V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. „Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu,“ uvedlo ministerstvo.
Mezi podmínkami, které resort životního prostředí stanovil, je například rekonstrukce pásových dopravníků, které budou méně prašné, těžaři musí také pro snížení hluku a prachu vybudovat valy a vysázet zeleň. Již do roku 2022 se množství prachu v ovzduší musí oproti současnému stavu snížit o devět tun. Na konkrétních opatřeních se mohou doly podle ministerstva domluvit například s obcemi.
„Stav ovzduší i hluku bude pravidelně monitorován a vyhodnocován, aby obce a obytné zóny byly uchráněny před dopady těžby,“ ujistila Petra Roubíčková. Podle usnesení vlády z roku 2015 bude vytěžené uhlí určené přednostně pro využití v teplárnách, nikoliv k prosté výrobě elektřiny a jejímu vývozu.
Z úřadů vyjádřil nesouhlas jen Litvínov
Podle ministerstva se záměrem souhlasily bez připomínek Ústecký kraj a obce Světec i Bílina, které patří k těm v sousedství dolu. Další sousední obce Mariánské Radčice a Braňany nebo města Osek a Duchcov zaslaly připomínky a město Litvínov vyjádřilo nesouhlas.
Od veřejnosti potom přišlo ministerstvu životního prostředí přes čtyři tisíce připomínek. Vesměs šlo o obecný nesouhlas s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadavek, aby ministerstvo posoudilo nejenom vytěžení, ale i spalování uhlí ve vztahu ke klimatu. K tomu zřejmě nedojde.
„S ohledem na směrnici EIA by takové posouzení bylo zcela nestandardní. Spalování uhlí a jeho dopady se vždy posuzují v rámci povolovacího procesu jednotlivých spalovacích zdrojů, nikoliv jako součást povolovacího procesu těžby, jejíž spalování uhlí není součástí,“ argumentoval úřad.
Brabcův úřad i ministr sám čelí ostré kritice ekologů
I když těžaři sami ujistili, že se kvůli další těžbě nebude bourat žádné lidské sídlo, ekologické organizace poukazují na řadu jiných problémů. Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka je posudek EIA příznivý, i když těžba zničí mokřad Venuska a vybudování náhradního nedokáže nahradit rozvinutý a ceněný ekosystém.
„Ministerstvo životního prostředí udělalo největší chybu za celou dobu svého fungování. Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva - tedy s ochranou přírody a životního prostředí,“ míní Hrábek. Greenpeace ovšem očekává, že Severočeské doly v těžbě přece jenom pokračovat nebudou, protože nebude v souladu s platnými českými zákony.
Hnutí Limity, jehož aktivisté se loni na Bílině připoutali k rypadlu, považuje kladné stanovisko za selhání ministra Richarda Brabce (ANO). „Jde na ruku těžařům, místo aby chránil naše klima a podmínky pro život. Vláda se tváří, že chce klimatickou krizi řešit, slibuje uhelnou komisi – praxe je ale přesně opačná,“ sdělil Jan Polášek z hnutí. To dalo najevo, že by se mohlo pokusit o další nenásilné blokády infrastruktury.
Ministr Richard Brabec upozornil, že proces EIA má směřovat k tomu, aby jeho úřad stanovil, „pokud je tam negativní dopad, tak jakým způsobem ho lze kompenzovat“. K tomu podle něj směřují podmínky, které ministerstvo stanovilo. „Je to vždy o tom, že pokud jsou vlivy kompenzovatelné, tak se vydává souhlasné stanovisko, ale. Ale zahrnuje těch 31 podmínek,“ podotkl s tím, že je stanovisko závazné a podmínky jsou vymahatelné.
EIA není konečné povolení
Souhlasná EIA navíc není konečným slovem. Těžbu povoluje báňský úřad, který se také bude muset vypořádat s námitkami obcí, ale i vlastnickými vztahy k pozemkům, dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.
Severočeské doly charakterizují Bílinu (původně nazývanou Maxim Gorkij) jako nejhlubší povrchový důl v Česku, je v něm také nejhlubší člověkem otevřené místo v zemi v nadmořské výšce 20 metrů. Ročně v něm vytěží asi deset milionů tun uhlí, což by se nemělo výrazně změnit – do roku 2035 chtějí Severočeské doly vytěžit ještě necelých 150 milionů tun. Případné rozšíření těžby podle těžařů neohrozí žádné lidské sídlo. Těžba se ovšem přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice, Braňany a městu Duchcov.
O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že kabinet rozhodnutí učinil mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti.
Důl Bílina je ale jediný, kde vláda těžební limity prolomila. Limity na ČSA zůstanou podle usnesení vlády prozatím zachovány, v lokalitě tak bude pokračovat útlum těžby. Za limity lomu ČSA se přitom nachází podle odhadů téměř 750 milionů tun uhlí.
