Na Šumavě se znovu rozhořel spor kvůli kůrovci. Šumavský národní park se začal dohadovat s Jihočeským krajem, který spustil kampaň Poslední šance pro Šumavu. V ní tvrdí, že vedení parku svou nečinností způsobuje postupnou likvidaci šumavské přírody. Park se proti kampani začal bránit – třeba srovnávacími snímky na Facebooku.
Před třinácti lety byla oblast nedaleko Plešného jezera zdevastovaná, nyní je plná nových stromů. Pracovníci národního parku dělají srovnávací snímky každý rok. „V tomhle období, zhruba pět, deset až patnáct let po rozpadu porostu, jsou vidět ty největší změny,“ vysvětluje Adam Diviš, vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava.
Park se pořízenými fotografiemi brání proti kampani, již spustil Jihočeský kraj, který nesouhlasí s navrhovanou zonací. „My jsme se dlouho snažili ty své připomínky uplatňovat, upozorňovali jsme na to, že rozšiřování prakticky bezzásahových zón na padesát tři procent Šumavy může přinést další gradaci kůrovce,“ zdůvodňuje postoj kraje hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).
Oblast kolem Poledníku přirovnává kraj k měsíční krajině a vše doplňuje vlastními snímky. Ty jsou ale podle parku neaktuální. „Odhadujeme, že ta fotka z Poledníku je někdy z let 2013 nebo 2014,“ tvrdí ředitel Správy národního parku Šumava Pavel Hubený. Podle Stráské ale fotografie pochází z konce letošního července.
V případě krajiny kolem Poledníku nedaleko Prášil se vedení rezervace snaží upozorňovat na přirozenou obnovu ploch poničených kůrovcem. Lesní inženýr Jan Štrobl, který teď žije v podhůří Šumavy, ale oponuje veřejně dostupnou leteckou mapou, na které podle jeho slov není vidět jediný stromek. Proti tomu se však ředitel Hubený ohrazuje. Park podle něj má les dobře zmonitorovaný, porost prý vypadá jinak zevnitř, zvenčí nebo z leteckého pohledu.
Kampaň kraje čelí kritice i kvůli své ceně, která se může vyšplhat až na dva miliony korun. Z těch ale hejtmanství zatím nezaplatilo nic. Výsledná částka bude totiž záležet na tom, co nakonec z kampaně využije.
Kvůli projednávání nové zonace teď hejtmanství podalo na správu parku žalobu. Důvodem je, že kraj byl vyřazen z některých jednání. Takové tvrzení ale park odmítá. Spor přichází dvacet let po historicky první blokádě. Někdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart tehdy povolil kácení napadených stromů v Trojmezenském pralese.
