Sebepoškozování

Až pět set hovorů denně přijímá Linka bezpečí. Podle operátorů čím dál častěji volají mladí mezi čtrnácti a sedmnácti lety s psychickými problémy, které mnohdy ústí i v sebevražedné myšlenky. A obávají se svěřit. I proto ve středu Linka pod hlavičkou osvěty představila další video, které v takovém rozpoložení může pomoci.

Australská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který má zakázat přístup na sociální sítě dětem do šestnácti let. Chce je tak chránit před tím, co označuje za „škodlivý obsah“. Národní úřad pro regulaci internetu má teď rok na to, aby našel způsob, jak zákon uvést do praxe. Provozovatelé sítí i někteří experti návrh kritizují. Mohl by prý odříznout skupiny, pro které je snazší komunikovat obsah právě na sociálních sítích.

Děti, které mají rodiče ve vězení, zažívají pocity smutku, odcizení, vyloučení a zahanbení. Část z nich musí rychleji dospět a převzít odpovědnost. Objevuje se sebepoškozování. Ukázal to tříletý výzkum Rodičovství za mřížemi, který vypracovala Masarykova univerzita v Brně s organizací Mezinárodní vězeňské společenství. Podle propočtů by v Česku mohlo být třicet až čtyřicet tisíc dětí, které mají rodiče ve vězení.

Až patnáct procent dětí má zkušenost se sebepoškozováním. Podle odborníků tím reagují na smutek nebo úzkost. Nezletilí i jejich rodiče pak hledají pomoc na terapiích i krizových telefonních číslech. Linka bezpečí proto spustila preventivní kampaň Zvládni 20. Vybízí pacienty k hledání jiného způsobu úlevy, než je sebepoškozování.

Minimálně třetina chirurgických zákroků vězeňské nemocnice na Pankráci se týkala takzvaných sebepoškozovačů. Vězňů, kteří si poškozováním vlastního těla snažili vymoci dosažení svých požadavků. Metody poškozování byly široké od pozření jedovatých látek přes pálení až k polykání nůžek či dalších ostrých předmětů. Od roku 1989 do dubna 1992 se žádnému z nich na Pankráci nepodařilo zabít se.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.