Evropská pšenice je příliš zranitelná změnami klimatu. Vadí jí silné deště i tepelný stres

Tým evropských vědců včetně dvou českých z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) zjistil, že pšenice na starém kontinentu není odolná vůči změnám klimatu. Neumí se vypořádat s extrémy ani s přílišnou rozmanitostí počasí.

V posledních pěti až 15 letech se podle nového výzkumu na polích ve většině evropských zemí snížily rozdíly v reakcích pšenice na počasí. Ústav to uvedl na svém webu, výsledky výzkumu publikoval americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Extrémnost a variabilita počasí podle vědců bude znamenat snížení výnosů pšenice. Výzkumníci pro účely studie zhodnotili tisíce pozorování výnosů kultivarů pšenice v devíti evropských zemích – Česku, Slovensku, Finsku, Dánsku, Německu, Belgii, Francii, Itálii a Španělsku. Zjišťovali, jak reagují na počasí.

Příliš zranitelný zdroj potravy

„Změny u výnosů všech kultivarů pšenice vystavených různým povětrnostním vlivům byly relativně podobné v severní a střední Evropě a v rámci zemí jižní Evropy to platilo zejména u tvrdé pšenice. Jako vážný problém napříč Evropou negativně ovlivňující výnos se ukázala nízká odolnost pšenice vůči vydatným dešťům,“ zjistili vědci. Obecně mohou výnosy ve zranitelných fázích vegetačního období poškodit déšť, sucho, teplo i chlad.

„Výnos pšenice je citlivý dokonce i na několikadenní vystavení povětrnostním vlivům a vlhkému počasí, které podporuje vznik chorob. Kromě toho se zdá, že limitujícím faktorem adaptace pšenice na změnu klimatu v Evropě je, spíše než sucho, tepelný stres,“ dodává CzechGlobe. Podle instituce pšenici neposkytují odolnost současné šlechtitelské programy a postupy výběru kultivarů.

Český výzkum pomáhá

Čeští vědci, zejména experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci, už řadu let pracují na tom, aby pomocí genetiky pomohli obilninám být odolnějšími a výnosnějšími. 

Například před dvěma roky jako první na světě přečetli celou genetickou informaci ječmene. Byl to výsledek deseti let intenzivní práce a je to zatím největší genom, který vědci přečetli v takové kvalitě. Úkol, který zvládli, byl nesmírně složitý. Dědičná informace ječmene se skládá z pěti miliard písmen, což znamená, že je o polovinu větší než genom člověka.

„Najednou máme pro tak významnou plodinu k dispozici knihu, která podrobně popisuje její dědičnou informaci. Můžeme v ní hledat místa odpovídající za agronomicky důležité znaky a tím podstatně urychlit získávání DNA markerů pro šlechtění a izolaci důležitých genů. Nyní máme nové možnosti odhalovat, jak vlastně DNA ovlivňuje vzhled rostliny, její reakce na vnější podmínky a podobně,“ uvedl tehdy profesor Jaroslav Doležel, který výzkum vedl.

Video Profesor Doležal o genetické úpravě rostlin
video

Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin