Vláda na středečním jednání navýšila rozpočet ministerstva vnitra o 1,95 miliardy korun. Podle šéfa resortu Víta Rakušana (STAN) to pomůže zajistit bezproblémové fungování policie a hasičů. Kabinet také schválil zákaz prodeje pyrotechniky na tržištích či program pro investice obcí a krajů do nájemních bytů. Vláda mimo jiné podpořila novelu, která má zajistit, aby nejvýznamnější vojenské objekty byly v budoucnu pouze ve vlastnictví státu. Zasedání se zúčastnil i prezident Petr Pavel, který byl přítomen projednávání zprávy o zajišťování obrany.
Vláda přidala peníze vnitru. Podpořila i zákaz prodeje pyrotechniky na tržišti
„Bezpečnost je priorita. Naše vláda to dnes potvrdila, když na můj návrh navýšila rozpočet ministerstva vnitra na letošní rok o 1,95 miliardy korun. Díky tomu dokážeme zajistit bezproblémové fungování policie a hasičů, jejichž práce je pro bezpečí nás všech nepostradatelná,“ napsal Rakušan na síti X. O dalších investicích do bezpečnosti bude jednat při přípravě rozpočtu na příští rok.
„Jsou to peníze, které jsou nezbytně potřeba i v souvislosti s bezpečností na základě tragických kauz, kterých jsme byli svědky,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Podle něho budou správně použity. O jejich potřebě jednal s Rakušanem i policejním prezidentem Martinem Vondráškem.
O navýšení rozpočtů na letošní rok žádalo několik ministerstev. Vnitro je podle médií chtělo na zajištění vnitřní bezpečnosti, boj s dezinformacemi a kyberkriminalitou nebo na agendu migrační azylové politiky.
Zákaz prodeje pyrotechniky na tržištích
Vláda na středečním zasedání také schválila novelu zákona, která zakazuje prodej pyrotechnických výrobků na tržištích, ve stáncích a v jiných přenosných zařízeních. Výjimkou je nejméně nebezpečná kategorie zábavní pyrotechniky F1 dostupná od patnácti let, jako jsou například bouchací kuličky. Obce by také mohly získat pravomoc používání pyrotechniky na svém území či jeho části zakázat, a to dlouhodobě i jen po vymezený čas.
Novela zákona dále stanovuje bezpečnostní vzdálenost minimálně 250 metrů, kterou budou muset lidé dodržovat při odpalování pyrotechniky od určitých objektů – nemocnic, domovů pro seniory, stacionářů, útulků, záchranných stanic či zoo. Novelu musí ještě posoudit poslanci a senátoři.
„Naším cílem bylo jednoznačně vytvořit taková pravidla, která zajistí bezpečnost jak uživatelům, tak jejich okolí,“ sdělil ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Vláda se podle něj shodla na přísnější variantě novely zákona o pyrotechnice.
Podpora investic do dostupných bytů
Kabinet rovněž podpořil program pro podporu investic obcí a krajů do dostupných nájemních bytů. Žádosti o peníze bude možné podávat na Státním fondu pro podporu investic (SFPI) v říjnu, do poloviny roku 2026 v něm bude připraveno sedm miliard korun. Dalších 3,5 miliardy korun by měla od příštího roku uvolňovat Národní rozvojová banka, řekl po jednání vlády ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Ministr zároveň upozornil, že podpora nebude čistě dotační, ale bude založená spíš na využívání návratných finančních nástrojů, jako jsou výhodné půjčky. To podle Bartoše umožní zajistit dlouhodobou podporu pro vytváření obecních a krajských bytových fondů pro dostupné nájemní bydlení.
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Významné vojenské objekty by měl dle vlády vlastnit stát
Úprava zákona o zajišťování obrany Česka, kterou ve středu podpořila vláda, má podle ministerstva obrany hlavně pomoci narovnat vlastnické vztahy u pozemků pod muničními sklady. Některé z nich například kvůli restitucím vlastní soukromé osoby, se kterými se úřadu dlouhodobě nedaří dohodnout na směně pozemku nebo odprodeji za maximální možnou částku podle zákona o majetku státu. Jde o pozemky pod sklady v Týništi nad Orlicí, Dobroníně, Čermné nad Orlicí a Travčicích.
