Kůrovec strana 5 z 5

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Jen poslední dva kroky – senátní a prezidentské posvěcení – čekají na novelu lesního zákona, která umožní státu podpořit majitele lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Podle samotných vlastníků je čekání již příliš dlouhé. Stav jejich lesů se rychle zhoršuje a zejména ti menší se již potýkají s finančními problémy.

Zásah policie ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, zřejmě skončí ve druhém čtvrtletí příštího roku. Policisté a pyrotechnici nadále pracují v okolí druhého vybuchlého skladu, od rozmetané munice jim zbývá vyčistit 48,5 hektaru pozemků.

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba hudebních nástrojů. Naopak ta nejméně kvalitní surovina se ještě využije v energetice. Zápasu s kůrovcem se věnoval i pořad Byznys ČT24 Speciál, který obsahoval také dokument nazvaný Kalamita.

Šumavský národní park po deseti letech ukončil první biomonitoring lesa v nejchráněnějších oblastech. Laserové zaměřování stromů a sledování samovolného vývoje má význam i pro lesnické hospodaření mimo chráněné území. Biologové totiž rozvoj sledovali jak ve zdravých porostech, tak i v oblastech poničených kůrovcem nebo orkány.

Škody způsobené převážně kůrovcem a suchem v českých lesích za letošek dosáhnou téměř čtyřiceti miliard korun, informoval think-tank Czech Forest složený ze zástupců lesnických firem nebo vlastníků lesů. Ten také varuje, že dále jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard korun, tedy polovina všech v Česku. Škody na výnosech přesáhnou předchozí odhady pro letošní rok asi o čtyři miliardy korun kvůli dalšímu propadu cen dříví. Prohlubují se tak problémy vlastníků, dodala organizace.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v Česku, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Poslanci schválili novelu lesního zákona, která má urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou. Norma zavádí pravidla, podle kterých mohou soukromí vlastníci lesů žádat státní příspěvek na obnovu porostů. Stát také bude moct regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu, která dolní komorou neprošla bez výhrad, nyní posoudí Senát.

Obnovu lesů postižených kůrovcovou kalamitou komplikuje nejen sucho, ale také přemnožená zvěř, která ničí sazenice a mladé stromky. Podle sdružení nestátních vlastníků lesů je nutné její stavy snížit. Ministerstvo zemědělství prodlouží dobu, kdy ji myslivci mohou střílet. Lesníci ale žádají větší změny.

Jen kousek za severozápadními hranicemi Česka zasahuje v saských lesích německá armáda. Na pomoc s bojem proti kůrovci je povolala Správa hospodářských lesů. Podle odborníků zažívá Německo největší kůrovcovou kalamitu ve svých dějinách.

Sedm miliard korun chtějí od státu na zalesňovací práce v příštím roce vlastníci lesů. Svůj požadavek zdůvodnilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) šířením kůrovce. Do konce roku by podle odhadu sdružení mohl napadnout až 30 milionů metrů krychlových dříví.

Ve čtvrtek začal na českobudějovickém výstavišti největší tuzemský agrosalon Země živitelka. Výstavu slavnostně zahájil prezident Miloš Zeman, který v projevu apeloval na zdravý rozum v boji s kůrovcem. Vymezil se také proti tvorbě divočiny z hospodářských lesů, například na Šumavě. S projevy vystoupili i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nebo bývalý prezident Václav Klaus.

Na Šumavě se znovu rozhořel spor kvůli kůrovci. Šumavský národní park se začal dohadovat s Jihočeským krajem, který spustil kampaň Poslední šance pro Šumavu. V ní tvrdí, že vedení parku svou nečinností způsobuje postupnou likvidaci šumavské přírody. Park se proti kampani začal bránit – třeba srovnávacími snímky na Facebooku.

S přemnoženým kůrovcem se potýkají také Krkonoše. V některých místech už lesníci mluví o kalamitě, jinde zatím o zvýšeném výskytu tohoto brouka. Nejhorší situace je ve východní části hor: u Jánských Lázní nebo Svobody nad Úpou. Situaci stále ztěžuje také kalamita ze zimy, kdy sníh lámal vrcholky stromů.

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.

Třetina nejcennější přírody Jeseníků je ohrožena intenzivním kácením, alespoň to tvrdí některé ekologické organizace, které kritizují výjimky, o něž požádaly státní i církevní lesy. Dřevorubci ale ujišťují, že zatím kácet nebudou, chtějí být ale připraveni na postup kůrovce i v místech, která zatím nenapadl. Podle ekologů by ale lidé v chráněných územích zasahovat neměli.

Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, schválila vláda. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě. Hnutí Duha uvedlo, že dotace nejsou systémové, stát pak podle něj neřeší důvody současné kůrovcové kalamity.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu. Celková těžba v prvním pololetí stoupla o 17 procent na 5,59 milionu metru krychlových, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Extrémní sucho, které už zasáhlo polovinu republiky, poškozuje i nejvyšší české hory. Krkonošské lesy ohrožují požáry, rozrůstá se kůrovcová kalamita, vzácná rašeliniště mají nedostatek vody. Podle náměstka ředitele Krkonošského národního parku Václava Jansy se lesní porosty musí proměnit. „Musíme přetvořit lesy do stabilní podoby bližší přírodě. Protože lesy přírodní, které jsou vícevrstevné a druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější,“ uvedl v rozhovoru pro Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Experti z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) vyvíjejí aplikaci s pracovním názvem Brouk, která má najít stromy napadené kůrovcem dříve, než se to povede lesníkům. Spustit ji chtějí do konce roku. Jejich úsilí podpořila i Technologická agentura České republiky.

Zhruba třetině táborů, na které letos vyrážejí brněnští skauti, způsobuje problémy kůrovcová kalamita. Lýkožrout ničí lesy v okolí tábořišť, a omezuje tak aktivity dětí. Uschlé stromy navíc nestíhají lesníci likvidovat. Některá místa už museli táborníci opustit, jinde se snaží situaci řešit vlastními silami.