Klesající úroky na spořicích účtech restartovaly zájem o stavební spoření

6 minut
Události: Zájem o stavební spoření roste
Zdroj: ČT24

Zájem o stavební spoření znovu roste, ačkoliv státní příspěvek se oproti loňsku snížil na polovinu. K přesunu peněz do stavebního spoření vedou část lidí klesající sazby na spořicích účtech. Stavební spořitelny také nově nabízejí zvýhodněné úvěry v oblasti energetických úspor a renovací budov, dosavadní zájem ale hodnotí jako slabý.

Největší úspěch mělo stavební spoření kolem roku 2003. Pak ale zájem postupně klesal, loni se uzavřely necelé tři miliony smluv – oproti více než dvojnásobku před dvaceti lety.

Jedním z největších lákadel stavebního spoření byl vždy státní příspěvek a jeho výše byla zpočátku poměrně štědrá – až čtyři a půl tisíce korun ročně. Jen pro srovnání, před třiceti lety byla průměrná měsíční mzda kolem osmi tisíc korun.

Státní příspěvek u stavebního spoření ale postupně klesal a nyní činí maximálně tisíc korun ročně. „Velký dopad byl v minulém roce, kdy klienti byli znejistěni, jestli státní podpora vůbec bude nebo v jaké výši bude,“ uvedl generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka.

Zájem o stavební spoření
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí/AČSS

Zájem o stavební spoření roste


Od letoška už ale zájem o stavební spoření opět mírně roste – do konce září lidé uzavřeli zhruba o pět procent více smluv než loni. „Výhodnost spoření se stavebními spořitelnami se opět projevila jako ten produkt, na který jsou lidé zvyklí a kde můžou dosáhnout daleko většího zhodnocení než u klesajících sazeb na termínovaných vkladech,“ podotkl předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.

Úroky na spořicích účtech se drží nad čtyřmi procenty už jen u tří bank, které Česká televize oslovila (Raiffeisenbank, Partners Banka a Triniti Banka). U některých z nich navíc klienti musí splnit další podmínky. Úroky se ale mohou velmi rychle měnit a lze očekávat, že budou dál klesat.

Zájem o stavební spoření
Zdroj: ČT24/AČSS

Známá jistota

U stavebních spořitelen je úrok garantovaný na dobu šesti let, na kterou klient smlouvu uzavírá. Aktuálně se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty ročně. Každá banka pak může mít ještě individuální pravidla. K celkovému zhodnocení se přičítá státní příspěvek.

Podle analytiků by ale lidé mohli své peníze zhodnocovat ještě o poznání víc prostřednictvím jiných produktů. Jenže stavební spoření je pro mnohé z nich známou jistotou. „S investicemi a s podobnými produkty, které na trhu jsou, a můžou nabízet zajímavější zhodnocení, byť stejně bezpečné, jako je stavební spoření, lidé prostě nemají zkušenosti,“ vysvětluje analytik realitně-investiční skupiny Bidli Daniel Horňák.

O zvýhodněný úvěr k dotaci není příliš zájem

Stavební spořitelny se nově prosazují také v oblasti energetických úspor a renovací budov. K dotaci Oprav dům po babičce mohou získat stavebníci také zvýhodněný úvěr oproti standardnímu úročení.

Z více než pěti tisíc domácností, které o dotaci požádaly od loňského září, využilo takovou možnost jen přes pět set lidí. Průměrná výše půjčky je zhruba jeden a půl milionu a doba splácení devatenáct let.

„Je to málo, moc rádi bychom, aby se zájem zvýšil. V současné době jednáme se Státním fondem životního prostředí, aby podmínky pro komplexní rekonstrukce rozšířil i na další programy v rámci programu Nová zelená úsporám,“ uvedl Vošický z Asociace českých stavebních spořitelen. Rozhodnutí, jak a zda se podmínky změní, ale zatím nepadlo.

Zájem úvěr k dotaci Opravd dům po babičce
Zdroj: ČT24/SFŽP

Pět tisíc domácností, které o dotaci požádalo, by si mělo rozdělit přes pět miliard. „Dává smysl do úspor investovat, ale aby se to zvládlo, tak je potřeba, aby investice probíhaly pravidelně každým rokem,“ radí spolumajitel firmy zaměřené na prodej stavebních materiálů DEK Vít Kutnar. Úsporám pomůže zateplení stěn a střech či výměna okenních skel.

„Je tady velký potenciál a my v Česku potřebujeme zvýšit renovační vlnu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Opravou by podle něj měla projít každoročně tři procenta budov místo zhruba jednoho procenta v současnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...