Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.
Uhelnou komisi, která se zabývá útlumem těžby a energetickou soběstačností, už dříve kritizovali například zástupci hnutí Greenpeace, kterým vadilo především složení tohoto poradního orgánu. „Od začátku byl smysl jediný. Abychom se v široké skupině odborníků byli schopni shodnout na tom, za jakých podmínek se dokážeme zbavit uhlí,“ objasňuje záměry komise ministr Brabec (ANO), podle kterého je skupina expertů záměrně pestrá.
Místopředseda hnutí ANO doplnil, že na úterním zasedání uhelné komise zástupci Greenpeace i Hnutí Duha vypadali s postupem spokojeni. „Jakmile sedíme u stolu a bavíme se o praktických věcech, tak je tam shoda,“ míní Brabec.
Komise podle jeho slov bude pracovat ještě rok. V září 2020 by potom jasně měla přijít s doporučením pro vládu, jak s využitím uhlí naložit.
Česko podle Brabce směřuje k tomu, aby v roce 2050 snížilo emise skleníkových plynů o osmdesát procent. „To znamená revoluční změny pro řadu sektorů. Jasně jsme řekli, že nejsme v této chvíli připraveni kývnout na termín uhlíkové neutrality do roku 2050,“ uvádí ministr životního prostředí.
Zůstane-li Evropa sama, klimatu nepomůžeme
Podle Brabce jde o zodpovědný přístup českých politiků, kteří nezavírají oči před změnami, jež odstoupení od uhlí přinese v dopravě nebo zaměstnanosti. „Jsou státy, které nejsou schopny splnit ani závazek roku 2030, ale už nadšeně hovoří o tom, že splní rok 2050,“ tvrdí ministr.
Česko je podle něj naopak velmi blízko splnění závazku roku 2030, ale přesto považuje za seriózní vážně se bavit o roce 2050 až poté, co se dořeší stávající evropský cíl. O českém přístupu hovořil i premiér Andrej Babiš na klimatickém summitu OSN.
„Nejhorší, co by se mohlo stát Evropě, je, že by se obětovala, pokud by chtěla být jediným klimaticko-neutrálním kontinentem,“ uvažuje Brabec. V takovém scénáři by se podle jeho slov výroba zcela přesunula mimo Evropu, výrobky by se dovážely a pro planetu by to bylo v důsledku ještě horší.
„Pokud se k Evropě v jejím úsilí nepřipojí Čína, USA, Indie, Rusko a další, Evropa zůstane osamocena. Tak jen ztratí konkurenceschopnost, ale klimatu nepomůžeme,“ vysvětluje.
Česko podle ministra směřuje ke snížení emisí o čtyřicet procent v roce 2030. Příští rok budou odstaveny další hnědouhelné elektrárny, které produkují minimálně dva až tři miliony tun oxidu uhličitého, dodává Brabec. „Je třeba si uvědomit, že to bude stát biliony korun v příštích letech,“ upozorňuje.
Ministerstvo životního prostředí vydalo kladný posudek k pokračování těžby uhlí v dole Bílina. Podle Brabce to jde ruku v ruce s ekologickými plány. „Ve stávající koncepci je důl Bílina nadále v činnosti. Předpokládáme, že tento důl bude možná poslední, který bude fungovat,“ vysvětluje šéf resortu.
- Kalamita trvá už čtvrtým rokem a nedaří se ji zastavit.
- V roce 2018 se vytěžilo 11,9 milionu kubíků napadeného dříví. Dalších nejméně šest kubíků zůstalo ležet v lesích, jak odhadovali odborníci. A to přesto, že se oproti předchozímu roku kácelo loni dvojnásobně – a mnohem více než při známé kalamitě na Šumavě v roce 2007.
- Nejvíce zasaženou lokalitou je okres Bruntál. Jen tam evidují lesníci přes milion kubíků dřeva s kůrovcem. Šíří se ale hlavně jihozápadním směrem a čím dál víc škodí na jižní Moravě, jihu Čech i v Plzeňském kraji.
- Kalamita zasáhla nejen smrky, i když ty převažují. Kvůli dlouhodobému suchu i vinou častých vichřic, působením hub a hmyzu už chřadnou i některé porosty borovic, modřínů a jedlí.
- Zdroj: ČT24
V pondělí vláda projednávala zprávu o stavu českých lesů. Podle Brabce se v ní odráží kůrovcová kalamita, situace v tomto roce je navíc podstatně horší. Zatímco loni lesníci vytěžili zhruba dvanáct milionů kubíků napadeného dřeva, za letošek by to mělo být třicet milionů. Navíc mnoho kůrovcového dřeva už hospodáři vůbec netěží, protože nemají kapacitu.
„Dopady jsou katastrofické. Ztrácíme lesy v některých oblastech, kde v zásadě nezbývá jediný zdravý jehličnatý strom. Vracíme se k situaci, která tu byla před třemi sty lety,“ komentuje ministr.
Jasně se podle něj ukazuje, že kombinace klimatické změny, sucha a faktu, že smrk se stovky let kvůli těžbě sázel i tam, kam biologicky nepatří, se nyní vrací. „My jsme neměli lesy, ale plantáže na dřevo. Lhali jsme si, že lesy jsou skvělé a zdravé, a měli jsme se připravovat dřív,“ je přesvědčen Brabec.
Čeští lesníci se podle něj začali připravovat v roce 2015, potřeba to ale bylo už na přelomu tisíciletí. I před několika lety ale reagovali pomalu. „V roce 2015, kdy kalamita na Moravě začínala, je možné, že se ještě dalo rychle zasáhnout, i když jsme strukturou lesů byli vystaveni kalamitě dlouhodobě,“ uvažuje Brabec, proč se o lesní hospodáře zajímá i Národní centrála proti organizovanému zločinu.
