Kůrovec strana 5 z 5

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v Česku, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Poslanci schválili novelu lesního zákona, která má urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou. Norma zavádí pravidla, podle kterých mohou soukromí vlastníci lesů žádat státní příspěvek na obnovu porostů. Stát také bude moct regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu, která dolní komorou neprošla bez výhrad, nyní posoudí Senát.

Obnovu lesů postižených kůrovcovou kalamitou komplikuje nejen sucho, ale také přemnožená zvěř, která ničí sazenice a mladé stromky. Podle sdružení nestátních vlastníků lesů je nutné její stavy snížit. Ministerstvo zemědělství prodlouží dobu, kdy ji myslivci mohou střílet. Lesníci ale žádají větší změny.

Jen kousek za severozápadními hranicemi Česka zasahuje v saských lesích německá armáda. Na pomoc s bojem proti kůrovci je povolala Správa hospodářských lesů. Podle odborníků zažívá Německo největší kůrovcovou kalamitu ve svých dějinách.

Sedm miliard korun chtějí od státu na zalesňovací práce v příštím roce vlastníci lesů. Svůj požadavek zdůvodnilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) šířením kůrovce. Do konce roku by podle odhadu sdružení mohl napadnout až 30 milionů metrů krychlových dříví.

Ve čtvrtek začal na českobudějovickém výstavišti největší tuzemský agrosalon Země živitelka. Výstavu slavnostně zahájil prezident Miloš Zeman, který v projevu apeloval na zdravý rozum v boji s kůrovcem. Vymezil se také proti tvorbě divočiny z hospodářských lesů, například na Šumavě. S projevy vystoupili i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nebo bývalý prezident Václav Klaus.

Na Šumavě se znovu rozhořel spor kvůli kůrovci. Šumavský národní park se začal dohadovat s Jihočeským krajem, který spustil kampaň Poslední šance pro Šumavu. V ní tvrdí, že vedení parku svou nečinností způsobuje postupnou likvidaci šumavské přírody. Park se proti kampani začal bránit – třeba srovnávacími snímky na Facebooku.

S přemnoženým kůrovcem se potýkají také Krkonoše. V některých místech už lesníci mluví o kalamitě, jinde zatím o zvýšeném výskytu tohoto brouka. Nejhorší situace je ve východní části hor: u Jánských Lázní nebo Svobody nad Úpou. Situaci stále ztěžuje také kalamita ze zimy, kdy sníh lámal vrcholky stromů.

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.

Třetina nejcennější přírody Jeseníků je ohrožena intenzivním kácením, alespoň to tvrdí některé ekologické organizace, které kritizují výjimky, o něž požádaly státní i církevní lesy. Dřevorubci ale ujišťují, že zatím kácet nebudou, chtějí být ale připraveni na postup kůrovce i v místech, která zatím nenapadl. Podle ekologů by ale lidé v chráněných územích zasahovat neměli.

Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, schválila vláda. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě. Hnutí Duha uvedlo, že dotace nejsou systémové, stát pak podle něj neřeší důvody současné kůrovcové kalamity.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu. Celková těžba v prvním pololetí stoupla o 17 procent na 5,59 milionu metru krychlových, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Extrémní sucho, které už zasáhlo polovinu republiky, poškozuje i nejvyšší české hory. Krkonošské lesy ohrožují požáry, rozrůstá se kůrovcová kalamita, vzácná rašeliniště mají nedostatek vody. Podle náměstka ředitele Krkonošského národního parku Václava Jansy se lesní porosty musí proměnit. „Musíme přetvořit lesy do stabilní podoby bližší přírodě. Protože lesy přírodní, které jsou vícevrstevné a druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější,“ uvedl v rozhovoru pro Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Experti z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) vyvíjejí aplikaci s pracovním názvem Brouk, která má najít stromy napadené kůrovcem dříve, než se to povede lesníkům. Spustit ji chtějí do konce roku. Jejich úsilí podpořila i Technologická agentura České republiky.

Zhruba třetině táborů, na které letos vyrážejí brněnští skauti, způsobuje problémy kůrovcová kalamita. Lýkožrout ničí lesy v okolí tábořišť, a omezuje tak aktivity dětí. Uschlé stromy navíc nestíhají lesníci likvidovat. Některá místa už museli táborníci opustit, jinde se snaží situaci řešit vlastními silami.

Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se stále daří udržet bez kůrovce. V chráněné lokalitě sice neprobíhají žádné zásahy proti lýkožroutovi, ale příroda si se škůdcem dokáže poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Ve stošedesátihektarovém pralese rostou převážně listnaté stromy, kromě nich také jedle nebo smrky. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro další lesy v Česku.

Přesně před padesáti lety tehdejší ministerstvo kultury Československé socialistické republiky označilo Jeseníky za chráněnou krajinnou oblast. Se svou rozlohou téměř 750 km čtverečních se CHKO Jeseníky zařadila k největším chráněným oblastem v Česku. Nejvyšší moravské hory se za půl století hodně změnily, ale stále patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům.

Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky povolila likvidaci kůrovcem napadených stromů v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. Lesníci však nesmí používat chemické přípravky. Výjimka, která zásahy povoluje, se nelíbí Hnutí Duha a Společnosti přátel Jeseníků, organizace se chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.

Lidé by se měli vyhýbat suchým lesům, které poničil kůrovec. Tam, kde se těží, už majitelé instalují cedule se zákazem vstupu. Riziko ale představují i místa, kde souše ještě stojí. Hlavně za silnějšího větru a po deštích se mohou poškozené a odumřelé stromy vyvracet a padat.

Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.