Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal se zástupci těžebních společností o novele horního zákona, jednání mají pokračovat ještě příští týden. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje v aktuální verzi novely zrušit pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Proti tomuto návrhu se postavila například Těžební unie nebo Teplárenské sdružení.
„Těžaři chtějí ujištění, že dodržíme zákon a nezrušíme moratorium na nezvyšování těžebních poplatků, které má trvat ještě dva roky. Já chci zase garance na tvorbu rezerv pro sanace. Záruky, že z těch firem zase neodtečou peníze do zahraničí,“ uvedl premiér Babiš. „Rozdělení výnosů je pro stát historicky nevýhodné, my jsme dostali jen 1,7 miliardy korun z poplatků, z firem ale odchází dividendy ve výši desítek miliard do zahraničí,“ dodal.
Budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který se středečního jednání s těžaři také účastnil, označil setkání za náročné, ale korektní. „Příští týden pokračujeme a dotáhneme,“ napsal na Twitteru.
Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace nyní uvedly, že považují za skandální, pokud by se moratorium udrželo v platnosti. „Ústup ze zrušení moratoria by znamenal, že tato vláda poplatky už nebude moci zvýšit a poruší svůj programový slib daný občanům i poslancům a bude dál přicházet o miliardy za nerostné bohatství,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
V roce 2015 získal stát z těžebních poplatků téměř půl miliardy, o dva roky později to byla už skoro miliarda. Největším plátcem jsou hnědouhelné doly.
Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, projednání bylo ale odloženo. Zhruba třicet podporovatelů ekologických hnutí tehdy protestovalo před Strakovou akademií. Vládu žádali právě o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a o jejich zvýšení na deset procent tržní ceny uhlí.
Tehdy předkládaná verze normy počítala s tím, že vláda bude moci výši poplatků z těžby nerostů měnit častěji. Návrh rušil pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, novela se však neměla týkat prvního pětiletého období, které běží od roku 2017.
Báňský úřad chce, aby firmy měly peníze na sanace na účtech dřív
Na tvorbě novely se podílel Český báňský úřad (ČBÚ). Jeho mluvčí Bohuslav Machek za jednu ze stěžejních změn označil stanovení nejzazšího data, do nějž mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou.
Podle únorové verze dokumentu by těžaři měli mít tuto povinnost ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Podle Machka prosazoval báňský úřad dřívější termín, návrh však neprošel. Dosud mohli mít těžaři hodnotu rezerv například i ve strojích. Podle informací ČTK by termín mohl být nakonec zkrácen, a to v rámci aktuální dohody mezi těžaři a vládou.
Premiér ale nyní volá po garancích, že podnikatelé nevyvedou peníze do zahraničí, třeba tím, že firmy prodají a na sanace po těžbě nezbydou peníze. Garance chce také prezident Miloš Zeman. Právě zkrácení termínu, do kdy má státem kontrolovaný účet vzniknout, má být onou zárukou. Další možností je, že při prodeji společnosti budou určeny peníze na sanace.
„Jestliže bych chtěl prodat těžebnu, tak to nové těžební povolení musí získat nový vlastník s posvěcením Báňského úřadu a ty peníze by měly být na účtu,“ vysvětlil předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala.
Pro těžařské firmy je podle jejich zástupců zachování jistoty pěti let nezvyšování poplatků zásadní. V opačném případě mluví o zmařených investicích a propouštění, a to v regionech, jakými jsou Mostecko, Karlovarsko nebo Ostravsko.
Od firem, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, získaly předloni stát a obce téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle ministerstva průmyslu se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, u nichž zůstala výše výnosu zachována.
