Lidé by se měli vyhýbat suchým lesům, které poničil kůrovec. Tam, kde se těží, už majitelé instalují cedule se zákazem vstupu. Riziko ale představují i místa, kde souše ještě stojí. Hlavně za silnějšího větru a po deštích se mohou poškozené a odumřelé stromy vyvracet a padat.
Nechoďte do suchých lesů, varují jejich majitelé. Stromy mohou padat při těžbě i ve větru
Procházet se v lesích, kterými se prohnal kůrovec, jejich majitelé nedoporučují. „Sice je ze zákona volný vstup do lesa, ale zároveň je zakázán tam, kde probíhá těžební činnost. Nedoporučoval bych ani vstup do souší, které ještě netěžíme. Nebude trvat dlouho a souše se začnou samovolně rozpadat,“ varuje jednatel Správy městských lesů Jihlava Václav Kodet.
Jeho slova potvrzuje i ředitel Lesního družstva Přibyslav Jiří Svoboda. „Degradace kořenového systému houbovým patogenem je velmi rychlá, ono to překvapí, ale do roka jsou stromy velmi labilní a padají při sebemenším poryvu větru,“ dodává.
Zkušenost s lidmi, kteří do lesa vcházejí i přes výstrahu, má Sotir Malinovsky, který dřevo těží. Varování, které umístil u cesty, podle něj lidé často ignorují. „Máme trochu problémy s lidmi, kteří, když stroj pracuje, kolem něj procházejí nebo projíždějí na kole,“ stěžuje si Malinovsky. Operátor vyvážecího stroje si lidí často všimne až na poslední chvíli.
Plošný zákaz vstupu do lesů ale zatím na Jihlavsku, Třebíčsku a Žďársku neplánují. Nadále tak platí, že vstup do lesa je na vlastní nebezpečí.
Přesto v případě nehody nese odpovědnost majitel. To teď chtějí vlastníci lesů v novele lesního zákona změnit a důvodem není jen kůrovcová kalamita.
- Kalamita trvá už čtvrtým rokem a nedaří se ji zastavit.
- V roce 2018 se vytěžilo 11,9 milionu kubíků napadeného dříví. Dalších nejméně šest kubíků zůstalo ležet v lesích, jak odhadovali odborníci. A to přesto, že se oproti předchozímu roku kácelo loni dvojnásobně – a mnohem více než při známé kalamitě na Šumavě v roce 2007.
- Nejvíce zasaženou lokalitou je okres Bruntál. Jen tam evidují lesníci přes milion kubíků dřeva s kůrovcem. Šíří se ale hlavně jihozápadním směrem a čím dál víc škodí na jižní Moravě, jihu Čech i v Plzeňském kraji.
- Kalamita zasáhla nejen smrky, i když ty převažují. Kvůli dlouhodobému suchu i vinou častých vichřic, působením hub a hmyzu už chřadnou i některé porosty borovic, modřínů a jedlí.
- Zdroj: ČT24