Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
Se stárnutím populace, k němuž dochází ve většině evropských zemí, narůstá tlak na průběžné penzijní pilíře, zdůrazňují autoři studie, kteří dodávají, že dle stávajících prognóz bude tlak kulminovat ve čtyřicátých letech tohoto století.
„Jedna z účinných cest, jak zvýšit individuální důchody, je funkční kapitálový penzijní pilíř. Kapitálový pilíř investuje kapitál občanů do globální ekonomiky, a proto jeho efektivita nezávisí na domácí demografii a ekonomice a podporuje průběžný pilíř v dobách, kdy je pod tlakem,“ vysvětlují autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník.
V tuzemsku po zrušení druhého penzijního pilíře zůstává jediný kapitálový pilíř, jímž je takzvaný třetí pilíř. Ten se skládá ze dvou hlavních částí. První jsou transformované fondy, které vznikly přeměnou původního penzijního připojištění. Druhou je pak doplňkové penzijní spoření. To investuje prostřednictvím účastnických fondů.
Do takzvaného „starého“ penzijního spoření, jak označuje na svém webu APS ČR transformované fondy, se již od konce roku 2012 vstoupit nedá a lidé jej opouštějí kvůli splnění podmínek pro jeho čerpání či přecházejí do „nového“ penzijního spoření, jak asociace označuje doplňkové penzijní spoření, které umožňuje investovat v pravém slova smyslu, a dosáhnout tak na vyšší výnosy. Investiční strategii je možné zvolit vstupem do konzervativního, vyváženého nebo dynamického účastnického fondu.
Vedle penzijního spoření patří do systému třetího pilíře také investiční životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a dlouhodobý investiční produkt (DIP). Studie think-thanku IDEA se nicméně zaměřuje jen na transformované fondy a doplňkové penzijní spoření, ne na tyto další složky.
Počet zapojených občanů dle studie klesá
V celém pilíři se podle autorů analýzy ke 3. čtvrtletí roku 2025 nacházelo 3,9 milionu účastníků, což představuje 42 procent populace starší patnácti let. Ve srovnání se zeměmi OECD jde o vysokou penetraci, avšak počet od roku 2012, kdy dosáhl maxima, klesá průměrným tempem 94 tisíc účastníků ročně. Důvodem je dle autorů analýzy prudký pokles účastníků v transformovaných fondech, který není dostatečně kompenzován nárůstem osob využívajících doplňkové penzijní spoření.
Vloni, stejně jako v předchozích letech, byla podle studie drtivá většina kapitálu z pilíře vybírána najednou (takzvaným jednorázovým vyrovnáním) a šlo průměrně o 139 tisíc korun na osobu. Tato částka by přitom představovala rentu pouze 580 korun měsíčně po dobu dvaceti let, což podle autorů činí méně než tři procenta současných průměrných starobních důchodů.
Dle studie není očekávatelné, že se situace v budoucnu zlepší bez zásadnějších změn pilíře. „Za posledních deset let sice jednorázová vyrovnání na osobu mírně rostla, nicméně průměrným tempem necelých devět tisíc korun ročně, jde tedy o reálný růst čtyři až pět procent ročně po zohlednění inflace. Pro smysluplnou funkci pilíře jsou třeba velikosti individuálních penzijních účtů v řádu milionů korun, nikoli nízkých statisíců,“ dodávají autoři práce.
Hlavním problémem podle nich ale nejsou nízké vklady účastníků. Klíčem jsou dle jejich názoru dostatečně vysoké výnosy a dostatečně dlouhá doba spoření účastníků. Právě výnosy studie označuje za „extrémně nízké“. Celý třetí pilíř podle jejích autorů za uplynulou dekádu přinesl klientům bez započtení státních příspěvků a daňových úlev celkové zhodnocení osmnáct procent, zatímco inflace za stejnou dobu snížila reálnou hodnotu těchto úspor o více než 35 procent.
Výnosy a srovnání se zahraničím
Příčinou je podle analýzy historická dominance transformovaných fondů a konzervativnějších fondů v doplňkovém penzijním spoření. Autoři nicméně připouští, že struktura se postupně mění a kapitál se stále více přesouvá do dynamičtějších fondů. „Nicméně i tyto převážně akciové fondy, jejichž cílem je nejvyšší zhodnocení, dosahují neuspokojivých výnosů relativně vůči příkladům dobré praxe ze zahraničí,“ doplňují autoři práce.
