Od září bude novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jiří Horáček. Zaměřit se chce na zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. „Česká společnost na tom není dobře, situace je vážná a volá po koordinované akci,“ upozornil Horáček v pořadu Události, komentáře moderovaném Danielem Takáčem.
Pro psychiatra Horáčka je zásadní prevence vzniku psychických obtíží a posílení role spánkové medicíny. Zároveň chce zjednodušit procesy tak, aby se zaměstnanci mohli věnovat více výzkumu namísto administrativy.
„Česká společnost, stejně jako společnosti ve většině vyspělých států, na tom není dobře, situace je mimořádně vážná a volá po koordinované akci. Národní ústav duševního zdraví je přesně ta instituce, která tady kvůli tomu je. Jsme přímo řízení ministerstvem zdravotnictví, takže musíme vyrazit do boje,“ uvedl Horáček s tím, že instituce, v jejímž čele bude stát, se bude starat o to, aby byl dopad současného světa na lidskou psychiku co nejmenší.
„Jsme nešťastní“
Podle přednosty Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Horáčka jsou lidé nešťastní, a to hned z několika důvodů. „Za posledních dvacet let je jedna krize za druhou – migrace, finanční krize, válka, covid. Žijeme také převážně v digitálním světě a digitální ekosystém má svoje vlastní pravidla, která mají bohužel velmi nepříjemnou vlastnost, že složitosti světa zcela zásadním způsobem amplifikují,“ vysvětlil psychiatr.
Jako další významný důvod, který dle Horáčka stojí za tím, že jsme jako společnost méně spokojeni, je ten, že „jsme ve válce už dvě desetiletí a existují geopolitické síly, řeč je o Rusku, které pracují na tom, aby západní společnosti štěpily, čímž posilují svoji pozici“.
Psychiatr Horáček je také vedoucím Centra pokročilých studií mozku a vědomí NÚDZ, v rámci kterého se zabývá tím, jak přesně digitální svět ovlivňuje naši psychiku a co s tím dělat. „Obecně platí pravidlo, že lidé, kteří mají flexibilnější myšlení a dokáží (…) hledat nové cesty v situacích, ve kterých ještě nebyli, na tom jsou lépe,“ popsal Horáček.
„Lidé, kteří mají tendenci myslet rigidně (…) nebo aplikovat staré dovednosti na novou situaci, na kterou už se nehodí, jsou na tom hůře. A bohužel například některé složky toho digitálního světa, konkrétně sociální sítě, mají tendenci tlačit lidskou psychiku směrem k tomu rigidnímu pólu, čímž se situace zhoršuje,“ dodal Horáček.
Potřeba rozumět psychickým procesům
Podle nového ředitele NÚDZ máme do značné míry své psychické procesy pod kontrolou, ale nejprve jim musíme rozumět. „Obecně platí pravidlo, že čím blíž jsme přímé realitě, takové, jaká je, fyzikálnímu světu, tak jsme v tom světě bezpečnější a odolnější, a přes čím více kroků je svět zprostředkován, například mediálně, tím jsme ve větším riziku, že z něho budeme zmatení,“ sdělil Horáček.
V pořadu psychiatr také zmínil, že lidé propadají dezinformacím a konspiračním teoriím a jsou ochotni věřit něčemu, co okolní realita jasně vyvrací. „Tyto věci se nedějí náhodou, něco se děje a my s tím něco musíme udělat,“ uzavřel.
