Kůrovec strana 4 z 5

Ministerstvo zemědělství chce navýšit svůj letošní rozpočet na lesní hospodářství zhruba o sedm miliard korun, oznámil šéf resortu Miroslav Toman (za ČSSD). S ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o tom plánuje jednat v červnu. Už dříve ministr avizoval, že bude požadovat zvýšení rozpočtu až o 2,5 miliardy korun na vodní hospodářství.

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) se loni podle auditovaných výsledků propadlo do ztráty 790 milionů korun. V roce 2018 měl podnik zisk 70 milionů korun. Důvodem ztráty byla kůrovcová kalamita, která způsobuje přetlak nabídky dřeva na trhu a pád cen. Těžba dřeva byla loni kvůli kalamitě rekordní, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi.

Stovky brigádníků po celém Česku sázejí stromy. Státní podnik Lesy České republiky nabídl studentům, kteří mají nyní kvůli pandemii nemoci COVID-19 přerušenou výuku, práci na obnově lesů po kůrovcové kalamitě. Brigádníci dodržují vládou nařízená opatření a pracují v malých skupinkách, s odstupem, se zakrytým nosem i ústy.

Piráti i další opoziční poslanci kritizovali premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli absencím na pravidelných debatách o písemných interpelacích. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek dokonce mluvil o možném svolání mimořádné schůze, na které by plénum mělo ministerského předsedu vyzvat k tomu, aby na interpelace chodil. Babiš odpoledne zopakoval, že na písemné interpelace chodit nebude, označil je za nesmysl. Poslanci se zabývali také kůrovcovou kalamitou.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) k tomu dodal, že záleží i na množství srážek. Oba to řekli po sobotní schůzce poradního týmu prezidenta Miloše Zemana. Tématem setkání v Lánech byl také nedostatek vody.

Bojovat s kůrovcem i se suchem chtějí Lesy České republiky (LČR) tak, že vysadí rekordní množství stromů. Pomoci v tom může veřejnost, pro níž podnik na jaro a podzim přichystal na čtyři sta akcí sázení. Na jednotlivé dny se každý může registrovat přes mobilní aplikaci od konce února. Samotná výsadba začne v krajích v polovině března a vyvrcholí celostátním „Dnem za obnovu lesa“ druhou říjnovou sobotu.

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Tři výjimky umožňující kácení stromů v kůrovcem zasažených lesích v CHKO Jeseníky zrušilo ministerstvo životního prostředí. Povolení kácet loni vydala správa chráněné krajinné oblasti, ohradily se proti němu Hnutí Duha a Společnost přátel Jeseníků. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pod níž CHKO Jeseníky spadá, rozhodnutí resortu nekomentuje.

Nový výzkum upozorňuje na další rizika spojená s kůrovcem. Vědci prokázali, jak snadno brouk přežívá zimu – ale také, co se proti tomu dá dělat. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd a Lesy ČR. Uvedla to za biologické centrum Daniela Procházková.

Uschlé stromy začínají ohrožovat návštěvníky národního parku České Švýcarsko. Kůrovec zahubil statisíce smrků a jejich kmeny začínají padat. Správci proto varují, že vstup do lesů je na vlastní nebezpečí. Podél jedné z nejrušnějších silnic už začali kácet.

Kůrovcová kalamita se z Moravy naplno přesunula na Vysočinu a do Čech. Ministerstvo zemědělství zpřesňuje odhady a očekává, že lesníci vytěžili v roce 2019 kvůli škůdci 18 až 20 milionů kubíků dřeva, což je o polovinu víc než rok předtím. Lesy České republiky počítají za loňský rok se ztrátou ve výši jedné miliardy. Nestátní majitelé porostů se už můžou hlásit o kompenzace. Se zalesňováním se začne hned na jaře a otázkou je, jakou roli bude hrát smrk.

Kůrovec už zasáhl všechny kraje v Česku, oznámilo v pondělí ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů tak mohou omezit některá obranná opatření vůči škůdci, například odložit zalesnění holin až na pět let, uvolní se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu.

Státní podnik Lesy České republiky se ve čtvrtek odvolal proti výjimce, kterou mu Správa CHKO Šumava umožnila těžební zásahy a asanaci kůrovcového dřeva v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. „S podmínkami vydané výjimky nesouhlasíme. Proto jsme se odvolali k ministerstvu životního prostředí,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. K přesným důvodům odvolání se nevyjádřila. Lze ale usuzovat, že chtěly Lesy ČR zasahovat více, než jim správa CHKO povolila. Ministerstvo bude řešit i odvolání ekologického hnutí Duha.

Výsledek hospodaření katolické církve se oproti roku 2017 zhoršil. Důvodem jsou především ztráty z lesního hospodářství, které loni kvůli suchu překročily 761 milionů korun. Zástupci katolické církve to v úterý řekli na tiskové konferenci, konkrétní výsledek ale neuvedli.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Společnost o výjimku žádala kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a hodlá se proti němu odvolat.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) opět zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky, která v květnu povolila kácení v přírodní rezervaci Rejvíz. Výjimka pro likvidaci stromů napadených kůrovcem se týkala padesáti hektarů v okrajových částech oblasti. Proti těžbě na Rejvízu se však odvolalo Hnutí Duha i Společnost přátel Jeseníků.

Národní park Šumava se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží a potřebuje peníze na výplatu zaměstnanců. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel poskytne parku mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.

K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci lesní novela, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Zavede mimo jiné pravidla pro příspěvky soukromým vlastníkům lesů na jejich obnovu. Senátoři předlohu poslali k podpisu prezidentovi navzdory kritice změn mysliveckého zákona, na jejichž základě bude moci stát regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na ničení sazenic stromů. Převážil názor, že horní komora by měla vlastníkům lesů umožnit čerpání peněz co nejrychleji.

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Jen poslední dva kroky – senátní a prezidentské posvěcení – čekají na novelu lesního zákona, která umožní státu podpořit majitele lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Podle samotných vlastníků je čekání již příliš dlouhé. Stav jejich lesů se rychle zhoršuje a zejména ti menší se již potýkají s finančními problémy.

Zásah policie ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, zřejmě skončí ve druhém čtvrtletí příštího roku. Policisté a pyrotechnici nadále pracují v okolí druhého vybuchlého skladu, od rozmetané munice jim zbývá vyčistit 48,5 hektaru pozemků.

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba hudebních nástrojů. Naopak ta nejméně kvalitní surovina se ještě využije v energetice. Zápasu s kůrovcem se věnoval i pořad Byznys ČT24 Speciál, který obsahoval také dokument nazvaný Kalamita.

Šumavský národní park po deseti letech ukončil první biomonitoring lesa v nejchráněnějších oblastech. Laserové zaměřování stromů a sledování samovolného vývoje má význam i pro lesnické hospodaření mimo chráněné území. Biologové totiž rozvoj sledovali jak ve zdravých porostech, tak i v oblastech poničených kůrovcem nebo orkány.

Škody způsobené převážně kůrovcem a suchem v českých lesích za letošek dosáhnou téměř čtyřiceti miliard korun, informoval think-tank Czech Forest složený ze zástupců lesnických firem nebo vlastníků lesů. Ten také varuje, že dále jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard korun, tedy polovina všech v Česku. Škody na výnosech přesáhnou předchozí odhady pro letošní rok asi o čtyři miliardy korun kvůli dalšímu propadu cen dříví. Prohlubují se tak problémy vlastníků, dodala organizace.