Vláda na svém výjezdním zasedání v Ústeckém kraji prolomila těžební limity severočeského dolu Bílina. Za hlavní důvod uvádí vysokou nezaměstnanost v regionu, kterou by případný útlum těžby mohl ještě umocnit. Zároveň jde podle členů kabinetu o zdroje, na kterých jsou závislé nejen teplárny, ale i samotní obyvatelé. Žádné domy se ale bourat nebudou. U lomu ČSA zůstávají současné limity v platnosti.
Vláda prolomila limity na dole Bílina, k domům stroje nedojdou
Reportáž: Vláda schválila částečné prolomení limitů (zdroj: ČT24)
Vláda zvolila variantu, kterou navrhl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Mimo jiné počítá s tím, že dojde k postupnému utlumení těžby na lomu ČSA Severní energetické podnikatele Jana Dienstla. Budoucí vlády se ale budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit. Součástí usnesení je i podmínka hnutí ANO, které žádalo, aby u Bíliny byly limity vzdáleny minimálně 500 metrů od obcí.
V dalších bodech koresponduje schválená varianta s jedním z návrhů ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD). Mimo jiné stanovuje, že do příštího roku připraví program rozvoje pracovních příležitostí v Ústeckém kraji.
Usnesení také ukládá Mládkovi a jeho nástupcům v čele resortu předkládat každoročně do roku 2020 vyhodnocení plnění cílů státní energetické koncepce. Obsahuje také požadavek, aby se uhlí z Bíliny přednostně použilo pro potřeby českého teplárenství.
To by mělo zajistit ministerstvo životního prostředí a Český báňský úřad během povolovacího řízení. Prolomení limitů totiž automaticky neznamená začátek těžby, otevírá jen čtyř až pětiletý byrokratický proces, který k němu směřuje.
Vláda zásoby na ČSA neodepsala, protože nikdo neví, co bude s dostavbou atomových elektráren.
Před ústeckým krajským úřadem, kde kabinet zasedal, se sešly desítky protestujících z řad horníků i ekologických aktivistů. Ti upozorňovali na zdravotní rizika, která se s povrchovou těžbou v regionu pojí.
Tanec kolem dolu ČSA
Ani schválený plán vlády na posunutí limitů na dole Bílina ale není zcela dle představ horníků, kteří požadují prolomení zákonné hranice i na dole ČSA. Takový krok by přitom srovnal se zemí část okolních vesnic. Debata o ČSA ovšem podle kabinetu není na pořadu dne.
Skutečně pevně věřím v to, že uhlí na dole ČSA za limity pro českou energetiku nikdy potřeba nebude.
„Vláda nemohla rozhodnout jinak. Podle současných předpokladů zdejší uhlí nebude zapotřebí, ale záleží to na mnoha okolnostech, které kabinet nemá pod kontrolou, a proto je poctivé říct: vláda neříká nikdy-nikdy. Tato vláda se k tomu nejspíše již nevrátí,“ konstatoval Mládek.
„Bylo dosaženo maxima možného v dané situaci, myslím, že pro všechny tři koaliční strany,“ podotkl místopředseda lidovců Marian Jurečka.
Podle ministra životního prostředí Brabce dokonce vláda svým rozhodnutím těžbu na ČSA fakticky ukončila. „Těžaři i odboráři jasně řekli, že pokud nerozhodneme o prolomení limitů, rozhodneme o ukončení těžby. Těžař totiž musí udělat technická opatření, aby mohl pokračovat, protože jinak k vyuhlení dojde v roce 2024,“ prohlásil.
S tím ale nesouhlasí Mládek: „Nemyslím si, že jsme úplně rozhodli. Rozhodli jsme, že pokud by se náhodou nějaká vláda rozhodla pokračovat v těžbě, vznikne tam mezera, kdy by se netěžilo.“
Obce žádají ochranu
Obce v okolí dolu Bílina nyní budou požadovat ochranná opatření, která zabrání zhoršení životních podmínek po rozšíření těžby uhlí; s prolomením počítaly. „Otázka se řeší delší dobu, proto rozhodnutí vlády není pro nás překvapením," řekl starosta obce Mariánské Radčice Jaroslav Sikora. Obec proti posunu těžby neprotestovala.
Pro Horní Jiřetín je ten výsledek skvělý a můžeme ho považovat za velmi dobrý. Netvrdím ale, že se těžaři nebudou v budoucnosti pokoušet limity ovlivňovat a snažit se o jejich prolomení.
Budoucnost chce řešit také jiřetínský starosta Vladimír Buřt. „Je skvělé, že v projednávaném návrhu vůbec není prolomení limitů na dole ČSA, ale na druhé straně ta možnost, že by se k tomu mohli vracet každý rok, je samozřejmě strašná,“ řekl Buřt. „Chceme požádat ministry, aby to rozhodnutí bylo trvalé, aby se k tomu vláda nevracela podle libovůle uhlobaronů nebo ministrů.“
- Důl Bílina provozují Severočeské doly z polostátní společnosti ČEZ. Za limity jsou odhadované zásoby asi 100 milionů tun uhlí. Uhlí z lomu ČSA těží Severní energetická finančníků Pavla Tykače, Jana Dienstla a Tomáše Fohlera a v současných hranicích je důl takřka vytěžen, těží se v útlumu. Podle Severní energetické hrozí, že po roce 2022 bude nutné těžbu v této lokalitě zastavit. Za limity jsou odhadované zásoby asi 750 milionů tun uhlí.
