Kůrovcová kalamita strana 2 z 3

Vědci z několika českých a moravských institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Podle expertů by právě modřín mohl pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů; svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody.

Nestátní vlastníci potřebují od státu alespoň 5,8 miliardy korun jako kompenzaci za loňské nízké ceny dříví, uvedli zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Dodali, že jinak nezvládnou obnovovat les po kůrovcové kalamitě a těžit dříví. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého bude výše příspěvku záležet na výsledcích resortních statistik, které by měly být uzavřené ve druhém čtvrtletí, a následně na rozhodnutí vlády.

Zalesňování rozsáhlých ploch po kůrovcové kalamitě se nejspíš protáhne. Majitelům lesů totiž často chybí pracovní síly nebo finance. Obnova lesů je přitom důležitá pro správné fungování krajiny – ochlazuje ji a pomáhá jí zadržet vodu.

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) se loni podle auditovaných výsledků propadlo do ztráty 790 milionů korun. V roce 2018 měl podnik zisk 70 milionů korun. Důvodem ztráty byla kůrovcová kalamita, která způsobuje přetlak nabídky dřeva na trhu a pád cen. Těžba dřeva byla loni kvůli kalamitě rekordní, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi.

Piráti i další opoziční poslanci kritizovali premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli absencím na pravidelných debatách o písemných interpelacích. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek dokonce mluvil o možném svolání mimořádné schůze, na které by plénum mělo ministerského předsedu vyzvat k tomu, aby na interpelace chodil. Babiš odpoledne zopakoval, že na písemné interpelace chodit nebude, označil je za nesmysl. Poslanci se zabývali také kůrovcovou kalamitou.

Vědci z Ostravy testovali v laboratorních podmínkách most z kůrovcového dříví. Zatížili ho až k prasknutí. První prototyp takové stavby vznikl v prosinci loňského roku v Bohunicích na Prachaticku. Tvůrci podobu mostu po této zkušenosti ještě vylepšili. To by mělo urychlit nejen výstavbu konstrukce, ale také výrazně snížit pořizovací cenu.

Bojovat s kůrovcem i se suchem chtějí Lesy České republiky (LČR) tak, že vysadí rekordní množství stromů. Pomoci v tom může veřejnost, pro níž podnik na jaro a podzim přichystal na čtyři sta akcí sázení. Na jednotlivé dny se každý může registrovat přes mobilní aplikaci od konce února. Samotná výsadba začne v krajích v polovině března a vyvrcholí celostátním „Dnem za obnovu lesa“ druhou říjnovou sobotu.

Kůrovec už zasáhl všechny kraje v Česku, oznámilo v pondělí ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů tak mohou omezit některá obranná opatření vůči škůdci, například odložit zalesnění holin až na pět let, uvolní se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu.

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Národní park Šumava se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží a potřebuje peníze na výplatu zaměstnanců. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel poskytne parku mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.

Jen poslední dva kroky – senátní a prezidentské posvěcení – čekají na novelu lesního zákona, která umožní státu podpořit majitele lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Podle samotných vlastníků je čekání již příliš dlouhé. Stav jejich lesů se rychle zhoršuje a zejména ti menší se již potýkají s finančními problémy.

Šumavský národní park po deseti letech ukončil první biomonitoring lesa v nejchráněnějších oblastech. Laserové zaměřování stromů a sledování samovolného vývoje má význam i pro lesnické hospodaření mimo chráněné území. Biologové totiž rozvoj sledovali jak ve zdravých porostech, tak i v oblastech poničených kůrovcem nebo orkány.

Škody způsobené převážně kůrovcem a suchem v českých lesích za letošek dosáhnou téměř čtyřiceti miliard korun, informoval think-tank Czech Forest složený ze zástupců lesnických firem nebo vlastníků lesů. Ten také varuje, že dále jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard korun, tedy polovina všech v Česku. Škody na výnosech přesáhnou předchozí odhady pro letošní rok asi o čtyři miliardy korun kvůli dalšímu propadu cen dříví. Prohlubují se tak problémy vlastníků, dodala organizace.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Státní podnik Lesy České republiky vyhlásí v pondělí tendr 2020+ na lesní práce a prodej dřeva. Vezme v něm ohled na současnou mimořádnou kůrovcovou kalamitu. Tendr bude rozdělen na 54 zakázek. Půjde v nich o těžbu 8,56 milionu metrů krychlových dříví, práce za 6,99 miliardy korun a roční zalesnění 2879 hektarů. Uzávěrka podání nabídek bude 25. října.

Poslanci schválili novelu lesního zákona, která má urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou. Norma zavádí pravidla, podle kterých mohou soukromí vlastníci lesů žádat státní příspěvek na obnovu porostů. Stát také bude moct regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu, která dolní komorou neprošla bez výhrad, nyní posoudí Senát.

Lesníci se vyrovnávají s kůrovcovou kalamitou, která za sebou v nejhůře zasažených oblastech včetně Bruntálska a Krnovska zanechala prázdné holiny. Například Město Albrechtice se momentálně ve spolupráci s Hnutím Duha snaží opět zalesnit prázdná místa. Dobrovolníci sází břízy, které dokáží zastavit případnou další degradaci půdy a také vytvořit vhodné podmínky pro další stromy.

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.

Extrémní sucho, které už zasáhlo polovinu republiky, poškozuje i nejvyšší české hory. Krkonošské lesy ohrožují požáry, rozrůstá se kůrovcová kalamita, vzácná rašeliniště mají nedostatek vody. Podle náměstka ředitele Krkonošského národního parku Václava Jansy se lesní porosty musí proměnit. „Musíme přetvořit lesy do stabilní podoby bližší přírodě. Protože lesy přírodní, které jsou vícevrstevné a druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější,“ uvedl v rozhovoru pro Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.

Lidé by se měli vyhýbat suchým lesům, které poničil kůrovec. Tam, kde se těží, už majitelé instalují cedule se zákazem vstupu. Riziko ale představují i místa, kde souše ještě stojí. Hlavně za silnějšího větru a po deštích se mohou poškozené a odumřelé stromy vyvracet a padat.

Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.

Ministerstvo zemědělství rozšiřuje možnosti správců lesů. Nově nebudou muset kácet souše, aby mohli všechny síly soustředit na těžbu dřeva napadeného kůrovcem, kvůli trhu zaplavenému levným dřevem by pak mohli dosáhnout na odškodné od státu. Resort vedený Miroslavem Tomanem (ČSSD) se tím snaží bojovat s historicky největší kalamitou, která zdejší lesy zasáhla.

Kůrovec prodražuje Klubu českých turistů (KČT) jarní obnovu turistických i cyklistických značek. Kvůli holosečím stromů napadených škůdcem totiž značkaři leckde nemohou značky jednoduše namalovat a musí používat kolíky a plechové značky. Ty jsou ale mnohem dražší. Problém se týká silně poškozeného Moravskoslezského a Olomouckého kraje, ale i Vysočiny.