Hospodaření katolické církve se loni zhoršilo, sucho ji připravilo o 761 milionů korun

Výsledek hospodaření katolické církve se oproti roku 2017 zhoršil. Důvodem jsou především ztráty z lesního hospodářství, které loni kvůli suchu překročily 761 milionů korun. Zástupci katolické církve to v úterý řekli na tiskové konferenci, konkrétní výsledek ale neuvedli.

Hlavní činnost katolické církve, tedy duchovní, loni skončila podobně jako rok předtím ve ztrátě 485 milionů korun. Vedlejší, tedy hospodářská činnost, vykázala zisk 460 milionů korun.

Veškerý zisk církev vložila do společensky prospěšných projektů, především do oprav kulturního dědictví. Celkové výdaje na společensky prospěšné aktivity včetně oprav památek překročily 1,5 miliardy korun. Podle zástupců církve je to proti roku 2017 dvojnásobná částka. Finanční investice loni činily 519 milionů, také dvakrát více než předloni.

Náklady na boj s kůrovcem se ztrojnásobily

Menší zisky loni byly především z lesů, které jsou hlavně na Moravě podstatnou částí příjmů. Investice do boje s kůrovcem přesáhly 60 milionů korun, což je trojnásobek částky z roku 2017. V některých oblastech vystoupal podíl nahodilé těžby až k 90 procentům.

V roce 2017 celkové výdaje katolické církve překročily šest miliard korun a výnosy ze všech činností činily 4,5 miliardy. Na své hlavní poslání, tedy duchovní činnost, katolická církev v roce 2017 použila 2,9 miliardy korun.

V úterý zástupci katolické církve uvedli, že loni náklady na hlavní činnost církve přesáhly tři miliardy. Z toho osobní náklady tvořily 963 milionů korun, což je o 155 milionů víc než současný státní příspěvek na provoz katolické církve. Ten letos opět klesl o pět procent na 746 milionů pro všech osm diecézí. Na dani z příjmu zaplatily loni diecéze 47 milionů a na dani z nemovitosti více než 50 milionů korun.

Příjmy snížilo i zbrždění prodeje nevyužitého majetku

Po první vlně revize církev omezila prodej nevyužitého majetku, který v prvních letech tvořil krátkodobé příjmy. „Přebytečného majetku jsme se již zbavili, nyní se snažíme opravdu s tím, co máme, hospodařit a nevydělávat na prodeji,“ uvedl Karel Matyska, ekonomický poradce České biskupské konference. „Církev investuje do dlouhodobějších projektů, například zisk z budov, které se opravují, patří mezi dlouhodobé záměry, u kterých se výsledek uvidí až za dlouhou dobu,“ dodal.

Katolická církev se připravuje na to, až v roce 2030 nastane odluka státu od církve a stát přestane vyplácet svůj příspěvek. Všechny diecéze v roce 2014 vstoupily do Katolického fondu spravovaného dvěma bankami, které investují na finančních trzích.

Katolická církev loni od státu dostala víc než dvě miliardy korun

České církve dostávají od státu ročně příspěvek na platy duchovních a finanční náhradu za majetek, který se nevydává v restitucích. Ta loni pro všechny církevní společnosti, které se státem podepsaly dohodu, činila 2,08 miliardy, katolická církve z toho získala asi 1,3 miliardy. Příspěvek na činnost církve loni činil pro všechny příjemce dohromady 1,23 miliardy korun, pro katolickou církev 759 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 6 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 21 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...