Zatímco tuzemské dynamické fondy dosáhly za posledních deset let zhodnocení 88 procent, slovenské indexové důchodové fondy z tamního povinného druhého pilíře zvýšily hodnotu úspor o 133 procent. Ještě výrazně lepších výsledků dlouhodobě dosahuje švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil vložené peníze o 229 procent.
České dynamické fondy tak zaostávaly za vývojem světových akciových trhů přibližně o pět a půl procentního bodu ročně, což bude mít dle autorů studie zásadní dopady na výsledné úspory účastníků v důchodu. Důsledky nízkých výnosů jsou dramatické. Aby průměrný účastník třetího pilíře v tuzemsku dosáhl stejné měsíční renty jako klient slovenských indexových fondů, musí pravidelně spořit až desetkrát vyšší částku. Pokud se to nezmění, podle analýzy hrozí, že třetí pilíř zůstane i přes vysoký náklad státu nadále systémem s vysokou účastí, ale s minimálním přínosem pro skutečné zajištění na stáří.
Za jeden z problémů studie označuje poplatky, které dle ní v českých fondech dlouhodobě snižují zhodnocení a v horizontu celoživotního spoření mohou připravit klienty až o polovinu jejich budoucího majetku. Za poslední dekádu vymazaly 37 až 49 procent celkových výnosů fondů.
Poplatková struktura je dle autorů analýzy v porovnání s výše zmíněnými příklady ze zahraničí výrazně vyšší. I proto jako jeden z návrhů na revizi pilíře navrhují strukturu všech fondů, včetně dynamických, upravit a snížením poplatkového stropu motivovat penzijní společnosti k tvorbě nízkonákladových penzijních fondů.
Nejde o férové porovnání, namítá asociace
Proti srovnání se zahraničím se ovšem ohradila APS ČR, podle níž má studie zásadní vadu – srovnává tuzemský třetí pilíř se dvěma jinými systémy, které jsou dle asociace odlišné téměř ve všech klíčových parametrech, což má objektivní dopady na jejich nákladovost, a tedy i výnos.
„(Studie) porovnává český systém založený na dobrovolné účasti, kde jsou zásadní položkou náklady distribuční a marketingové, protože české penzijní společnosti musí o klienty bojovat – a se získáváním klientů jsou spojeny náklady – se systémem povinným. V něm klienti penzijním společnostem přicházejí automaticky, takže nejde o férové porovnání,“ uvedl mluvčí asociace Jan Sedláček.
I proto dle APS ČR nelze s prvním krokem k vylepšení výkonnosti tuzemského třetího pilíře, jak ho popisuje studie, souhlasit. „Ten totiž volá po snížení nákladů. To by bylo relevantní, pokud by v zahraničí existovaly obdobné (dobrovolné, privátně spravované, aktivně řízené akciové fondy) s výrazně vyšším výnosem (výrazně nižšími náklady na správu). Takové ale studie nepředkládá. Pokud by se měly v Česku zavést systémy, se kterými nás studie porovnává, znamenalo by to konec třetího pilíře a kompletní změnu penzijního systému v podobě dříve zavedeného a hned opět rušeného druhého pilíře,“ sdělila asociace.
Mluvčí Sedláček sdělil, že dynamické fondy v uplynulé dekádě přinášely každý rok v průměru čisté zhodnocení zhruba sedm procent a zcela tak obstojí ve srovnání se všemi obdobnými podílovými fondy v Česku i zahraničí. Loni pak dle asociace vydělaly dynamické fondy účastníkům doplňkového penzijního spoření v průměru šestnáct a půl procenta. Některé se zhodnotily i o pětinu. Dvouciferně z nich rostla většina. A to i přes propady na trzích na jaře loňského roku.
Podle analýzy společnosti Freedom Financial Services byla loni výkonnost účastnických fondů proti roku 2024 mírně slabší. Fondy s podílem akcií, tedy s vyváženými a dynamickými strategiemi, dosáhly zhodnocení mezi 2,1 až 25,9 procenta. Konzervativní investice vydělaly v průměru 2,6 procenta. Žádný z 36 fondů nicméně neměl zápornou výkonnost.
Snížení poplatků navrhují Piráti
Snížit maximální výši poplatků, které účtují penzijní společnosti účastníkům doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění (transformované fondy), navrhla skupina pirátských poslanců. Ti si od návrhu slibují například vyšší výnosy pro klienty i jejich vyšší vklady. Nižší poplatky by také dle nich mohly motivovat penzijní společnosti k efektivnímu hospodaření.
