Kůrovcová kalamita podle odborníků z Vysočiny ohrožuje i populace lesních mravenců. Právě tento region vždy patřil k oblastem, ve kterých se tomuto lesnímu hmyzu dařilo. Jenže kvůli rozsáhlému kácení stromů se podmínky pro život mravenců výrazně zhoršily. Typických hnízd v podobě kupek jehličí rychle ubývá.
Zhruba stovka mravenišť byla například ve smrkovém lese nedaleko Jihlavy. Zmizely nejenom smrky, ale také mravenci. „Mravenci se vlastně v těch nestabilních podmínkách nemají kam přestěhovat,“ popsala myrmekoložka Muzea Vysočiny v Jihlavě Klára Bezděčková.
Pro mravence jsou ideální právě smrkové lesy, z jehličí si totiž staví svá hnízda. Tyto stromy však kvůli kůrovci rychle mizí. Často je nahrazují listnaté stromy, které jsou vhodnější, ovšem nikoli pro mravence. „(Mravenci) přišli také o velkou část své potravní základny, kterou představují mšice na smrcích a dalších dřevinách,“ uvedla Bezděčková.
Situace mravenců by se mohla mírně zlepšit
Z původní stovky mravenišť se našlo jenom jedno. Postupně mizí i největší komplex mravenišť u Kostelního Vydří, kde bylo těchto hnízd na 1800. Myrmekolog z jihlavského muzea Pavel Bezděčka doufá, že jich tam zůstalo aspoň sto.
Mravenci z jednoho mraveniště dokáží za rok zkonzumovat asi milion kusů bezobratlých, mezi nimi je i spousta škůdců. Kůrovec ale dál postupuje, přesto lesníci z Vysočiny věří v lepší časy. Vycházejí z toho, že letos se má vytěžit méně dřeva než v předchozích letech, což by mohlo mravencům pomoci.
