V povrchovém dole Bílina na severu Čech by se mohlo těžit dalších pět let. S prodloužením těžby uhlí do roku 2035 souhlasí ministerstvo životního prostředí, které vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA). Společnost Severočeské doly ale musí splnit 31 podmínek, zdůraznila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Kladný posudek EIA ještě není povolením těžby, které musí udělit báňský úřad. Ekologické organizace a aktivisté přesto rozhodnutí ministerstva kritizují.
V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. „Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu,“ uvedlo ministerstvo.
Mezi podmínkami, které resort životního prostředí stanovil, je například rekonstrukce pásových dopravníků, které budou méně prašné, těžaři musí také pro snížení hluku a prachu vybudovat valy a vysázet zeleň. Již do roku 2022 se množství prachu v ovzduší musí oproti současnému stavu snížit o devět tun. Na konkrétních opatřeních se mohou doly podle ministerstva domluvit například s obcemi.
„Stav ovzduší i hluku bude pravidelně monitorován a vyhodnocován, aby obce a obytné zóny byly uchráněny před dopady těžby,“ ujistila Petra Roubíčková. Podle usnesení vlády z roku 2015 bude vytěžené uhlí určené přednostně pro využití v teplárnách, nikoliv k prosté výrobě elektřiny a jejímu vývozu.
Z úřadů vyjádřil nesouhlas jen Litvínov
Podle ministerstva se záměrem souhlasily bez připomínek Ústecký kraj a obce Světec i Bílina, které patří k těm v sousedství dolu. Další sousední obce Mariánské Radčice a Braňany nebo města Osek a Duchcov zaslaly připomínky a město Litvínov vyjádřilo nesouhlas.
Od veřejnosti potom přišlo ministerstvu životního prostředí přes čtyři tisíce připomínek. Vesměs šlo o obecný nesouhlas s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadavek, aby ministerstvo posoudilo nejenom vytěžení, ale i spalování uhlí ve vztahu ke klimatu. K tomu zřejmě nedojde.
„S ohledem na směrnici EIA by takové posouzení bylo zcela nestandardní. Spalování uhlí a jeho dopady se vždy posuzují v rámci povolovacího procesu jednotlivých spalovacích zdrojů, nikoliv jako součást povolovacího procesu těžby, jejíž spalování uhlí není součástí,“ argumentoval úřad.
Brabcův úřad i ministr sám čelí ostré kritice ekologů
I když těžaři sami ujistili, že se kvůli další těžbě nebude bourat žádné lidské sídlo, ekologické organizace poukazují na řadu jiných problémů. Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka je posudek EIA příznivý, i když těžba zničí mokřad Venuska a vybudování náhradního nedokáže nahradit rozvinutý a ceněný ekosystém.
„Ministerstvo životního prostředí udělalo největší chybu za celou dobu svého fungování. Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva - tedy s ochranou přírody a životního prostředí,“ míní Hrábek. Greenpeace ovšem očekává, že Severočeské doly v těžbě přece jenom pokračovat nebudou, protože nebude v souladu s platnými českými zákony.
Hnutí Limity, jehož aktivisté se loni na Bílině připoutali k rypadlu, považuje kladné stanovisko za selhání ministra Richarda Brabce (ANO). „Jde na ruku těžařům, místo aby chránil naše klima a podmínky pro život. Vláda se tváří, že chce klimatickou krizi řešit, slibuje uhelnou komisi – praxe je ale přesně opačná,“ sdělil Jan Polášek z hnutí. To dalo najevo, že by se mohlo pokusit o další nenásilné blokády infrastruktury.
Ministr Richard Brabec upozornil, že proces EIA má směřovat k tomu, aby jeho úřad stanovil, „pokud je tam negativní dopad, tak jakým způsobem ho lze kompenzovat“. K tomu podle něj směřují podmínky, které ministerstvo stanovilo. „Je to vždy o tom, že pokud jsou vlivy kompenzovatelné, tak se vydává souhlasné stanovisko, ale. Ale zahrnuje těch 31 podmínek,“ podotkl s tím, že je stanovisko závazné a podmínky jsou vymahatelné.
EIA není konečné povolení
Souhlasná EIA navíc není konečným slovem. Těžbu povoluje báňský úřad, který se také bude muset vypořádat s námitkami obcí, ale i vlastnickými vztahy k pozemkům, dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.
Severočeské doly charakterizují Bílinu (původně nazývanou Maxim Gorkij) jako nejhlubší povrchový důl v Česku, je v něm také nejhlubší člověkem otevřené místo v zemi v nadmořské výšce 20 metrů. Ročně v něm vytěží asi deset milionů tun uhlí, což by se nemělo výrazně změnit – do roku 2035 chtějí Severočeské doly vytěžit ještě necelých 150 milionů tun. Případné rozšíření těžby podle těžařů neohrozí žádné lidské sídlo. Těžba se ovšem přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice, Braňany a městu Duchcov.
O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že kabinet rozhodnutí učinil mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti.
Důl Bílina je ale jediný, kde vláda těžební limity prolomila. Limity na ČSA zůstanou podle usnesení vlády prozatím zachovány, v lokalitě tak bude pokračovat útlum těžby. Za limity lomu ČSA se přitom nachází podle odhadů téměř 750 milionů tun uhlí.