Například v doplňkovém penzijním spoření u účastnických fondů s výjimkou konzervativního fondu a alternativního fondu chtějí Piráti snížit horní hranici poplatku za obhospodařování z jednoho procenta na 0,4 procenta z hodnoty obhospodařovaného majetku. Maximální výši úplaty za zhodnocení chtějí snížit z patnácti na deset procent.
Piráti ve zdůvodnění svého návrhu uvádí, že nastavení poplatků a výkonových odměn se v praxi ukázalo jako relativně nákladné pro účastníky vzhledem k dlouhému investičnímu horizontu. Správa aktiv a obchodování s cennými papíry se přitom dle nich stávají méně nákladovou záležitostí. V Česku se objevují zahraniční platformy, které nabízejí i bezplatný nákup cenných papírů a za správu aktiv vybírají kolem 0,12 procenta ročně, napsali.
Vláda Andreje Babiše (ANO) k návrhu zaujala neutrální postoj. Kabinet sice s předkladateli do jisté míry souhlasí, nicméně míní, že by bylo lepší navrhovanou úpravu připravit jako vládní návrh zákona po širší debatě s penzijními společnostmi. Na návrhu Pirátů navíc vláda spatřuje i nedostatky. Předkladatelé podle ní třeba na některých místech srovnávají zcela nesrovnatelné parametry. Bez ohledu na stanovisko kabinetu však dostanou materiál k projednání poslanci. Není zatím ovšem jasné, kdy ho proberou.
Strategie životního cyklu
Ke zvýšení výnosu pilíře by ale dle studie mohla pomoci také motivace klientů k účasti v dynamických fondech. „Ideálně prostřednictvím povinně nabízené strategie životního cyklu, která v průběhu života klientovi automaticky upravuje rizikovost jeho penzijního portfolia,“ upřesňují autoři. V tomto bodu už s nimi APS ČR souhlasí.
Tuzemské dynamické penzijní fondy podle ní za třináct let existence „vyzrály“. „Dnes už je osmdesát procent všech prostředků alokováno v dynamických, vyvážených a alternativních fondech (tedy fondech s akciovou složkou). Stále je ale ještě hodně klientů, kteří jsou zbytečně v povinně konzervativních fondech, nebo ve vyvážených fondech, ačkoliv by třeba chtěli nebo měli být v dynamických či dokonce alternativních fondech,“ tvrdí asociace.
Na vině je podle ní systém investičních dotazníků, kterým se české penzijní společnosti musejí řídit. Povinně konzervativní fondy by dle asociace měly sloužit v ideálním případě pouze jako takzvané výstupní fondy. „Dnes ale každému účastníkovi, který buďto odmítne vyplnit investiční dotazník, nebo ho vyplní jen trochu chybně, je automaticky doporučeno jít do povinně konzervativních fondů. Dostat ho pak odtud znamená další aktivitu a z mnoha důvodů už k tomu nemusí dojít, nebo k tomu dojde zbytečně pozdě,“ podotkla APS ČR.
Pokud by odpadl systém zmíněných dotazníků a místo nich by byl stanoven fond nebo strategie životního cyklu, kdy by lidé podle věku automaticky spadali do nějakého vhodného fondu, pomohlo by to dle asociace ke zlepšení výkonnosti třetího pilíře jako celku.
Distribuce státních příspěvků
Jako poslední návrh změny uvádí studie úpravu schématu státních příspěvků, které podle ní v systému hrají především motivační roli. Úprava by měla vést ke zvýšení účasti mladých lidí v pilíři a zvýšení doby spoření všech účastníků. „A to včetně motivace k výběru prostředků formou postupné renty a omezení jejich výplaty pouze na fondy životního cyklu a dynamičtější fondy, které mají nejlepší schopnost dodat zamýšlenou funkci pilíře – dostatečnou kapitálovou rentu,“ dodávají autoři studie.
I v tomto případě se s autory studie APS ČR shodne. „Souhlasíme, že postupný přesun kapitálu do dynamických fondů je pozitivní trend a že jsou dynamické fondy zároveň (zatím, než se plně rozvinou alternativní fondy) nejvýdělečnější částí našeho třetího pilíře. A protože platí, že zásadní pro velikost cílové sumy je doba investování a výkonnost, je potřeba, aby co nejvíce lidí vstupovalo v co nejmladším věku do dynamických (či alternativních fondů),“ napsala asociace.
Zásadní roli dle ní může hrát právě státní příspěvek či bonus. „Ačkoliv je jeho vliv na konci investování na celkovou sumu jen zanedbatelný, pro počáteční impuls, pokud by byl tento příspěvek komponovaný například jako jednorázový limitovaný věkem vstupu, by mohl být zásadní. Mladší lidé by měli být státem motivováni více,“ dodala asociace.
