V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita i trvání veder a sucha, a to nejen ve Středomoří. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek v Ženevě zveřejnil panel OSN pro změny klimatu. Dokument, na němž se podílela více než stovka expertů z několika desítek zemí včetně Česka, doporučuje mimo jiné lépe chránit lesy či změnit chování spotřebitelů.
Vedra i sucha budou intenzivnější, varuje OSN. Země nás uživí, ale musíme se změnit, říká český klimatolog
Události ke změnám klimatu (zdroj: ČT24)
Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit také způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin. „Půda, kterou využíváme, může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ píše se ve zprávě.
Asi čtvrtinu škodlivých skleníkových plynů podle zprávy produkuje zemědělství, lesnictví a další využívání půdy. Vědci v dokumentu zdůrazňují důležitost přechodu na udržitelný způsob hospodaření s půdou, který nebude produkovat takové množství skleníkových plynů. Je nutné podle nich také podporovat zadržování vody v krajině i obnovovat rašeliniště.
Desertifikace, tedy postupná přeměna úrodné půdy na poušť, podle zprávy postupuje v oblastech, kde žije asi 500 milionů lidí. Tyto regiony jsou náchylnější ke klimatickým změnám a k extrémům počasí, jako jsou sucha, vlny veder či písečné bouře.
Snížení spotřeby masa pak má přispět k omezení množství metanu, jejž při trávení produkují hospodářská zvířata a který se významně podílí na skleníkovém efektu a přispívá ke změně klimatu.
Touto zprávou panelu OSN se mají zabývat další zasedání o ochraně životního prostředí, mimo jiné konference OSN o boji s rozšiřováním pouští v září v Indii a konference OSN o změně klimatu v Santiagu de Chile v prosinci.
Planeta nás uživí, když…
Podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radima Tolasze je nicméně Země schopna uživit všechny své obyvatele. Také on však zdůrazňuje, že je nutné změnit způsob nakládání s půdou a potravinami. Tolasz byl na jednání IPCC zástupcem České republiky.
„Konkrétně zpráva analyzuje dopady pro člověka, který chce jíst, pít a užívat krajinu,“ uvedl klimatolog s tím, že dokument uvádí, jak by se lidé měli chovat, aby jim potřebné zdroje v době změn klimatu zbyly. A z pohledu Česka se proměna podle Tolasze dotkne nejen jihu Moravy, což je nejteplejší část státu.
Pro klimatologa bylo při skládání zprávy z jednotlivých příspěvků překvapující, že na Zemi žije stále 820 milionů podvyživených lidí a na druhou stranu miliony lidí trpí nadváhou.
Další problém pak přináší nespotřebovaná potrava. „Planeta je schopna uživit lidi s přehledem, ale musíme to dělat trochu jinak,“ uvedl Tolasz s tím, že jednotlivá doporučení pro Českou republiku musejí přinést experti. Ke změně podle Tolasze vybízí také fakt, že zemědělství na světě spotřebovává 70 procent dostupných vodních zdrojů.
Události, komentáře ke změnám klimatu (zdroj: ČT24)
Podle Vojtěcha Koteckého z organizace Glopolis zveřejněná zpráva rozebírá roli půdy a přírody v ekonomice, jejíž rozměr si úřady zatím neuvědomují. Ukazuje podle něj, že vedle ukončování spotřeby uhlí by ke snížení skleníkových plynů výrazně pomohlo například zvyšování humusu v půdě či zamezení plýtvání s potravinami, kterých se na cestě ke spotřebiteli nyní podle něj ztrácí až třetina.
Současný potravinový systém je navíc podle Klimatické koalice, platformy českých nestátních neziskových organizací, velmi zranitelný. Přes 60 procent veškeré sklizně tvoří čtyři plodiny – kukuřice, rýže, pšenice a sója – a produkce potravin je zcela závislá na tom, co se s nimi stane. Například v subsaharské Africe klesne vlivem změny klimatu produkce kukuřice až o 40 procent do poloviny století a úroda pšenice může být o více než třetinu nižší, upozornila platforma.
Co s tím?
„Investice do obnovy krajiny povedou ke změnám k lepšímu,“ uvádí zpráva. Nejvíce se ekonomicky vyplatí v místech ohrožených suchem. Podle IPCC se peníze vynaložené do udržitelné krajiny skrze nové technologie i změny chování mohou vrátit už během pouhých deseti let.
- Slovo „mitigace“ obecně znamená „zmírňování“. V kontextu změny klimatu je mitigace soubor opatření ke snížení emisí, působení člověka na snižování zdrojů emisí (skleníkových plynů) a zvyšování jejich propadů. Příkladem mitigačních opatření je efektivnější využití zdrojů energie, využití solární či větrné energie, zateplení budov atd. V kontextu snižování rizik katastrof je mitigace soubor opatření ke zmírnění dopadů nastalých událostí na lidskou společnost nebo ekosystém.
- Zdroj: Ekologický institut Veronica
V blízké budoucnosti je také podle IPCC důležité začít konat co nejrychleji proti rozšiřování pouští, degradaci půdy a potravinové nejistotě. Ale nikoliv izolovaně, ale vždy s přihlédnutím k tomu, jak by tyto změny mohly pomoci s adaptací a oddalováním klimatických změn. Důležité budou jak výměna technologií a znalostí na mezinárodní úrovni, tak i hledání finančních mechanismů, které by pomohly zajistit dostatek peněz.
Autoři zprávy také zdůrazňují, že je zapotřebí přijít s účinnějšími mechanismy, které budou varovat před budoucími riziky.
Zcela zásadní ale je, aby se snížily lidské emise skleníkových plynů. Ty totiž budou dále negativně ovlivňovat klima a všechny další pokusy o adaptaci se stanou náročnějšími a také dražšími. „Odkládání adaptačních reakcí napříč sektory by vedlo ke stále se zhoršujícím dopadům na Zemi a snížilo by naději na udržitelný vývoj,“ říká zpráva.