Lesníci se vyrovnávají s kůrovcovou kalamitou, která za sebou v nejhůře zasažených oblastech včetně Bruntálska a Krnovska zanechala prázdné holiny. Například Město Albrechtice se momentálně ve spolupráci s Hnutím Duha snaží opět zalesnit prázdná místa. Dobrovolníci sází břízy, které dokáží zastavit případnou další degradaci půdy a také vytvořit vhodné podmínky pro další stromy.
Dříve husté lesy, dnes měsíční krajina. Na Bruntálsku zalesňují hektary holin po kůrovci
U Města Albrechtic zalesňují holiny po kůrovcové kalamitě (zdroj: ČT24)
Dobrovolníci z Hnutí Duha pracují v lesích Města Albrechtic od soboty. Do země zasazují spadlé větve břízy s jehnědami. „Jehnědy se na podzim přirozeně rozpadnou, popadají na zem a z těch nejsilnějších vzejdou na jaře nové břízy,“ řekl za Hnutí Duha koordinátor výsadby Jiří Beneš.
Výsadbu jiných stromů zatím dobrovolníci nechystají, bříza totiž roste poměrně rychle a tím pádem dokáže rychle vytvořit vhodné podmínky pro další stromy, kterým například poskytne stín. Lesy v okolí Města Albrechtic by tak měly být pestřejší, budou obsahovat mnoho druhů stromů různého stáří.
Smrky do našich lesů určitě patří, ale podíl by měl být kolem dvaceti maximálně třiceti procent.
Zalesnit se povedlo už čtyřicet hektarů holin
Zalesňování holin v okolí města probíhalo i loni, kdy téměř na polovině z původních tří set hektarů lesů byla holá místa. V lesích, které patří Městu Albrechtice, už bylo břízami zalesněno zhruba čtyřicet hektarů.
„S pomocí dotací ze Státního zemědělského a intervenčního fondu vysazujeme i duby, buky a javory,“ řekla starostka Města Albrechtic Jana Murová (ANO). Jde o částku pět milionů korun, která pokryje veškeré náklady jak na výsadbu, tak i tvorbu oplocenek, které mají mladé stromy chránit před zvěří.
Mimořádně kalamitní zóny v Česku
Letošní náklady na likvidaci kůrovcové kalamity zatím vedení Města Albrechtice nedokáže odhadnout. „Částky, které jsme vynakládali, byly zhruba čtyři miliony korun. Kůrovcová kalamita má ale dopad i na život všech občanů ve městě, nejenom v lese. Jde například o zničené cesty, nebo zvýšenou hlučnost a prašnost,“ doplnila starostka.
Město už vytěžilo 42 tisíc kubíků dřeva, prodej však klesá, podle vedení radnice zhruba na poloviční částky. Ušlý zisk zatím město nevyčíslilo. „Před kůrovcovou kalamitou se kubík smrkové kulatiny prodával za zhruba 2400 korun, během kalamity za 1400 a nyní se pohybujeme zhruba kolem tisícovky,“ řekla Murová.
22 tisíc hektarů holin po celém Česku
Na zalesňování holin pracují také Lesy ČR, a to po celé zemi. Letos by měl podnik do těchto prací investovat až dvě a půl miliardy korun, což je zhruba o 300 milionů více než v loňském roce. V následujících letech by mohly jít na zalesňování holin, kterých je v Česku 22 tisíc hektarů, až tři miliardy korun ročně.
„Za rok 2019 jsme v jarním období zasadili zhruba 32 milionů sazenic, na celý rok plánujeme až 55 milionů. V případě, že bude na podzim dobré počasí, plánujeme těch 55 milionů překročit,“ řekl vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ondřej Pecháček.
Oblasti zasažené kůrovcem
Konec monokultur? Podle odborníků správná cesta
Pěstování monokultur smrků je podle děkana Fakulty lesnické a dřevařské, ČZU v Praze Marka Turčániho nešťastné řešení. Když totiž kůrovec zasáhne les, kde je stoprocentní podíl smrku, zničí jej prakticky celý a vzniknou holiny, jaké můžeme nyní pozorovat hlavně na střední, severní i jižní Moravě nebo na Vysočině.
„Máme les, kde je jenom dvacet procent smrků, ostatní dřeviny kůrovec nenapadne. I když zmizí všechny smrky, stále tam ještě existuje les, a to je hlavní výhoda vícedruhových lesů. Proto monokultury smrků bude vhodné pěstovat jenom ve vhodných polohách nad 800 metrů nad mořem,“ řekl Turčáni.