Kůrovec strana 5 z 5

Na Šumavě se znovu rozhořel spor kvůli kůrovci. Šumavský národní park se začal dohadovat s Jihočeským krajem, který spustil kampaň Poslední šance pro Šumavu. V ní tvrdí, že vedení parku svou nečinností způsobuje postupnou likvidaci šumavské přírody. Park se proti kampani začal bránit – třeba srovnávacími snímky na Facebooku.

S přemnoženým kůrovcem se potýkají také Krkonoše. V některých místech už lesníci mluví o kalamitě, jinde zatím o zvýšeném výskytu tohoto brouka. Nejhorší situace je ve východní části hor: u Jánských Lázní nebo Svobody nad Úpou. Situaci stále ztěžuje také kalamita ze zimy, kdy sníh lámal vrcholky stromů.

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.

Třetina nejcennější přírody Jeseníků je ohrožena intenzivním kácením, alespoň to tvrdí některé ekologické organizace, které kritizují výjimky, o něž požádaly státní i církevní lesy. Dřevorubci ale ujišťují, že zatím kácet nebudou, chtějí být ale připraveni na postup kůrovce i v místech, která zatím nenapadl. Podle ekologů by ale lidé v chráněných územích zasahovat neměli.

Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, schválila vláda. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě. Hnutí Duha uvedlo, že dotace nejsou systémové, stát pak podle něj neřeší důvody současné kůrovcové kalamity.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu. Celková těžba v prvním pololetí stoupla o 17 procent na 5,59 milionu metru krychlových, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Extrémní sucho, které už zasáhlo polovinu republiky, poškozuje i nejvyšší české hory. Krkonošské lesy ohrožují požáry, rozrůstá se kůrovcová kalamita, vzácná rašeliniště mají nedostatek vody. Podle náměstka ředitele Krkonošského národního parku Václava Jansy se lesní porosty musí proměnit. „Musíme přetvořit lesy do stabilní podoby bližší přírodě. Protože lesy přírodní, které jsou vícevrstevné a druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější,“ uvedl v rozhovoru pro Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Experti z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) vyvíjejí aplikaci s pracovním názvem Brouk, která má najít stromy napadené kůrovcem dříve, než se to povede lesníkům. Spustit ji chtějí do konce roku. Jejich úsilí podpořila i Technologická agentura České republiky.

Zhruba třetině táborů, na které letos vyrážejí brněnští skauti, způsobuje problémy kůrovcová kalamita. Lýkožrout ničí lesy v okolí tábořišť, a omezuje tak aktivity dětí. Uschlé stromy navíc nestíhají lesníci likvidovat. Některá místa už museli táborníci opustit, jinde se snaží situaci řešit vlastními silami.

Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se stále daří udržet bez kůrovce. V chráněné lokalitě sice neprobíhají žádné zásahy proti lýkožroutovi, ale příroda si se škůdcem dokáže poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Ve stošedesátihektarovém pralese rostou převážně listnaté stromy, kromě nich také jedle nebo smrky. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro další lesy v Česku.

Přesně před padesáti lety tehdejší ministerstvo kultury Československé socialistické republiky označilo Jeseníky za chráněnou krajinnou oblast. Se svou rozlohou téměř 750 km čtverečních se CHKO Jeseníky zařadila k největším chráněným oblastem v Česku. Nejvyšší moravské hory se za půl století hodně změnily, ale stále patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům.

Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky povolila likvidaci kůrovcem napadených stromů v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. Lesníci však nesmí používat chemické přípravky. Výjimka, která zásahy povoluje, se nelíbí Hnutí Duha a Společnosti přátel Jeseníků, organizace se chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.

Lidé by se měli vyhýbat suchým lesům, které poničil kůrovec. Tam, kde se těží, už majitelé instalují cedule se zákazem vstupu. Riziko ale představují i místa, kde souše ještě stojí. Hlavně za silnějšího větru a po deštích se mohou poškozené a odumřelé stromy vyvracet a padat.

Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.

Největší lavina v Jeseníkách od 50. let minulého století, která na začátku roku postihla Velkou kotlinu, udělala radost ekologům. Tuny sněhu, které se valily svahem zhruba kilometr, udělaly místo pro ohrožené druhy rostlin a živočichů. K lavinám v této lokalitě dochází často, ale ta lednová byla až o stovky metrů delší, než je obvyklé.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila majitelům lesů v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji pokuty za celkem osmnáct milionů korun. Důvodem je údajně lhostejný postup při likvidaci kůrovcové kalamity i dalších škůdců. Nejvyšší pokutu dostal loni státní podnik Lesy České republiky, a to ve výši 3,5 milionu korun.

Správa šumavského parku letos zastavila takzvanou úmyslnou těžbu. Kvůli neustále klesajícím cenám dřeva na trhu se jí už plánované kácení nevyplatí, místo toho bude zpracovávat jen kůrovcem napadené smrky nebo polomy. Park kvůli tomu letos očekává menší výnosy, které v případě velkého propadu bude muset dorovnat ministerstvo životního prostředí.

Ochranáři mají strach, že poškozené stromy, jichž po zimě zůstalo v Krkonoších velké množství, napadne kůrovec. Dřevo je potřeba rychle zlikvidovat. Lesníci by uvítali i pomoc obyvatel okolních obcí, správa národního parku jim nabízí, že si surovinu mohou v lese sami zpracovat a odvézt. Za symbolickou cenu.

Vláda hledá další tři miliardy korun na boj s kůrovcem. Jedním z nejzasaženějších krajů je Vysočina, kde situaci komplikuje fakt, že lesy jsou rozděleny mezi desítky tisíc vlastníků. Další potíže jsou například v okolí vodní nádrže Švihov, kde kácení stromů vyžaduje šetrnější postup. Do okolí přehrady se ve středu vydal premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministrů zemědělství, životního prostředí a financí. O kůrovcové kalamitě zároveň jednal i zemědělský výbor sněmovny.

Národní park České Švýcarsko zakázal na většině území plošné kácení lesa kvůli kůrovci. Škůdce se loni v regionu kvůli suchému létu rozmnožil až na hranici kalamity. Napadá hlavně uměle vysazené smrky. Pro přírodu bude podle správců šetrnější nezasahovat a umírající stromy i s kůrovcem nechat na místě. Les se přirozeně obnoví a zmizí z něj nepůvodní smrky.

Vlastníci lesů na Vysočině požadují po státu více peněz na obnovu porostů zasažených kůrovcem. Pomoc už přislíbil kraj, loni rozdělil přes tři miliony. Letos to z rezervního fondu může být až sto milionů korun.