Úřad tento stav považuje za bezpečnostní riziko, protože majitel může pozemek například pronajmout nebo prodat a stát proti tomu nemůže zasáhnout. „Záleží tedy jen na rozhodnutí vlastníka, jestli bude respektovat požadavky armády. Ohrožena je tak bezpečnost státu i efektivní rozvoj areálů při jejich přestavbě nebo modernizaci,“ vysvětlilo ministerstvo. Existuje podle něj také reálná hrozba prodeje těchto pozemků cizím státním příslušníkům, organizacím či státům, které ohrožují bezpečnost Česka nebo proti ní vedou nepřátelské aktivity.
Novela stanovuje, že nejvýznamnější vojenské objekty smějí být jen ve vlastnictví státu. Ministerstvo toho bude moct dosáhnout tím, že majitelům nabídne vyšší odkupní částku. „Ministerstvo obrany se snaží již nyní průběžně jednat a dohodnout se s majiteli pozemků na odkupu nebo směně. V některých případech ale nebylo úspěšné, protože nemohlo nabídnout vyšší částku, než je v čase a místě obvyklé podle zákona o majetku státu,“ uvedl úřad.
Národní strategie umělé inteligence
Vláda také schválila Národní strategii umělé inteligence do roku 2030, která si klade za cíl větší využívání umělé inteligence (AI) ve firmách, výuce nebo veřejné správě. Národní strategii budou podle ministerstva průmyslu a obchodu pravidelně doplňovat takzvané akční plány s informacemi o konkrétních iniciativách, například nových dotačních programech.
„Naší vizí je, aby Česká republika byla nejen uživatelem, ale i tvůrcem pokročilých technologií umělé inteligence. Strategie nám pomůže dosáhnout tohoto cíle a zajistit, aby výhody AI byly využívány ve prospěch celé společnosti,“ uvedl ministr Síkela.
Strategie se podle MPO zaměřuje na sedm oblastí. Kromě vzdělávání, průmyslu a veřejných služeb je to také věda, kde dokument cílí na posílení výzkumu AI, dále trh práce s podporou rekvalifikací, celoživotního vzdělávání a prevencí digitálního vyloučení nebo kyberbezpečnost, tedy nastavení bezpečného prostředí pro aplikaci AI. Kromě toho si strategie klade za cíl zvýšit důvěru veřejnosti v AI.
Vzdělávací plány soudců
Vláda ve středu také podpořila návrh skupiny poslanců, kteří chtějí zavést povinné vzdělávací plány pro soudce a zvýšit peněžitou pomoc obětem trestných činů, uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). S podporou kabinetu má podle něj předloha větší šanci na schválení ve sněmovně a Senátu. Novela zákona o soudech a soudcích nazývaná „lex Anička“ reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest.
Podle záměru by měl každý soudce pravidelně předkládat předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Instituce vzdělává soudce již nyní, nově by jim ale měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života. Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už nyní, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní.
Zasedání vlády se zúčastnil prezident
Pavel se na zasedání vlády zúčastnil jednání o zprávě o zajišťování obrany. Debata byla věcná, otevřená i kritická, řekl, když z jednání kabinetu po zhruba dvou hodinách odcházel. Vláda si je podle hlavy státu vědoma všech rizik, nejen spojených s bezpečnostní situací, ale i s modernizací armády a s tím, jak postupuje.
„Situace je především formována obavami z vývoje války na Ukrajině. I proto nejen naše země, ale i další členské státy NATO urychlují nejen vybavování svých armád, ale také modernizační projekty,“ podotkl Pavel. S premiérem a ministry hovořil také o tom, že obrana země není jen o modernizaci armády, ale jedná se o záležitost celé společnosti. „Jejího mentálního nastavení z hlediska i vlastní odpovědnosti a toho, co jsme ochotni pro zachování suverenity a samostatnosti naší země udělat,“ dodal.