SLOVA PODPORY: Zeman, odboráři, ČEZ…. i Topolánek
Ještě před rozhodnutím se pro pokračování těžby vyslovil komunistický hejtman Oldřich Bubeníček. Vláda podle něj musí přijmout další opatření v závislosti na svém rozhodnutí. „Protože nejde jenom rozhodnout o tom těžit–netěžit, ale pokud řekne netěžit, tak musí říci, co bude s těmi lidmi dál, co bude s naším krajem a jak se bude situace řešit.“
Miloš Zeman rozhodnutí vlády kvitoval. „Pan prezident již během únorové návštěvy Ústeckého kraje uvedl, že nevidí problém v prolomení limitů u dolu Bílina. Je dobře, že vláda v této věci nepodlehla nátlaku ze strany aktivistů,“ sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Kabinet jednoznačně podpořil také odborářský předák Josef Středula: „Je to logické rozhodnutí, které jde správným směrem. Důležité je hlavně pro budoucnost českého teplárenství.“ Kabinet podle něj měl ale stejně postupovat i u lomu ČSA: „Zbytečně se vyčerpal potenciál příprav. Jakákoli příští vláda bude znovu muset provést analýzy.“
Podle předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalého premiéra Mirka Topolánka dala dnes vláda lidem jistotu, že bude k dispozici domácí hnědé uhlí pro výrobu cenově přijatelného tepla.
Schválená varianta prolomení limitů
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že společnost respektuje rozhodnutí vlády, aby uhlí vytěžené v lomu bylo přednostně použito pro potřeby teplárenství. Předseda dozorčí rady ČEZ a bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes dodal, že žádné rozhodnutí v otázce limitů by nebylo černobílé. „Podle mého osobního názoru u lomu Bílina nakonec pozitiva prolomení převážila nad negativy. U lomu ČSA tomu bylo naopak.“
Hospodářská komora souhlasí s prolomením limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina pouze za situace, že budou splněna všechna související nutná opatření. Tedy taková, aby se vůbec těžit uhlí dalo a dalo se i efektivně využívat ve prospěch podniků a domácností. O osudu ČSA je podle šéfa komory Vladimíra Dlouhého potřeba rozhodnout v co nejkratší době: „Odkládaní rozhodnutí není řešením, ale jen vyústěním dalších nejistot v energetice.“
Rozhodnutí vlády v této souvislosti kritizuje Svaz průmyslu a dopravy. Vadí mu, že kabinet neučinil pevné rozhodnutí o lomu ČSA. „Váhání ve věci dalšího osudu ČSA znamená pokračování velké nejistoty nejen pro odběratele uhlí, ale i obyvatele Horního Jiřetína a Černic,“ uvedl v prohlášení mluvčí svazu Milan Mostýn. Svaz dlouhodobě podporuje úplné prolomení limitů.
GALERIE
Vláda schválila částečné prolomení limitů
SLOVA VÝHRAD: TOP 09, zelení a ekologové
Výhrady vznášejí odborníci na životní prostředí a na lidské zdraví. „Je potřeba si uvědomit, že populace lidí v severních Čechách je poškozena kvůli znečištění ze 70. a 80. let. Ponese si to stále v sobě i přes to, že se to v poslední době výrazně zlepšilo, dopad se přenáší i na další generace,“ řekl genetik Radim Šrám z Akademie věd. Pro Ústecký kraj by se podle něj měl vytvořit plán modernizace výroby a nemělo by se jít cestou těžby uhlí.
Podle poradce asociace Zeleného kruhu Daniela Vondrouše měla vláda možnost rozhodnout české energetice koncepčně a modernizovat ji, nyní ale konzervuje její fosilní charakter.
Aliance pro energetickou soběstačnost už vládu vyzvala k útlumu uhlí při tvorbě nové energetické koncepce. Rozšíření těžby podle ní znamená větší množství emisí a menší důraz na moderní bezemisní technologie. Výkonný ředitel aliance Martin Sedlák řekl, že rozhodnutí vlády je sice částečnou úlevou pro obyvatele Horního Jiřetína, z pohledu moderní energetiky a především ochrany klimatu však rozšíření dolů na Bílině nedává smysl.
Těžba uhlí v lomu ČSA
Podle představitelů opoziční TOP 09 vláda rozhodla špatně. „Jsme dlouhodobě proti prolomení limitů. Nemyslíme si, že by si naše krajina dál zasloužila další drancování a poškozování," řekl novinářům místopředseda strany Miroslav Kalousek.
Předsedkyně zelených Jana Drápalová prohlásila, že vláda se vrací ke komunistické praxi drancování krajiny s fatálními ekologickými i sociálními důsledky. Straně také vadí, že revizí rozhodnutí z roku 1991 vláda sebrala lidem jistotu, že kvůli těžbě v budoucnu nepřijdou o své domy.