Až patnáct procent dětí má zkušenost se sebepoškozováním. Podle odborníků tím reagují na smutek nebo úzkost. Nezletilí i jejich rodiče pak hledají pomoc na terapiích i krizových telefonních číslech. Linka bezpečí proto spustila preventivní kampaň Zvládni 20. Vybízí pacienty k hledání jiného způsobu úlevy, než je sebepoškozování.
Linka bezpečí před šesti lety řešila zhruba pět set hovorů, které se týkaly sebepoškozování. Loni to pak bylo už přes dva tisíce. V letošním roce to má být ještě více, ukazuje to už půlroční srovnání. Spouštěčem bývá zpravidla těžká situace i inspirace na sociálních sítích.
Nově na lince proto spustili výzvu s názvem Zvládni 20, kdy radí, jak překlenout kritických dvacet minut. Poté touha ublížit si slábne. „Zkusím se zaměřit na něco, co mi přináší úlevu, víc pohybu, tančit, dupat, pro někoho zachumlat se. Na nás se obracejí děti, chci se říznout, proto volám, abych zvládl se neříznout,“ líčí vedoucí odborných služeb z Linky bezpečí Kateřina Lišková.
Linka někdy pomáhá překonat období, kdy rodina čeká měsíce na vyšetření u psychologa nebo psychiatra. Přibývá rovněž mimořádně závažných případů, jen středočeská záchranka letos řešila skoro 130 sebevražd mladistvých.
„Většinou se jedná buď o dokonané sebevraždy, nebo pokusy u mladistvých v rozmezí od jedenácti do sedmnácti let,“ přibližuje zdravotnický intervent Jiří Svratecký ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.
Terapie u mladistvých
Tomu se někde snaží aktivně předcházet. Na svém sebevědomí nebo na vzájemných vztazích pracují třeba školáci v psychologické ambulanci v Kladně. S terapeutkou zároveň řeší radosti, potíže i to, co na sobě chtějí změnit. Sami na sobě pozorují žáci třeba zbrklost.
Nejčastějším tématem na sezeních s terapeuty bývá právě sebepoškozování, přibývá už i mezi chlapci. „Jedná se o řezné rány kdekoliv na těle, některé děti chtějí ukázat světu, že mají ‚bolístku',“ popisuje některé z problémů svých pacientů psychoterapeutka Michaela Štáfková ze Zařízení sociální intervence Kladno.