Prezident Pavel se zúčastnil jednání vlády (zdroj: ČT24)
Česko má od letoška v zákoně stanovenou povinnost dávat aspoň dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Pro vládu to byl podle Pavla těžký krok, nebylo lehké výrazně navýšit rozpočet za situace, kdy je zapotřebí peněz i ve všech ostatních resortech. Věří tomu, že kabinet závazek dodrží i v dalších letech. Podle hlavy státu je ale nutné také vést debatu o tom, jak komplexněji zajistit bezpečnost země i v jiných resortech. „Protože to opravdu není jenom záležitost resortu obrany,“ doplnil prezident.
S vládou premiéra Fialy se mu komunikuje dobře. „Nastavili jsme si od počátku velice otevřený přístup. Pokud mám dotazy, nejasnosti nebo pochyby, tak je otevřeně přednesu, a zatím se mi vždycky dostalo stejně otevřené odpovědi,“ podotkl.
„Jsem rád, že pan prezident Pavel, nejenom jako prezident republiky, a tedy nejvyšší velitel ozbrojených sil, ale jako člověk s velkou zkušeností z armády a s obranou, se této debaty zúčastnil,“ řekl Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády. Bezpečnostní situaci Evropy se musí věnovat velká pozornost dlouhodobě, vláda podle něj dělá kroky, aby modernizovala armádu, posílila obranyschopnost či zajistila dostatek financí i personálu.
Kabinet vstoupí do řízení u Ústavního soudu
Ministři na středečním zasedání také rozhodli, že kabinet vstoupí do řízení u Ústavního soudu, ve kterém skupina senátorů navrhuje zrušit části vládního konsolidačního balíčku. Skupina devatenácti senátorů zastupovaná Michaelem Canovem (SLK) napadá pět částí balíčku, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o zjevné přílepky. Vláda bude usilovat o to, aby soud návrhy odmítl.
Senátoři kritizují například úpravu zákona o dani z hazardních her. „Navrhovatelé mají za to, že situace, kdy státu nově náleží právo na stoprocentní podíl na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her, zatímco obcím náleží veškeré povinnosti spojené s jejich provozem a negativními dopady na jejich území, je protiústavní,“ stojí v materiálu pro ministry. Opatření zrušilo dosavadní třicetiprocentní podíl obcí, podle senátorů nelze připustit zrušení bez jakékoliv kompenzace.
U změn v předpisech o pozemních komunikacích, účetnictví, auditorech či podnikání na kapitálovém trhu pak senátorům vadí, že se staly součástí konsolidačního balíčku až díky komplexnímu pozměňovacímu návrhu ve sněmovně. Senátoři namítají, že uvedené změny vůbec nenavrhla vláda a až do druhého sněmovního čtení k nim nebyl vedený legislativní proces. Považují je za nepřijatelné legislativní přílepky bez vazby na obsah a účel balíčku, ke kterým se nemohla vyjádřit připomínková místa ani Legislativní rada vlády.
Vnitro pošle Ukrajině padesát milionů a nepotřebný policejní materiál
Vláda také schválila, že ministerstvo vnitra pošle na podporu Ukrajiny padesát milionů korun, část má jít na odminování, část na pomoc vnitřním vysídlencům, navrátilcům a dalším válkou postiženým obyvatelům na východní Ukrajině. Další dar programu Pomoc na místě v hodnotě 25 milionů korun míří na ochranu hranic do Moldavska, konkrétně na podporu moldavského inspektorátu práce. Na Ukrajinu pošle také nepotřebný policejní materiál. Jde o skladové zásoby, které resort nyní nevyužije, uvedl resort.
„Reagujeme nejen na aktuální migrační situaci na Ukrajině a v Moldavsku, ale také na to, o co konkrétně nás Ukrajina žádá a s čím chce sama pomoci. Pomůžeme jí bránit se před Ruskem a současně podpoříme ty, kteří museli utéct ze svých domovů nebo se do země z různých důvodů vracejí,“ sdělil Rakušan.