Zámek na pokraji velkolomu připomíná obce, které těžba pohltila

Obce, které musely ustoupit těžbě uhlí, připomíná nová prohlídková trasa na zámku Jezeří na Mostecku. Zámek samotný přitahuje turisty i svou polohou v blízkosti povrchových dolů, jejichž rozšiřování se ho nedotklo. Postihlo však mnoho vsí. Jejich osudy přibližují místní průvodkyně, které zkázu svých rodišť zažily.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Zámek Jezeří na Mostecku nabízí novou trasu

Zámek Jezeří přitahuje turisty pozoruhodným kontrastem, neboť stojí na kopci nad povrchovými doly. Na jedné straně je vidět obnažená zem s rypadly, na opačné lesy Krušných hor. Nyní nabízí také exkurzi do dob, kdy pod ním doly ještě nebyly. Na ploše, kde se dnes dobývá uhlí, stálo sedm obcí, které již neexistují.

Známý je příběh starého Mostu, který musel těžbě ustoupit, jména Albrechtice nebo Dolní Jiřetín však sotva komu něco říkají. K pamětnicím však patří i průvodkyně, které budou o víkendech turistům na Jezeří historii krajiny pod nimi přibližovat. Mohou připojit i vlastní vzpomínky, třeba na poslední večer v jiřetínské restauraci.

„Všichni jsme se tam sešli. Paní hostinská říkala: Dnes jsme tu naposledy, tak si to užijme. Všichni jsme to obrečeli,“ vzpomněla průvodkyně Zdeňka Vahalová z Dolního Jiřetína.

Těžbě musely ustoupit budovy i tisíciletý dub

Zaniklé obce připomínají fotografie, na kterých jsou budovy, ale třeba i tisíciletý dub, který musel těžbě ustoupit také. V expozici však nechybějí ani předměty z obcí zachráněné. Kastelánka zámku Hana Krejčová ze zničených Albrechtic věnovala svoji panenku a medvídka i babiččin šátek.

Na zámek Jezeří přichází každý rok i díky pozoruhodnému kontrastu 25 tisíc turistů. Tisíce dalších láká i důl samotný. „Hornická turistika k Ústeckému kraji tradičně patří. I my každý rok provezeme tisíce zájemců a ukážeme jim naše provozy zblízka,“ řekla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí společnosti 7Seven Energy, které patří důl ČSA.

Obce, kterým se nová trasa na Jezeří věnuje, stály právě v prostoru, který zabral povrchový důl, resp. lom ČSA. V prostoru, který dnes zabírá, se těžilo již od počátku 20. století. Vesnice mu ale musely ustoupit až v jeho druhé polovině, nejčastěji v 80. letech, obec Ervěnice však již na konci 50. let.