Klesající úroky na spořicích účtech restartovaly zájem o stavební spoření

Nahrávám video

Zájem o stavební spoření znovu roste, ačkoliv státní příspěvek se oproti loňsku snížil na polovinu. K přesunu peněz do stavebního spoření vedou část lidí klesající sazby na spořicích účtech. Stavební spořitelny také nově nabízejí zvýhodněné úvěry v oblasti energetických úspor a renovací budov, dosavadní zájem ale hodnotí jako slabý.

Největší úspěch mělo stavební spoření kolem roku 2003. Pak ale zájem postupně klesal, loni se uzavřely necelé tři miliony smluv – oproti více než dvojnásobku před dvaceti lety.

Jedním z největších lákadel stavebního spoření byl vždy státní příspěvek a jeho výše byla zpočátku poměrně štědrá – až čtyři a půl tisíce korun ročně. Jen pro srovnání, před třiceti lety byla průměrná měsíční mzda kolem osmi tisíc korun.

Státní příspěvek u stavebního spoření ale postupně klesal a nyní činí maximálně tisíc korun ročně. „Velký dopad byl v minulém roce, kdy klienti byli znejistěni, jestli státní podpora vůbec bude nebo v jaké výši bude,“ uvedl generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka.

Zájem o stavební spoření
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí/AČSS

Zájem o stavební spoření roste


Od letoška už ale zájem o stavební spoření opět mírně roste – do konce září lidé uzavřeli zhruba o pět procent více smluv než loni. „Výhodnost spoření se stavebními spořitelnami se opět projevila jako ten produkt, na který jsou lidé zvyklí a kde můžou dosáhnout daleko většího zhodnocení než u klesajících sazeb na termínovaných vkladech,“ podotkl předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.

Úroky na spořicích účtech se drží nad čtyřmi procenty už jen u tří bank, které Česká televize oslovila (Raiffeisenbank, Partners Banka a Triniti Banka). U některých z nich navíc klienti musí splnit další podmínky. Úroky se ale mohou velmi rychle měnit a lze očekávat, že budou dál klesat.

Zájem o stavební spoření
Zdroj: ČT24/AČSS

Známá jistota

U stavebních spořitelen je úrok garantovaný na dobu šesti let, na kterou klient smlouvu uzavírá. Aktuálně se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty ročně. Každá banka pak může mít ještě individuální pravidla. K celkovému zhodnocení se přičítá státní příspěvek.

Podle analytiků by ale lidé mohli své peníze zhodnocovat ještě o poznání víc prostřednictvím jiných produktů. Jenže stavební spoření je pro mnohé z nich známou jistotou. „S investicemi a s podobnými produkty, které na trhu jsou, a můžou nabízet zajímavější zhodnocení, byť stejně bezpečné, jako je stavební spoření, lidé prostě nemají zkušenosti,“ vysvětluje analytik realitně-investiční skupiny Bidli Daniel Horňák.

O zvýhodněný úvěr k dotaci není příliš zájem

Stavební spořitelny se nově prosazují také v oblasti energetických úspor a renovací budov. K dotaci Oprav dům po babičce mohou získat stavebníci také zvýhodněný úvěr oproti standardnímu úročení.

Z více než pěti tisíc domácností, které o dotaci požádaly od loňského září, využilo takovou možnost jen přes pět set lidí. Průměrná výše půjčky je zhruba jeden a půl milionu a doba splácení devatenáct let.

„Je to málo, moc rádi bychom, aby se zájem zvýšil. V současné době jednáme se Státním fondem životního prostředí, aby podmínky pro komplexní rekonstrukce rozšířil i na další programy v rámci programu Nová zelená úsporám,“ uvedl Vošický z Asociace českých stavebních spořitelen. Rozhodnutí, jak a zda se podmínky změní, ale zatím nepadlo.

Zájem úvěr k dotaci Opravd dům po babičce
Zdroj: ČT24/SFŽP

Pět tisíc domácností, které o dotaci požádalo, by si mělo rozdělit přes pět miliard. „Dává smysl do úspor investovat, ale aby se to zvládlo, tak je potřeba, aby investice probíhaly pravidelně každým rokem,“ radí spolumajitel firmy zaměřené na prodej stavebních materiálů DEK Vít Kutnar. Úsporám pomůže zateplení stěn a střech či výměna okenních skel.

„Je tady velký potenciál a my v Česku potřebujeme zvýšit renovační vlnu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Opravou by podle něj měla projít každoročně tři procenta budov místo zhruba jednoho procenta v současnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...