Nováková chce dodržet lhůtu, kdy stát nemůže měnit poplatky za těžbu. Schillerová je proti

Události ČT: Ministerstvo průmyslu musí řešit i další problém – horní zákon (zdroj: ČT24)

Telekomunikační trh není jediná věc, kterou se teď ministerstvo průmyslu a obchodu musí zabývat. Řeší i osud horního zákona. Minulý týden jeho novelu vláda neschválila. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nebyly vypořádány všechny připomínky. Ministryně financí totiž nesouhlasí s tím, že vláda teď nemůže každý rok upravovat poplatky za vytěžené suroviny.

„Musíme se vrátit ke stolu v rámci koalice, abychom si řekli, jaká pravidla budeme do budoucna chtít,“ uvedla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

Kvůli stabilitě a předvídatelnosti v podnikání se politici, zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců před dvěma lety domluvili, že poplatky se zafixují na pět let.

„Tento legislativní nástroj dává těžařům legitimní střednědobou jistotu ohledně toho, jak mají uzpůsobit své finanční plánování, nastavit smlouvy s odběrateli a jiné,“ přiblížila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.

Vydrží těžařům pětiletá jistota?

Novela počítá s tím, že vláda bude moci výši poplatků z těžby nerostů měnit častěji. Dokument ruší pětileté období. Netýká se to však prvního pětiletého moratoria, které běží od roku 2017. 

„Byla bych pro to, aby původní pětiletá lhůta, ze které zbývají asi dva a půl roku, byla dodržena, ale potom aby byla maximální možná flexibilita v rukou vlády,“ nastínila Nováková. Ovšem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce dohodu zrušit.

Komunisté situaci vnímají jako problém a další nejistotu ohledně toho, co stát, potažmo vláda chce. „Dopady mají důsledek nejen pro samosprávy, ale především pro občany a zaměstnance,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, poslaly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný.

Podle resortu obchodu se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.