Resort financí i asociace penzijních společností plánují změny
Filip Běhal z ministerstva financí (MF) na dotaz webu ČT24, jak se resort staví k závěrům studie, odpověděl, že vláda plánuje zatraktivnit a zefektivnit spoření ve třetím penzijním pilíři v souladu se závazkem uvedeným v programovém prohlášení kabinetu. V něm stojí, že vláda rozvine dobrovolný pilíř, který umožní lidem od raného věku spořit si na stáří prostřednictvím státem zvýhodněných a bezpečných produktů.
„Expertní pracovníci MF v současnosti zpracovávají konkrétní návrhy, jak zatraktivnit a zefektivnit třetí penzijní pilíř. Některé návrhy pravděpodobně budou v souladu se závěry zmiňované studie,“ avizoval Běhal, podle něhož bude resort o svých návrzích informovat, jakmile budou dokončeny a předloženy vládě. Novelu má kabinet představit do konce června. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude chtít vláda snížit poplatky. „Další věc je ta, že chceme motivovat zejména mladé lidi, aby spořili dětem,“ dodala.
Úpravy řeší i APS ČR, která pracuje na konceptu Evoluce třetího pilíře, v němž řeší možnosti zvýšení motivace ke vstupu mladých účastníků, možnost rychlejšího vypořádání transformovaných fondů, vytvoření fondů životního cyklu i změny struktury poplatků. „Tato aktivita navazuje na předvánoční schůzku se zástupci vlády a předpokládáme, že v průběhu prvního kvartálu budeme tuto Evoluci na dalším setkání zástupcům vlády představovat,“ nastínila asociace.
KDU-ČSL považuje závěry studie za „velmi závažné“
Závěry studie považuje za „velmi závažné“ opoziční KDU-ČSL, která s nimi v mnoha ohledech souhlasí. „Snížení poplatkové zátěže, zejména u transformovaných fondů a velmi konzervativních strategií v doplňkovém penzijním spoření, považujeme za nezbytné. Stejně tak podporujeme širší využívání fondů životního cyklu, které lépe odpovídají investičnímu horizontu účastníků a mohou výrazně zvýšit dlouhodobé výnosy. Zásadní je také lépe cílit státní podporu tak, aby skutečně motivovala k dlouhodobému a efektivnímu spoření, zejména u mladších ročníků. Bez těchto změn bude třetí pilíř nadále zaostávat za zahraničními systémy,“ uvedla pro ČT24 mluvčí strany Iva Petrusová.
V minulém volebním období stál v čele ministerstva práce a sociálních věcí právě lidovec Marian Jurečka. KDU-ČSL se soustředila především na reformu prvního pilíře, který gesčně spadá právě pod tento resort. Podle Petrusové se podařilo prosadit strukturálně velmi důležité změny. „Současně jsme prosadili i drobnější změny u třetího pilíře. Podařilo se prosadit zavedení DIP a navýšení prostředků, které mohou střadatelé do systému investovat. Tyto kroky vnímáme jako pozitivní, ale zároveň je považujeme za nedostatečné. Pro skutečné zvýšení efektivity třetího pilíře jsou potřeba hlubší systémové změny, zejména v oblasti poplatků a investičních strategií,“ sdělila mluvčí.
Aktivní roli chtějí lidovci „sehrát“ i v opozici. „Jsme připraveni spolupracovat s vládní koalicí na návrzích, které povedou ke zvýšení efektivity dobrovolného penzijního spoření. Za klíčové považujeme zejména motivaci mladých lidí k co nejčasnějšímu vstupu do systému, širší využívání fondů životního cyklu a investování v dlouhých časových horizontech,“ zdůraznila Petrusová, která považuje za nutné rovněž snížení poplatků penzijním společnostem. „Některé konkrétní návrhy již nyní v KDU-ČSL připravujeme a v nejbližší době je chceme předložit do sněmovního systému. Naším cílem je otevřít odbornou a politickou debatu a motivovat vládu k tomu, aby nezbytné změny dále neodkládala,“ dodala.
S dotazy k závěrům studie i k možným změnám v rámci třetího pilíře oslovil web ČT24 i opoziční ODS, jejíž bývalý místopředseda Zbyněk Stanjura stál v minulém volebním období v čele resortu financí. Do dne vydání textu strana ovšem dotazy nezodpověděla.
