Druhý pilíř

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.

Některé strany koalice, ale i zástupci hnutí ANO mluví o návratu druhého důchodového pilíře. Když o něm slyší Lubomír Zaorálek (SOCDEM), který byl ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky, jež druhý pilíř zrušila, běhá mu prý mráz po zádech. Podle něj by oslabil průběžný pilíř, analýzy také dokládaly jeho nefunkčnost ve světě. To, co vláda činí, je podle něj „pseudopomoc“. Pro střední třídu a mladší lidi by měl takový systém existovat, zdůraznil europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích. „První pilíř odlehčíte a bude více peněz pro ty chudší,“ míní.

Věk odchodu do důchodu se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nezbytně musí posouvat. Je ale ochoten diskutovat o pravidlech, která tyto posuny stanoví. Ambice Jurečkova ministerstva vypočítávat penzijní věk z předpokládaného věku dožití konkrétního populačního ročníku, od nějž by se odečetlo 21,5 roku, se vůbec nelíbí opozici. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová považuje za zásadní, že takový systém nemá žádnou jasnou hranici. Jurečka a Schillerová debatovali o penzích v Událostech, komentářích.