Důchodový účet byl koncem letošního července v minusu přes deset miliard korun, přitom loni touto dobou vykázal zhruba čtyřiatřicetimiliardový schodek. Vedle rostoucích výdělků a nízké nezaměstnanosti stojí podle vládních politiků za lepším výsledkem také změny v penzijním systému, které koalice prosadila. Opozice s nimi dlouhodobě nesouhlasí a chtěla by část úprav zrušit.
Do července stát důchodcům vyplatil přes 418 miliard. Systém penzí skončil v desetimiliardovém minusu. Za prvních sedm měsíců byl v plusu naposledy před šesti lety, kdy vykázal více než osmimiliardový přebytek. Pak k červenci následovaly hluboké deficity – předloni přes dvaačtyřicet miliard, loni víc než čtyřiatřicet.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) odhaduje, že už příští rok stát na penze vybere až o deset miliard více, než za ně vydá. V plusu by tak důchodový systém byl poprvé od roku 2019.
„Máme stále nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, to je strašně důležité. Pak je tady tempo růstu platů a mezd v Česku, kdy se nám ukazuje, že je rychlejší, než jsme loni odhadovali,“ odůvodnil Jurečka.
„Potřebovali bychom vyšší tlak na růst mezd. V soukromém sektoru zrušila vláda zaručené mzdy, což tomu určitě nepřispívá,“ prohlásila místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).
Od ledna by důchody mohly vzrůst o 650 korun
Vládou prosazené zpomalení růstu důchodů, do kterého bude stát počítat jednu třetinu reálných mezd místo jedné poloviny, začne kvůli propadu reálných mezd v letech 2022 a 2023 dopadat na výši penzí až v roce 2029. Ministerstvo práce odhaduje, že s novým rokem by důchody mohly vzrůst v průměru o 650 korun. Částku ještě upřesní.
„Je to nedostačující, a já bych skutečně byl rád, kdyby se přidalo ještě něco nad tou řádnou valorizací, protože tam se do toho nepromítly reálné mzdy – a ani nemohly, protože devět čtvrtletí za sebou kvůli této vládě klesaly,“ je přesvědčen místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
„Určitě to dostatečné je, protože se přidává každý leden, takže ta částka reflektuje to, jak se daří ekonomice, jak rostou reálné mzdy a jak je vysoká inflace,“ zdůraznila místopředsedkyně sociálního výboru sněmovny Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Systém má stabilizovat reforma
Průměrná penze se momentálně pohybuje kolem 21 tisíc korun. Ve srovnání s rokem 2013 je zhruba dvojnásobná. V posledních letech rostla výrazně kvůli vysoké inflaci, kterou stát seniorům kompenzoval. Výdaje na důchody se tak rychle zvyšují. Před pandemií covidu-19, v roce 2019, činily necelých 478 miliard.
Letos rozpočet počítá téměř se 724 miliardami, což je suma, která podle resortu financí tvoří 33 procent veškerých výdajů. Například na platy padne asi osmnáct procent.
Systém má stabilizovat penzijní reforma. Některé její části už platí – například prodlužování doby, kdy člověk pracuje, postupně až do 67 let. Tento strop platí pro lidi narozené v roce 1989 a mladší.
Další změny přijdou od ledna. To už nově přiznávané důchody porostou pomaleji. Zároveň se ale ty nejnižší starobní penze zvednou minimálně na pětinu průměrné mzdy. Přespříští rok reforma přinese sdílený vyměřovací základ manželů. Partner s lepším příjmem se bude moct podělit o své vyšší odvody, a tím v budoucnu tomu druhému zajistí také vyšší důchod.
