Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.
Před sto lety ničila lesy bekyně mniška, dnes kůrovec. Příčina je stále stejná
2 minuty
Události: Před sto lety ničila lesy bekyně mniška
Vzpomínky na kalamitu zůstaly uchované v archivech. „Nevýslovně hnusný a odporný, to byl pohled na les trčících mrtvol,“ popisovaly Národní listy v roce 1922 situaci na Řípu. Děti dostávaly za každou chycenou můru jeden halíř.
„Zmiňují se o ohromných hejnech mnišek, které se zvedly a letěly labským údolím ve statisících. Lidé byli zoufalí,“ popisuje archivář z Ústí nad Labem Petr Karlíček.
Housenky motýla žerou hlavně jehličí. Lidé se proto snažili na kmeny nanášet lepidlo. „Housenky, které se vylíhly ve spodní části stromu, se zadržely na lepivém pásku,“ vysvětluje Jiří Houdek, náměstek generálního ředitele Národního zemědělského muzea. Můry lákali také na světlo. „Slétaly se k ohňům v takových houfech, že četné ohně udusily,“ informoval dobový tisk.
Bekyně mniška
Řešením jsou smíšené lesy
Kde je problém, bylo jasné už tehdy. „Konstatovali, že jediné, co problém mohlo vyřešit, je změna skladby lesa,“ dodává archivář. Lesníci se ale nepoučili a dál ve velkém sázeli smrky. „Je to hospodářsky nejefektivnější dřevina a také velice rychle roste,“ říká Houdek.
Nyní nastalo další sucho a přemnožil se kůrovec. Tam, kde se kácelo před sto lety, znovu vznikají planiny. „V takové míře (jako před sto lety bekyni) ještě kůrovce rozšířeného nemáme, ale je možné, že se také tak rozšíří,“ upozorňuje lesnice Dana Vebrová z Národního parku České Švýcarsko.
Národní park České Švýcarsko ukončí kácení kvůli kůrovci
Správa parku nedávno rozhodla změnit strategii boje s kůrovcem a místo kácení nechá les být. Jinak by totiž musela zlikvidovat většinu stromů a vznikly by rozsáhlé holiny. Na těch existujících už většina správců lesů nechce sázet jen smrky, ale smíšené lesy, které snáze odolají škůdcům.
