Začíná Země živitelka. Prezident Zeman apeloval na zdravý rozum v boji s kůrovcem

Nahrávám video

Ve čtvrtek začal na českobudějovickém výstavišti největší tuzemský agrosalon Země živitelka. Výstavu slavnostně zahájil prezident Miloš Zeman, který v projevu apeloval na zdravý rozum v boji s kůrovcem. Vymezil se také proti tvorbě divočiny z hospodářských lesů, například na Šumavě. S projevy vystoupili i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nebo bývalý prezident Václav Klaus.

Prezident Zeman při zahájení agrosalonu ocenil obětavost zemědělců. „Já jsem tady inventář, protože jsem zhruba popatnácté na Zemi živitelce a jezdím sem rád, protože se setkávám s moudrými lidmi. S lidmi práce, těžké práce, práce s půdou, práce s hospodářskými zvířaty a já bych ve svém stručném příspěvku chtěl mluvit právě o těchto lidech,“ uvedl. 

Prezident v proslovu kritizoval někdejšího ministra životního prostředí za Stranu zelených Martina Bursíka. Podle něj při interpelacích v Poslanecké sněmovně Bursík kdysi prohlásil, že je přítelem kůrovce. Nyní je podle prezidenta vidět, že se výsledky naivní víry v přetvoření hospodářských lesů v divočinu odráží ve statisících uschlých stromů právě na Šumavě.

Nahrávám video

Větší problém mají hospodářské lesy, ne Šumava, reaguje Brabec

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale v reakci na to upozornil, že daleko větší problém s kůrovcem mají právě hospodářské lesy, a ne Šumava. „Šumava není zdaleka nejrizikovější část, kde je kůrovec rozšířen, paradoxně je tam stav kůrovce daleko nižší než v hospodářských lesích České republiky,“ řekl Brabec. 

Na Šumavě může podle vědců kůrovec v nejbližších letech napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.

Klaus pochválil ministra Tomana

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek v projevech poděkovali zemědělcům. Oba dále shodně uvedli, že do tvorby zemědělských opatření by neměli mluvit lidé, kteří tomu nerozumí. V posledních týdnech byly vznášeny připomínky proti boji s hraboši, kdy stát nejdřív povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům, po vlně námitek ekologů a ministerstva životního prostředí ale plošné rozhazování jedu odvolal.

Bývalý prezident Václav Klaus při zahájení akce pochválil ministra Tomana za jeho „vážnou, mužnou a dramatickou mluvu“, kterou se mu daří zlepšovat rozpočet jeho úřadu a naopak kritizoval ministryni práce a sociálních věci Janu Maláčovou (ČSSD). „Když najednou začne trochu sucho, tak hned vydyndá několik miliard z rozpočtu, což se paní Maláčové ne tak snadno prosadí. Ona nemá tak silný hlas,“ poznamenal.

Zemědělci ve druhé fázi žádostí o kompenzace za loňské sucho požádali o 1,3 miliardy korun. V první fázi na konci loňského roku, když se žádalo o kompenzace za krmné plodiny, to bylo 961 milionů korun. V součtu tak šlo o více než 2,25 miliardy korun. Stát pro ně dohromady měl dvě miliardy korun.

Letos se Tomanovi podařilo dojednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) zvýšení rozpočtu úřadu o miliardu na 24 miliard korun, resort chtěl původně ještě o půl miliardy korun více.

Z miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. Ministerstvo zemědělství tak bude hospodařit s rozpočtem z národních zdrojů ve výši 24 miliard, celkový rozpočet resortu je pak naplánován na téměř 56 miliard korun, zhruba o 1,5 miliardy méně než letos.

Země živitelka se zaměří na ekologické zemědělství

Pořadatelé agrosalonu Země živitelka letos chtějí klást větší důraz na ekologické zemědělství. „I když všude vidím informace, jak jsme v tomto směru na tom špatně, statistiky mluví o něčem jiném. Používáme například méně hnojiv než v Rakousku nebo v Německu,“ řekl Zdeněk Jandejsek.

Akce se zúčastní asi šest set vystavovatelů, kteří obsadí přibližně 15 hektarů areálu výstaviště. Představí se zástupci z České republiky a několika evropských zemí, ale i z Japonska, USA a Brazílie.

Agrosalon každoročně navštíví více než 100 tisíc lidí. Pořadatelé chystají kromě doplňkového programu pro návštěvníky i řadu odborných konferencí. Letošní Země živitelka potrvá do úterý 27. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 32 mminutami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 8 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 8 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 21 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...