Kůrovec strana 4 z 5

Tři výjimky umožňující kácení stromů v kůrovcem zasažených lesích v CHKO Jeseníky zrušilo ministerstvo životního prostředí. Povolení kácet loni vydala správa chráněné krajinné oblasti, ohradily se proti němu Hnutí Duha a Společnost přátel Jeseníků. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pod níž CHKO Jeseníky spadá, rozhodnutí resortu nekomentuje.

Nový výzkum upozorňuje na další rizika spojená s kůrovcem. Vědci prokázali, jak snadno brouk přežívá zimu – ale také, co se proti tomu dá dělat. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd a Lesy ČR. Uvedla to za biologické centrum Daniela Procházková.

Uschlé stromy začínají ohrožovat návštěvníky národního parku České Švýcarsko. Kůrovec zahubil statisíce smrků a jejich kmeny začínají padat. Správci proto varují, že vstup do lesů je na vlastní nebezpečí. Podél jedné z nejrušnějších silnic už začali kácet.

Kůrovcová kalamita se z Moravy naplno přesunula na Vysočinu a do Čech. Ministerstvo zemědělství zpřesňuje odhady a očekává, že lesníci vytěžili v roce 2019 kvůli škůdci 18 až 20 milionů kubíků dřeva, což je o polovinu víc než rok předtím. Lesy České republiky počítají za loňský rok se ztrátou ve výši jedné miliardy. Nestátní majitelé porostů se už můžou hlásit o kompenzace. Se zalesňováním se začne hned na jaře a otázkou je, jakou roli bude hrát smrk.

Kůrovec už zasáhl všechny kraje v Česku, oznámilo v pondělí ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů tak mohou omezit některá obranná opatření vůči škůdci, například odložit zalesnění holin až na pět let, uvolní se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu.

Státní podnik Lesy České republiky se ve čtvrtek odvolal proti výjimce, kterou mu Správa CHKO Šumava umožnila těžební zásahy a asanaci kůrovcového dřeva v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. „S podmínkami vydané výjimky nesouhlasíme. Proto jsme se odvolali k ministerstvu životního prostředí,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. K přesným důvodům odvolání se nevyjádřila. Lze ale usuzovat, že chtěly Lesy ČR zasahovat více, než jim správa CHKO povolila. Ministerstvo bude řešit i odvolání ekologického hnutí Duha.

Výsledek hospodaření katolické církve se oproti roku 2017 zhoršil. Důvodem jsou především ztráty z lesního hospodářství, které loni kvůli suchu překročily 761 milionů korun. Zástupci katolické církve to v úterý řekli na tiskové konferenci, konkrétní výsledek ale neuvedli.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Společnost o výjimku žádala kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a hodlá se proti němu odvolat.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) opět zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky, která v květnu povolila kácení v přírodní rezervaci Rejvíz. Výjimka pro likvidaci stromů napadených kůrovcem se týkala padesáti hektarů v okrajových částech oblasti. Proti těžbě na Rejvízu se však odvolalo Hnutí Duha i Společnost přátel Jeseníků.

Národní park Šumava se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží a potřebuje peníze na výplatu zaměstnanců. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel poskytne parku mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.

K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci lesní novela, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Zavede mimo jiné pravidla pro příspěvky soukromým vlastníkům lesů na jejich obnovu. Senátoři předlohu poslali k podpisu prezidentovi navzdory kritice změn mysliveckého zákona, na jejichž základě bude moci stát regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na ničení sazenic stromů. Převážil názor, že horní komora by měla vlastníkům lesů umožnit čerpání peněz co nejrychleji.

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Jen poslední dva kroky – senátní a prezidentské posvěcení – čekají na novelu lesního zákona, která umožní státu podpořit majitele lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Podle samotných vlastníků je čekání již příliš dlouhé. Stav jejich lesů se rychle zhoršuje a zejména ti menší se již potýkají s finančními problémy.

Zásah policie ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, zřejmě skončí ve druhém čtvrtletí příštího roku. Policisté a pyrotechnici nadále pracují v okolí druhého vybuchlého skladu, od rozmetané munice jim zbývá vyčistit 48,5 hektaru pozemků.

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba hudebních nástrojů. Naopak ta nejméně kvalitní surovina se ještě využije v energetice. Zápasu s kůrovcem se věnoval i pořad Byznys ČT24 Speciál, který obsahoval také dokument nazvaný Kalamita.

Šumavský národní park po deseti letech ukončil první biomonitoring lesa v nejchráněnějších oblastech. Laserové zaměřování stromů a sledování samovolného vývoje má význam i pro lesnické hospodaření mimo chráněné území. Biologové totiž rozvoj sledovali jak ve zdravých porostech, tak i v oblastech poničených kůrovcem nebo orkány.

Škody způsobené převážně kůrovcem a suchem v českých lesích za letošek dosáhnou téměř čtyřiceti miliard korun, informoval think-tank Czech Forest složený ze zástupců lesnických firem nebo vlastníků lesů. Ten také varuje, že dále jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard korun, tedy polovina všech v Česku. Škody na výnosech přesáhnou předchozí odhady pro letošní rok asi o čtyři miliardy korun kvůli dalšímu propadu cen dříví. Prohlubují se tak problémy vlastníků, dodala organizace.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v Česku, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Poslanci schválili novelu lesního zákona, která má urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou. Norma zavádí pravidla, podle kterých mohou soukromí vlastníci lesů žádat státní příspěvek na obnovu porostů. Stát také bude moct regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu, která dolní komorou neprošla bez výhrad, nyní posoudí Senát.

Obnovu lesů postižených kůrovcovou kalamitou komplikuje nejen sucho, ale také přemnožená zvěř, která ničí sazenice a mladé stromky. Podle sdružení nestátních vlastníků lesů je nutné její stavy snížit. Ministerstvo zemědělství prodlouží dobu, kdy ji myslivci mohou střílet. Lesníci ale žádají větší změny.

Jen kousek za severozápadními hranicemi Česka zasahuje v saských lesích německá armáda. Na pomoc s bojem proti kůrovci je povolala Správa hospodářských lesů. Podle odborníků zažívá Německo největší kůrovcovou kalamitu ve svých dějinách.

Sedm miliard korun chtějí od státu na zalesňovací práce v příštím roce vlastníci lesů. Svůj požadavek zdůvodnilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) šířením kůrovce. Do konce roku by podle odhadu sdružení mohl napadnout až 30 milionů metrů krychlových dříví.

Ve čtvrtek začal na českobudějovickém výstavišti největší tuzemský agrosalon Země živitelka. Výstavu slavnostně zahájil prezident Miloš Zeman, který v projevu apeloval na zdravý rozum v boji s kůrovcem. Vymezil se také proti tvorbě divočiny z hospodářských lesů, například na Šumavě. S projevy vystoupili i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nebo bývalý prezident Václav Klaus.