V Česku není problém v tom, že by chyběly kapacity pro očkování proti covidu-19, ale nezájem lidí o vakcínu. V Otázkách Václava Moravce to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. S nezájmem lidí o očkování souhlasí i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), proočkovanost by ale podle něj mohla zvýšit možnost podávat vakcínu v lékárnách. Zároveň odmítl, že by mělo být očkování povinné. Stejně tak podle něj nemá v tuto chvíli smysl závádět povinné nošení ochrany dýchacích cest, tedy roušky a respirátory.
Válek by souhlasil s očkováním v lékárnách. Podle Kubka je však problémem nezájem lidí o vakcínu
Třetí vakcínou proti covidu-19, tedy první posilující dávkou, jsou v Česku naočkovány více než čtyři miliony lidí. Nárok na třetí dávku má přitom téměř sedm milionů Čechů. U čtvrté dávky – druhé posilující – jsou čísla mnohem nižší. Na tuto dávku mají nárok více než čtyři miliony lidí, ale z nich je naočkováno pouze 670 tisíc.
O slovo se nyní hlásí lékárníci, kteří chtějí získat pravomoc očkovat proti koronaviru i mimo ordinace lékařů. Česká lékárnická komora uvádí, že podávání vakcín v lékárnách by zvýšilo šanci na celkovou proočkovanost v tuzemsku. „Není důvod k tomu, aby se lékárníci v České republice k tomuto trendu nepřipojili,“ řekl pro OVM prezident komory Aleš Krebs.
Podle Válka tato otázka závisí na rozhodnutí sněmovního zdravotního výboru, respektive na rozhodnutí poslanců. „V řadě zemí se v lékárnách očkuje. Minimálně by bylo dobré, aby ta diskuse na zdravotním výboru probíhala, aby zákon prošel druhým čtením a ve druhém čtení se otevřely různé otázky,“ uvedl.
Válek dodal, že je zastáncem očkování v lékárnách. „Problém je ale v tom, že ani absolvent lékařské fakulty nemůže po šesti letech studia samostatně očkovat, byť má řadu znalostí,“ uvedl a doplnil, že lékárníci by asi nemohli očkovat plošně všechny lidi, ale jenom například ty zdravé.
Kubek: Návrh očkovat v lékárnách je nesmyslný
Kubek však není zastáncem očkování v lékárnách. „Ten návrh mi přijde stejně nesmyslný, jako jsou třeba domácí porody. Podle stejné logiky bychom my lékaři mohli požadovat, že budeme zřizovat své příruční lékárny a pacientům vydávat léky v ordinacích,“ sdělil.
Kubek řekl, že největším problémem je to, že lidé v Česku o očkování proti covidu-19 nebo chřipce nemají zájem. Lékárny podle něj navíc ani nejsou zařízené na to, aby mohly vakcínu podat. „Je to nějaký medicínský zákrok. Dostali bychom se do situace, kdy lékař po šesti letech vysoké školy nemůže očkovat a bude očkovat lékárník, který si na to udělá nějaký rychlokurz,“ upozornil.
„Tím, že se covid stává – a promiňte, že to tak zjednoduším – takovou spíše standardní infekční chorobou, lidé si zvykli na to, že už tady není velké procento komplikovaných stavů, tak ta vůle se chránit klesá. Je to přirozená reakce lidí, když se něčeho přestanou bát,“ přidal svůj pohled v diskusi ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.
To, že by se očkovalo i v lékárnách, by podle Kabátka mohlo přinést vyšší proočkovanost. „Logicky, když vytvořím více kanálů, tak se mi zvýší počet lidí, kteří tu službu čerpají. To je pohled mě jako šéfa pojišťovny, nikoliv jako odborníka na infektologii,“ dodal ředitel VZP.
Má vládní kampaň pozitivní dopad?
Milan Kubek v OVM kritizoval, že Česku chybí silná kampaň na podporu vakcinace. S tím ale ministr Válek nesouhlasí. „Kampaň je odborníky velmi dobře hodnocená. Měla svůj dopad, a to velmi pozitivní. Od začátku kampaně se nám podařilo naočkovat posilující dávkou téměř čtyři sta tisíc spoluobčanů. Ten zájem samozřejmě kolísá, ale pořád jsme kolem deseti tisíc (očkovaných) v pracovních dnech,“ uvedl ministr.
S mírou proočkovanosti ale Válek spokojen není. „Občanům se může zdát, že covid už není problém. Covid ale je problém, bezesporu je problém chřipka, víme, co dělala na opačné polokouli. K nám se vlna chřipky dostane. Ve druhé polovině listopadu nebo začátkem prosince můžeme očekávat nárůst čísel. Chřipka a covid pravděpodobně půjdou ruku v ruce,“ upozornil.
Válek připomněl, že současná kampaň je zaměřená nejenom na očkování proti koronaviru, ale na všechna očkování. „Další kampaň dělají pojišťovny v čele s VZP. My chceme v tomto pokračovat, proto jsme také navýšili fond prevencí, abychom se daleko více zaměřili na preventivní kroky, jejichž zásadní součástí je očkování. Ale bude to běh na dlouhou trať,“ dodal.
Ministr zdravotnictví je přesvědčen o tom, že na přelomu roku může dojít ke kumulaci covidové a chřipkové vlny. „Riziko je extrémně vysoké. Jsem přesvědčený, že všichni, co se nenechají očkovat, především z rizikových skupin, velmi riskují,“ uvedl.
Kabátek souhlasí s tím, že zájem o očkování je dlouhodobý problém. Nejedná se podle něj přitom jenom o vakcíny proti covidu-19. „Na podzim 2019 VZP měla velkou snahu o to zvýšit proočkovanost proti chřipkovým onemocněním. Přesto, že jsme sestavili poměrně ambiciózní plán příspěvků bonifikací z fondu prevence, tak výsledek byl velmi nízký,“ sdělil. Vládní očkovací kampaň by rozhodně za neúspěšnou neoznačil. „Ten problém tady byl už dávno před covidem,“ dodal.
„Je pravda, že v zemích bývalého východního bloku je obecně nižší důvěra lidí ve stát, ve vědu, poznání, a tím pádem je i nižší důvěra v očkování. Byla zde masivní antivaxerská kampaň. Ukázalo se, že ti lidé, kteří jeli v té kampani jako lídři, okamžitě po 24. únoru, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, začali hájit zájmy Putinova Ruska. To asi nebyla náhoda,“ reagoval Kubek.
Poplatky na pohotovosti
Hovořilo se také o poplatcích na pohotovosti. Kubek uvedl, že jeho současná výše 90 korun neplní regulační funkci. Mohl by se tak podle něj zvýšit na 200 korun. Komora se na usnesení, podle kterého by ke zvýšení regulačního poplatku došlo, domluvila na sjezdu minulý víkend. Válek řekl, že pokud mu komora návrh přednese, otevře o něm diskusi na vládě.
ČLK v souvislosti s úhradovou vyhláškou na sjezdu varovala před zhoršením dostupnosti a kvality zdravotní péče. Podle ní nezajišťuje poskytovatelům zdravotních služeb pokrytí zvýšených nákladů způsobených vysokou mírou inflace a neumožňuje spravedlivý růst platů a mezd zdravotníků. Podle Kabátka zhoršení zdravotních služeb v příštím roce nehrozí.
Kubek si ale myslí, že zdravotní systém zatěžuje více to, že na pohotovosti vozí pacienty sanitky záchranářů. V jejich posádkách chybějí oproti minulosti lékaři, kteří mohou posoudit, zda nemocný odvoz do nemocnice potřebuje, nebo ne.