Klesající úroky na spořicích účtech restartovaly zájem o stavební spoření

6 minut
Události: Zájem o stavební spoření roste
Zdroj: ČT24

Zájem o stavební spoření znovu roste, ačkoliv státní příspěvek se oproti loňsku snížil na polovinu. K přesunu peněz do stavebního spoření vedou část lidí klesající sazby na spořicích účtech. Stavební spořitelny také nově nabízejí zvýhodněné úvěry v oblasti energetických úspor a renovací budov, dosavadní zájem ale hodnotí jako slabý.

Největší úspěch mělo stavební spoření kolem roku 2003. Pak ale zájem postupně klesal, loni se uzavřely necelé tři miliony smluv – oproti více než dvojnásobku před dvaceti lety.

Jedním z největších lákadel stavebního spoření byl vždy státní příspěvek a jeho výše byla zpočátku poměrně štědrá – až čtyři a půl tisíce korun ročně. Jen pro srovnání, před třiceti lety byla průměrná měsíční mzda kolem osmi tisíc korun.

Státní příspěvek u stavebního spoření ale postupně klesal a nyní činí maximálně tisíc korun ročně. „Velký dopad byl v minulém roce, kdy klienti byli znejistěni, jestli státní podpora vůbec bude nebo v jaké výši bude,“ uvedl generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka.

Zájem o stavební spoření
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí/AČSS

Zájem o stavební spoření roste


Od letoška už ale zájem o stavební spoření opět mírně roste – do konce září lidé uzavřeli zhruba o pět procent více smluv než loni. „Výhodnost spoření se stavebními spořitelnami se opět projevila jako ten produkt, na který jsou lidé zvyklí a kde můžou dosáhnout daleko většího zhodnocení než u klesajících sazeb na termínovaných vkladech,“ podotkl předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.

Úroky na spořicích účtech se drží nad čtyřmi procenty už jen u tří bank, které Česká televize oslovila (Raiffeisenbank, Partners Banka a Triniti Banka). U některých z nich navíc klienti musí splnit další podmínky. Úroky se ale mohou velmi rychle měnit a lze očekávat, že budou dál klesat.

Zájem o stavební spoření
Zdroj: ČT24/AČSS

Známá jistota

U stavebních spořitelen je úrok garantovaný na dobu šesti let, na kterou klient smlouvu uzavírá. Aktuálně se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty ročně. Každá banka pak může mít ještě individuální pravidla. K celkovému zhodnocení se přičítá státní příspěvek.

Podle analytiků by ale lidé mohli své peníze zhodnocovat ještě o poznání víc prostřednictvím jiných produktů. Jenže stavební spoření je pro mnohé z nich známou jistotou. „S investicemi a s podobnými produkty, které na trhu jsou, a můžou nabízet zajímavější zhodnocení, byť stejně bezpečné, jako je stavební spoření, lidé prostě nemají zkušenosti,“ vysvětluje analytik realitně-investiční skupiny Bidli Daniel Horňák.

O zvýhodněný úvěr k dotaci není příliš zájem

Stavební spořitelny se nově prosazují také v oblasti energetických úspor a renovací budov. K dotaci Oprav dům po babičce mohou získat stavebníci také zvýhodněný úvěr oproti standardnímu úročení.

Z více než pěti tisíc domácností, které o dotaci požádaly od loňského září, využilo takovou možnost jen přes pět set lidí. Průměrná výše půjčky je zhruba jeden a půl milionu a doba splácení devatenáct let.

„Je to málo, moc rádi bychom, aby se zájem zvýšil. V současné době jednáme se Státním fondem životního prostředí, aby podmínky pro komplexní rekonstrukce rozšířil i na další programy v rámci programu Nová zelená úsporám,“ uvedl Vošický z Asociace českých stavebních spořitelen. Rozhodnutí, jak a zda se podmínky změní, ale zatím nepadlo.

Zájem úvěr k dotaci Opravd dům po babičce
Zdroj: ČT24/SFŽP

Pět tisíc domácností, které o dotaci požádalo, by si mělo rozdělit přes pět miliard. „Dává smysl do úspor investovat, ale aby se to zvládlo, tak je potřeba, aby investice probíhaly pravidelně každým rokem,“ radí spolumajitel firmy zaměřené na prodej stavebních materiálů DEK Vít Kutnar. Úsporám pomůže zateplení stěn a střech či výměna okenních skel.

„Je tady velký potenciál a my v Česku potřebujeme zvýšit renovační vlnu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Opravou by podle něj měla projít každoročně tři procenta budov místo zhruba jednoho procenta v současnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...