Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba hudebních nástrojů. Naopak ta nejméně kvalitní surovina se ještě využije v energetice. Zápasu s kůrovcem se věnoval i pořad Byznys ČT24 Speciál, který obsahoval také dokument nazvaný Kalamita.
Těží se tolik dřeva, že podnikům často nestačí skladovací ani přepravní kapacity. V podobné situaci jsou i okolní země. Například Německo a Rakousko, kde lidé proti dovozu českého dříví protestují. To tak nyní musí zamířit až do Číny.
I když trh zaplavilo levné dříví, dřevostavby nebo nábytek nezlevňují. Chybí technika i lidi. V lesnictví jich chybí nejméně dva tisíce, a kalamitu tak nemá kdo zpracovávat.
Názory, jak s kůrovcem bojovat, se liší. Například při čtvrteční debatě v Jeseníku se ekologové a správci lesů na diskusním setkání neshodli, zda je nutné kvůli postupující kůrovcové kalamitě kácet stromy i v přírodních rezervacích Jeseníků.
Zatímco ekologové a někteří odborníci tvrdí, že lesy v chráněných územích lze díky jejich značné schopnosti obnovy ponechat vlastnímu osudu, lesníci naopak upřednostňují preventivní zásahy. Argumentují obavami, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených horských oblastí Jeseníků se smrkovými porosty.
Podle Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy by se v chráněných územích kácet kůrovcové dřevo nemělo, protože to postrádá smysl. Platí to hlavně pro horské smrčiny.
Podle předsedy Společnosti přátel Jeseníků Ondřeje Bačíka by se na třetině plochy CHKO Jeseníky, kterou tvoří druhá a první zóna, mělo při boji proti kůrovci postupovat velmi citlivě. V nejcennější první zóně, která tvoří necelých deset procent CHKO Jeseníky, by pak lesníci zasahovat vůbec neměli. Platí to například pro rezervace Rejvíz a Suchý vrch. „Je třeba dát prostor přírodě,“ míní Bačík. V druhé ochranné zóně by správci lesů měli podle Bačíka postupovat opatrně bez holosečí a použití jedovatých chemických látek.
Ředitel šumperského závodu státního podniku Lesy ČR Pavel Indra uvedl, že situace horských lesů v Jeseníkách díky jejich nadmořské výšce i klimatickým podmínkám zatím není z pohledu kůrovce dramatická. Hned ale dodal, že pokud se nebudou například na Rejvízu dělat preventivní lesnické zásahy, tak se tato plocha stane přestupnou stanicí kůrovce pro invazi z nižších do vyšších poloh Jeseníků. „Bude pak problém brouka zastavit,“ varoval. Podle Indry je třeba i v rezervacích včasně a šetrně pokácet napadené stromy či jejich malé skupiny.
Škody způsobené převážně kůrovcem a suchem v českých lesích podle think tanku Czech Forest za letošek dosáhnou 40 miliard korun. V budoucnu jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard, uvedla tento týden organizace.
Nárůst škod na výnosech proti předchozím odhadům pro letošní rok vzroste asi o čtyři miliardy korun kvůli dalšímu propadu cen dříví. Prohlubují se tak existenční problémy vlastníků, dodala organizace.
Plocha lesů, která byla letos zdevastovaná suchem a kůrovcem, se odhaduje na 66 tisíc hektarů, náklady na zalesnění by činily zhruba 7,3 miliardy korun. „V přímém ohrožení je aktuálně zhruba 450 milionů metrů krychlových smrkového dříví, tedy polovina porostů v ČR,“ uvádí studie.
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví.
Na konci srpna rozšířilo ministerstvo zemědělství nejpostiženější oblasti kůrovcem, lesníci tak v některých nových lokalitách západních a jižních Čech můžou omezit obranná opatření proti kůrovci, aby měli kapacity na zpracovávání již napadených lesů. První plochu nejpostiženějšího území stát vyhlásil na začátku dubna, patřilo tam tehdy území ze sedmi krajů.
