Kůrovcová kalamita strana 2 z 2

Kůrovec už zasáhl všechny kraje v Česku, oznámilo v pondělí ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů tak mohou omezit některá obranná opatření vůči škůdci, například odložit zalesnění holin až na pět let, uvolní se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu.

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Národní park Šumava se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží a potřebuje peníze na výplatu zaměstnanců. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel poskytne parku mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.

Jen poslední dva kroky – senátní a prezidentské posvěcení – čekají na novelu lesního zákona, která umožní státu podpořit majitele lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Podle samotných vlastníků je čekání již příliš dlouhé. Stav jejich lesů se rychle zhoršuje a zejména ti menší se již potýkají s finančními problémy.

Šumavský národní park po deseti letech ukončil první biomonitoring lesa v nejchráněnějších oblastech. Laserové zaměřování stromů a sledování samovolného vývoje má význam i pro lesnické hospodaření mimo chráněné území. Biologové totiž rozvoj sledovali jak ve zdravých porostech, tak i v oblastech poničených kůrovcem nebo orkány.

Škody způsobené převážně kůrovcem a suchem v českých lesích za letošek dosáhnou téměř čtyřiceti miliard korun, informoval think-tank Czech Forest složený ze zástupců lesnických firem nebo vlastníků lesů. Ten také varuje, že dále jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard korun, tedy polovina všech v Česku. Škody na výnosech přesáhnou předchozí odhady pro letošní rok asi o čtyři miliardy korun kvůli dalšímu propadu cen dříví. Prohlubují se tak problémy vlastníků, dodala organizace.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Státní podnik Lesy České republiky vyhlásí v pondělí tendr 2020+ na lesní práce a prodej dřeva. Vezme v něm ohled na současnou mimořádnou kůrovcovou kalamitu. Tendr bude rozdělen na 54 zakázek. Půjde v nich o těžbu 8,56 milionu metrů krychlových dříví, práce za 6,99 miliardy korun a roční zalesnění 2879 hektarů. Uzávěrka podání nabídek bude 25. října.

Poslanci schválili novelu lesního zákona, která má urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou. Norma zavádí pravidla, podle kterých mohou soukromí vlastníci lesů žádat státní příspěvek na obnovu porostů. Stát také bude moct regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu, která dolní komorou neprošla bez výhrad, nyní posoudí Senát.

Lesníci se vyrovnávají s kůrovcovou kalamitou, která za sebou v nejhůře zasažených oblastech včetně Bruntálska a Krnovska zanechala prázdné holiny. Například Město Albrechtice se momentálně ve spolupráci s Hnutím Duha snaží opět zalesnit prázdná místa. Dobrovolníci sází břízy, které dokáží zastavit případnou další degradaci půdy a také vytvořit vhodné podmínky pro další stromy.

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.

Extrémní sucho, které už zasáhlo polovinu republiky, poškozuje i nejvyšší české hory. Krkonošské lesy ohrožují požáry, rozrůstá se kůrovcová kalamita, vzácná rašeliniště mají nedostatek vody. Podle náměstka ředitele Krkonošského národního parku Václava Jansy se lesní porosty musí proměnit. „Musíme přetvořit lesy do stabilní podoby bližší přírodě. Protože lesy přírodní, které jsou vícevrstevné a druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější,“ uvedl v rozhovoru pro Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.

Lidé by se měli vyhýbat suchým lesům, které poničil kůrovec. Tam, kde se těží, už majitelé instalují cedule se zákazem vstupu. Riziko ale představují i místa, kde souše ještě stojí. Hlavně za silnějšího větru a po deštích se mohou poškozené a odumřelé stromy vyvracet a padat.

Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.

Ministerstvo zemědělství rozšiřuje možnosti správců lesů. Nově nebudou muset kácet souše, aby mohli všechny síly soustředit na těžbu dřeva napadeného kůrovcem, kvůli trhu zaplavenému levným dřevem by pak mohli dosáhnout na odškodné od státu. Resort vedený Miroslavem Tomanem (ČSSD) se tím snaží bojovat s historicky největší kalamitou, která zdejší lesy zasáhla.

Kůrovec prodražuje Klubu českých turistů (KČT) jarní obnovu turistických i cyklistických značek. Kvůli holosečím stromů napadených škůdcem totiž značkaři leckde nemohou značky jednoduše namalovat a musí používat kolíky a plechové značky. Ty jsou ale mnohem dražší. Problém se týká silně poškozeného Moravskoslezského a Olomouckého kraje, ale i Vysočiny.

V Česku chybí pracovní síly na úklid lesů po vichřici. Správci menších lesů velmi těžko shánějí specializované firmy, které dávají přednost velkým zakázkám. Popadané stromy je přitom potřeba odklidit, než se oteplí – v opačném případě se ve dřevě může množit kůrovec.

Kůrovec se do lesů v Česku dostává zřejmě i z kmenů pokácených stromů přepravovaných po železnici. Na problém upozorňují hlavně města v česko-německém příhraničí. Například v Chebu nyní kácejí napadené stromy uvnitř městské zástavby a radní tvrdí, že škůdce do města přivezly vlaky z východní části země.

Sněmovna podpořila v prvním čtení vládní novelu lesního zákona, která má usnadnit boj s kůrovcem. Nově by mohly opatření na boj s kůrovcem stanovovat ministerstvo zemědělství, krajské úřady i obce s rozšířenou působností. Tato opatření by měla okamžitou platnost a projednávala by se až následně.

Experti i úřady očekávají, že v letošním roce se bude dál prohlubovat kůrovcová kalamita, která několik posledních let plundruje tuzemské lesy. Parlament proto hodlá změnit zákon tak, aby majitelé mohli odložit neefektivní opatření a napnout sílu lesnické techniky tam, kde se porosty ještě dají zachránit.