Sebepoškozování

Ministerstvo zdravotnictví představilo koncepci, jak řešit nedostatek kapacit v péči o duševní zdraví. Počítá s navýšením akutních lůžek pro děti a taky podporou mladých lékařů. Dětem v těžkých situacích pomáhají i stovky nízkoprahových klubů. Některé z nich se tento týden mimořádně otevřely také veřejnosti.

Od září bude novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jiří Horáček. Zaměřit se chce na zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. „Česká společnost na tom není dobře, situace je vážná a volá po koordinované akci,“ upozornil Horáček v pořadu Události, komentáře moderovaném Danielem Takáčem.

Rodiče britského teenagera, který spáchal sebevraždu poté, co se stal terčem vydírání, objíždějí školy po celém světě, aby varovali před nebezpečími, která on-line svět dětem přináší. Jejich syn se stal obětí vydírání na takzvaném dark webu. Během hraní on-line klikl na nabízený odkaz a kvůli příslibu herních kreditů zdarma vyplnil osobní údaje. Obratem mu anonymní útočník začal vyhrožovat a posílat řadu úkolů – včetně sebepoškozování nebo odpírání spánku. Rodiče zesnulého chlapce chtějí podobným tragédiím zabránit. Z reakcí mají pocit, že jejich varování a aktivity zabírají. Osvěta je podle řady odborníků správnou cestou. Navzdory technologickému pokroku se totiž dle nich nedaří přijímat účinnou legislativu.

Až pět set hovorů denně přijímá Linka bezpečí. Podle operátorů čím dál častěji volají mladí mezi čtrnácti a sedmnácti lety s psychickými problémy, které mnohdy ústí i v sebevražedné myšlenky. A obávají se svěřit. I proto ve středu Linka pod hlavičkou osvěty představila další video, které v takovém rozpoložení může pomoci.

Australská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který má zakázat přístup na sociální sítě dětem do šestnácti let. Chce je tak chránit před tím, co označuje za „škodlivý obsah“. Národní úřad pro regulaci internetu má teď rok na to, aby našel způsob, jak zákon uvést do praxe. Provozovatelé sítí i někteří experti návrh kritizují. Mohl by prý odříznout skupiny, pro které je snazší komunikovat obsah právě na sociálních sítích.

Děti, které mají rodiče ve vězení, zažívají pocity smutku, odcizení, vyloučení a zahanbení. Část z nich musí rychleji dospět a převzít odpovědnost. Objevuje se sebepoškozování. Ukázal to tříletý výzkum Rodičovství za mřížemi, který vypracovala Masarykova univerzita v Brně s organizací Mezinárodní vězeňské společenství. Podle propočtů by v Česku mohlo být třicet až čtyřicet tisíc dětí, které mají rodiče ve vězení.

Až patnáct procent dětí má zkušenost se sebepoškozováním. Podle odborníků tím reagují na smutek nebo úzkost. Nezletilí i jejich rodiče pak hledají pomoc na terapiích i krizových telefonních číslech. Linka bezpečí proto spustila preventivní kampaň Zvládni 20. Vybízí pacienty k hledání jiného způsobu úlevy, než je sebepoškozování.

Minimálně třetina chirurgických zákroků vězeňské nemocnice na Pankráci se týkala takzvaných sebepoškozovačů. Vězňů, kteří si poškozováním vlastního těla snažili vymoci dosažení svých požadavků. Metody poškozování byly široké od pozření jedovatých látek přes pálení až k polykání nůžek či dalších ostrých předmětů. Od roku 1989 do dubna 1992 se žádnému z nich na Pankráci nepodařilo zabít se.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.