Věk odchodu do důchodu se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nezbytně musí posouvat. Je ale ochoten diskutovat o pravidlech, která tyto posuny stanoví. Ambice Jurečkova ministerstva vypočítávat penzijní věk z předpokládaného věku dožití konkrétního populačního ročníku, od nějž by se odečetlo 21,5 roku, se vůbec nelíbí opozici. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová považuje za zásadní, že takový systém nemá žádnou jasnou hranici. Jurečka a Schillerová debatovali o penzích v Událostech, komentářích.
Do důchodu se bude muset chodit později, míní Jurečka. O podrobnostech je ochoten diskutovat
Události, komentáře: Co změnila schůzka na Hradě? (zdroj: ČT24)
Že by se měl věk odchodu do penze vypočítávat z očekávaného věku dožití po odečtení konstanty 21,5, je podle ministra práce a sociálních věcí Jurečky tím, že kolem 21,5 roku se dlouhodobě pohybuje průměrná doba, kterou lidé v důchodovém věku žijí. „Tak jsme vzali tuto hodnotu jako hodnotu, se kterou bychom rádi počítali do budoucna,“ poznamenal.
Předsedkyni klubu ANO Schillerové se to však nelíbí. „Demografové návrh pana ministra Jurečky kritizují,“ uvedla. Za problém považuje, že není stanoven stop, kam až by se mohl důchodový věk posunout. Jurečka však neočekává, že by výsledkem mohlo být, že by se do penze odcházelo třeba ve sto letech. „Není to nekonečná hranice, protože nebudeme nekonečně žít. Je to nastaveno na to, že statistický úřad jasně řekne, jaká je předpokládaná doba dožití populace daného roku narození, od toho odečteme 21,5,“ podotkl.
Připustil ale, že zrovna tento výpočet může být nakonec jiný. „Toto je téma, u kterého jsem připraven bavit se o tom, jak změnit způsob nastavení principu, ale opatření jako takové nelze pominout,“ míní. Zásadní pro Jurečku je, že „se dožíváme vyššího věku a z pohledu prognóz to tak bude v následujících dvaceti, třiceti letech, stále ještě poroste doba dožití“. Důchodový věk by podle něj měl být pozdější i proto, že ve srovnání s minulými generacemi také lidé později začínají pracovat.
Schillerová je však skeptická k tomu, aby se věk odchodu do penze vypočítával výhradně automaticky. Nazvala to „orwellovským systémem“. „Vždycky by tam měla zůstat ‚moudrá‘ vláda, která to jednou za pět let posoudí, a to z hlediska všech kritérií,“ míní.
Druhý pilíř v podobě státního fondu? Podle Jurečky nanejvýš doplněk
Opozice zase přišla s myšlenkou druhého pilíře, který by zabezpečoval stát. Měl by podobu státního fondu, kam by si lidé odkládali peníze na důchod, a mezitím by se používaly k velkým státním investicím.
„Musela by tam vláda mít určitou garanci. ČEZ, SFDI nebo SFPI by mohly z těch peněz stavět, ale jenom projekty určené státem,“ ozřejmila Schillerová.
Jurečka připustil, že by něco takového bylo možné, nepovažuje to však za zásadní pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému. „Je to doplněk. Jsem připraven vést debatu o tom, jak takový druhý pilíř nastavit. Přesto základním kamenem důchodového systému má zůstat průběžný pilíř včetně prvků, na kterých máme shodu,“ řekl ministr, který byl již členem vlády, která v roce 2015 naopak prosadila zrušení tehdejšího druhého pilíře důchodového systému.
Když se politici nedohodnou, ANO prý úpravy reviduje, něco možná zruší
O penzijním systému debatovali ve čtvrtek vládní a opoziční politici na Pražském hradě, kam je pozval prezident Petr Pavel. Podle Schillerové toho však stihli probrat jen málo. „My jsme se tam dostali ke dvěma bodům z dvanácti,“ poukázala. Odmítla proto prohlásit, že by na něčem konkrétním byla shoda.
„My jsme se shodli na tom, že se musí mluvit o komplexu jako takovém, že o něm chceme mluvit. Ale nemohla ani shoda být, upozornila jsem, že vláda musí do 30. června schválit materiál o udržitelnosti důchodového systému. Ten do 30. dubna půjde do připomínkového řízení,“ dodala. Opozice by na prezidentovu výzvu měla předem dostat pracovní verzi, s níž by pak mohla přijít na další podobné jednání na Hradě, které se uskuteční 22. dubna.
Ministr Jurečka ovšem již nyní věří, že bude možné se s opozičními politiky dohodnout alespoň na klíčových věcech. „Když se nás pan prezident ptal, jestli z naší strany a ze strany opozice vnímáme nutnost důchodovou reformu udělat a jestli je vůle pokusit se shodu najít, tak z obou stran zaznělo, že ano,“ upozornil.
Co by se stalo, kdyby se nakonec politici na změnách nedohodli, není zatím zřejmé. Schillerová uvedla, že v případě, že by se její strana v budoucnu dostala do vlády, chtěla by takové úpravy důkladně revidovat. „Což může vést i k tomu, že něco zrušíme, něco změníme. Uvidíme také, co projde. Každopádně by to byl velmi nepříjemný boj,“ předpokládá.