Vědci z Ostravy testovali v laboratorních podmínkách most z kůrovcového dříví. Zatížili ho až k prasknutí. První prototyp takové stavby vznikl v prosinci loňského roku v Bohunicích na Prachaticku. Tvůrci podobu mostu po této zkušenosti ještě vylepšili. To by mělo urychlit nejen výstavbu konstrukce, ale také výrazně snížit pořizovací cenu.
Zmenšená, zhruba čtyři metry dlouhá replika mostu je vybavena i speciálními čidly, která pravidelně zaznamenávají různá data. „Technologie nás upozorňuje, že tam může vzniknout nějaká porucha, kterou jsme schopni opravit rychle a za pár korun. Nečekáme na to, až most bude vykazovat nějaké poruchy,“ popsal výhody stavby její autor Roman Fojtík.
Podle redaktora ČT Tomáše Indreie ostravští vědci zatěžovali most přibližně hodinu, následoval test bez čidel, při kterém se zlomil. Podle Fojtíka vydržel mnohem víc, než se očekávalo, a to 31 tun. Výsledky se budou nyní vyhodnocovat.
Zkoušky v Ostravě se zúčastnili také zástupci Třebíče, kteří se bohunickým mostem nechali inspirovat. Pokud budou výsledky testů příznivé, chtějí systém využít pro stavbu nejdelší trámové dřevobetonové konstrukce ve střední Evropě. „Tento most vychází finančně velmi zajímavě, a navíc je zde možnost o požádání z dotačních titulů,“ řekl místostarosta Třebíče Vladimír Malý (ČSSD).
V Bohunicích stojí
Most v Bohunicích na Prachaticku je první stavbou svého druhu na území Česka. „Naučili jsme se na něm spoustu věcí a chtěli jsme to posunout dál a výše. Navrhli jsme systém, který využívá jiného mechanického fungování spojení mezi betonem a dřevem,“ řekl Fojtík.
Hlavní výhoda testovaného mostu oproti tomu bohunickému je podle Fojtíka v tom, že je možné zajistit ještě větší tuhost konstrukce. Navíc kdykoliv v průběhu stavby je možné spojení sledovat, a dokonce ho i zlepšit.
Náklady na výstavbu takového mostu i na pořízení materiálu by měly být mnohem nižší než u běžné konstrukce. Podle autora je ale nejdůležitější to, že se používá čistě tuzemská surovina, které je momentálně dostatečné množství – kůrovcové dřevo.
Dřevo hnije v lesích, nebo míří do zahraničí
Najít využití pro kůrovcové dřevo v Česku není jednoduché. „To dřevo se buď nechává shnít v lesích, nebo se vyváží do zahraničí. Nejsme schopni ho ani nějakým způsobem zpracovat,“ upozornil Fojtík.
Dřevěné mosty se ve světě staví běžně, například ve Spojených státech, Kanadě i ve Skandinávii. Podle českého tvůrce ekologické dopravní stavby u takových mostů je velkou výhodou i dlouhá životnost. „Když zajistíme, aby do konstrukcí netekla voda, tak jsme schopni zajistit jejich životnost 100 až 150 let,“ doplnil autor.
