Některé strany koalice, ale i zástupci hnutí ANO mluví o návratu druhého důchodového pilíře. Když o něm slyší Lubomír Zaorálek (SOCDEM), který byl ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky, jež druhý pilíř zrušila, běhá mu prý mráz po zádech. Podle něj by oslabil průběžný pilíř, analýzy také dokládaly jeho nefunkčnost ve světě. To, co vláda činí, je podle něj „pseudopomoc“. Pro střední třídu a mladší lidi by měl takový systém existovat, zdůraznil europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích. „První pilíř odlehčíte a bude více peněz pro ty chudší,“ míní.
Druhý důchodový pilíř je „pseudopomoc“, míní Zaorálek. Zbyde víc pro chudší, říká Pospíšil
Události, komentáře: Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, europoslanec Jiří Pospíšil a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v debatě o důchodové reformě (zdroj: ČT24)
Druhý pilíř, tedy větší zapojení lidí do spoření na dobu, až budou v penzi, schválila vláda Petra Nečase v roce 2012, ale hned následující kabinet Bohuslava Sobotky jej zrušil. „Víme přeci dobře, proč jsme ho zrušili. A já jsem na to hrdý. Nechtěli jsme v žádném případě oslabit průběžný pilíř, který je spravován státem, je to nejspolehlivější instituce,“ okomentoval Zaorálek. Dalším důvodem, proč vláda Bohuslava Sobotky druhý pilíř zrušila, byly dle Zaorálka analýzy, které dokládaly jeho nefunkčnost ve světě.
„Kdyby nešlo o tak důležitou věc, cítil bych určité zadostiučinění, ale ne škodolibé,“ poznamenal Pospíšil, který byl ministrem zahraničí v Nečasově kabinetu. Sociální demokraté a hnutí ANO tehdy podle něj nedali reformě ani šanci, aby se rozběhla. Důchodová reforma se stala obětí parlamentní kampaně, byla kritizována, aniž by její zákony byly účinné, podotkl. „Poté, co Sobotka reformu začal kritizovat, aniž by už fungovala, tak se do ní lidé nepřihlásili,“ dodal. Nyní je podle něj však nutné nastavit pravidla tak, aby to nevedlo k oslabování prvního pilíře.
„Už nikdy druhý pilíř, už nikdy vykradení peněz z průběžného systému, už nikdy vrhnutí těchto peněz do soukromého,“ prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Výsledkem by podle něj byl „ožebračený důchodce“. Lidem se podle něj také zapomíná sdělit to, že aby mělo spoření smysl, musí šetřit čtyři až šest tisíc korun měsíčně po dobu několika desítek let.
„Nechápu, proč by si lidé nemohli dobrovolně spořit,“ reagoval prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Podle něj je legitimní se zavedením druhého pilíře zabývat. Z hlediska demografického vývoje a dalších ukazatelů bude velmi obtížné udržet průběžný systém tak, jak byl nastaven, míní. „Populace stárne. Těch, kteří budou platit důchodové pojištění, bude méně. Neměli bychom před tím zavírat oči,“ upozornil.
Česko je dle Zaorálka sice poměrně bohatá země, přesto zhruba třicet procent lidí nemá šanci si část peněz odkládat. „Vláda si představuje, že když nějaký slévač společnosti Liberty přijde vyčerpaný domů, vezme si Financial Times a bude uvažovat o tom, do jakých akcií své peníze vloží.“ To, co kabinet činí, je podle něj „pseudopomoc“ důchodcům. Podotkl, že o penzijní reformě se nedá hovořit bez reformy daňové.
Pro střední třídu a mladší lidi by měl být v Česku systém, který funguje skoro všude ve světě, zdůraznil Pospíšil. „První pilíř odlehčíte a bude více peněz pro ty chudší. Protože část lidí si naspoří a bude mít tak vlastní úspory,“ soudí. Systém, který Sobotkova vláda zrušila, byl podle něj takto koncipován.
„Jestliže se jedná o podpoře toho, aby lidé spořili, musí mít z čeho spořit. Když nemají z čeho spořit, tak je to úplně mimo,“ konstatoval Středula. Souhlasí se Zaorálkem v tom, že je třeba debatovat o reformě daňové.
„Bylo by účelné, aby lidé, kteří si dobrovolně naspořili, měli možnost podílet se na ekonomickém rozvoji České republiky,“ prohlásil Nouza. Na účtech penzijních fondů leží šest set miliard korun. „Bohužel jak je nastavena legislativa, fondy je nemohou ani investovat do Česka,“ dodal.