Klesající úroky na spořicích účtech restartovaly zájem o stavební spoření

Nahrávám video

Zájem o stavební spoření znovu roste, ačkoliv státní příspěvek se oproti loňsku snížil na polovinu. K přesunu peněz do stavebního spoření vedou část lidí klesající sazby na spořicích účtech. Stavební spořitelny také nově nabízejí zvýhodněné úvěry v oblasti energetických úspor a renovací budov, dosavadní zájem ale hodnotí jako slabý.

Největší úspěch mělo stavební spoření kolem roku 2003. Pak ale zájem postupně klesal, loni se uzavřely necelé tři miliony smluv – oproti více než dvojnásobku před dvaceti lety.

Jedním z největších lákadel stavebního spoření byl vždy státní příspěvek a jeho výše byla zpočátku poměrně štědrá – až čtyři a půl tisíce korun ročně. Jen pro srovnání, před třiceti lety byla průměrná měsíční mzda kolem osmi tisíc korun.

Státní příspěvek u stavebního spoření ale postupně klesal a nyní činí maximálně tisíc korun ročně. „Velký dopad byl v minulém roce, kdy klienti byli znejistěni, jestli státní podpora vůbec bude nebo v jaké výši bude,“ uvedl generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka.

Zájem o stavební spoření
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí/AČSS

Zájem o stavební spoření roste


Od letoška už ale zájem o stavební spoření opět mírně roste – do konce září lidé uzavřeli zhruba o pět procent více smluv než loni. „Výhodnost spoření se stavebními spořitelnami se opět projevila jako ten produkt, na který jsou lidé zvyklí a kde můžou dosáhnout daleko většího zhodnocení než u klesajících sazeb na termínovaných vkladech,“ podotkl předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.

Úroky na spořicích účtech se drží nad čtyřmi procenty už jen u tří bank, které Česká televize oslovila (Raiffeisenbank, Partners Banka a Triniti Banka). U některých z nich navíc klienti musí splnit další podmínky. Úroky se ale mohou velmi rychle měnit a lze očekávat, že budou dál klesat.

Zájem o stavební spoření
Zdroj: ČT24/AČSS

Známá jistota

U stavebních spořitelen je úrok garantovaný na dobu šesti let, na kterou klient smlouvu uzavírá. Aktuálně se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty ročně. Každá banka pak může mít ještě individuální pravidla. K celkovému zhodnocení se přičítá státní příspěvek.

Podle analytiků by ale lidé mohli své peníze zhodnocovat ještě o poznání víc prostřednictvím jiných produktů. Jenže stavební spoření je pro mnohé z nich známou jistotou. „S investicemi a s podobnými produkty, které na trhu jsou, a můžou nabízet zajímavější zhodnocení, byť stejně bezpečné, jako je stavební spoření, lidé prostě nemají zkušenosti,“ vysvětluje analytik realitně-investiční skupiny Bidli Daniel Horňák.

O zvýhodněný úvěr k dotaci není příliš zájem

Stavební spořitelny se nově prosazují také v oblasti energetických úspor a renovací budov. K dotaci Oprav dům po babičce mohou získat stavebníci také zvýhodněný úvěr oproti standardnímu úročení.

Z více než pěti tisíc domácností, které o dotaci požádaly od loňského září, využilo takovou možnost jen přes pět set lidí. Průměrná výše půjčky je zhruba jeden a půl milionu a doba splácení devatenáct let.

„Je to málo, moc rádi bychom, aby se zájem zvýšil. V současné době jednáme se Státním fondem životního prostředí, aby podmínky pro komplexní rekonstrukce rozšířil i na další programy v rámci programu Nová zelená úsporám,“ uvedl Vošický z Asociace českých stavebních spořitelen. Rozhodnutí, jak a zda se podmínky změní, ale zatím nepadlo.

Zájem úvěr k dotaci Opravd dům po babičce
Zdroj: ČT24/SFŽP

Pět tisíc domácností, které o dotaci požádalo, by si mělo rozdělit přes pět miliard. „Dává smysl do úspor investovat, ale aby se to zvládlo, tak je potřeba, aby investice probíhaly pravidelně každým rokem,“ radí spolumajitel firmy zaměřené na prodej stavebních materiálů DEK Vít Kutnar. Úsporám pomůže zateplení stěn a střech či výměna okenních skel.

„Je tady velký potenciál a my v Česku potřebujeme zvýšit renovační vlnu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Opravou by podle něj měla projít každoročně tři procenta budov místo zhruba jednoho procenta v současnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 2 mminutami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...