K rychlejšímu a snazšímu boji s kůrovcovou kalamitou má pomoci lesní novela, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Zavede mimo jiné pravidla pro příspěvky soukromým vlastníkům lesů na jejich obnovu. Senátoři předlohu poslali k podpisu prezidentovi navzdory kritice změn mysliveckého zákona, na jejichž základě bude moci stát regulovat počty spárkaté zvěře, která se podílí na ničení sazenic stromů. Převážil názor, že horní komora by měla vlastníkům lesů umožnit čerpání peněz co nejrychleji.
Kritizovaná úprava mysliveckého zákona se dostala do vládní novely ve sněmovně. Předpokládá, že myslivecké úřady by určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách místo jejich majitelů a myslivců.
Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů a srnců, která se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí. Podle kritiků jsou změny byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců.
Vláda už před časem vyčlenila dvě a půl miliardy pro nestátní vlastníky, z toho jednu a půl miliardy letos a zbytek v příštím roce. Právě novela lesního zákona je umožní vyplatit.
A právě proto ji taky senátoři schválili v podobě, v jaké přišla ze sněmovny – přes výhrady, které k ní měli. „Ministr si uvědomil, že ne všechny věci, které ministerstvo činilo, činilo správně a dostatečně rychle,“ uvedl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
„Už to dávno mělo být,“ reagoval předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar. „Další výhrada velká, že to vůbec neřeší otázku škod na kůrovci pro rok 2019,“ dodal.
Senátorům se také nelíbí, že pravidla pro výplatu kompenzací podle nich nemyslí na nejmenší vlastníky. „Budou mít na to nárok veškeří vlastníci, i ti malí, jen musí prokázat újmu, to znamená, že prodá-li sousedovi strom na palivo, stačí k tomu účtenka, ta pravidla jsou naprosto jasně dána,“ oponuje kritikům ministr zemědělství Miroslav Toman (nestraník za ČSSD).
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla až následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese.
Zemědělský výbor taky doporučoval prodloužit lhůtu na zalesnění ze dvou na pět let. To podporují ekologové, aby byly porosty pestřejší a stabilnější. Senátoři o tom ale ve čtvrtek nakonec už nehlasovali.
Ministerstvo by podle předlohy mohlo zakázat vstup do lesů
Resortu zemědělství také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa. Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.
Sněmovna v předloze zakotvila zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu. Omezit by se také mělo odvážení těžebních zbytků tam, kde lesy nemají dostatek živin.
Senát ve čtvrtek taky o jediný hlas nepodpořil odklad rozšíření bezzásahových zón na Šumavě. Petici, která odmítá větší území, kde lesníci nebudou zasahovat proti kůrovci, podepsalo 11 tisíc lidí. Ministerstvo životního prostředí s odkladem nesouhlasí a chystá už příslušnou vyhlášku.
