Miliardy korun mají pomoci vlastníkům lesů, kteří bojují s kůrovcem i klesající cenou dříví

9 minut
Události: Kůrovcová kalamita v Česku nabývá obřích rozměrů
Zdroj: ČT24

Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, schválila vláda. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě. Hnutí Duha uvedlo, že dotace nejsou systémové, stát pak podle něj neřeší důvody současné kůrovcové kalamity.

„Ceny jehličnatého dříví z kalamitních těžeb se za poslední dva roky výrazně propadly. Vlastníci lesů proto nemají peníze na obnovu lesa a následnou péči o něj, dotace by jim tak měla částečně dorovnat ztráty, aby měli dostatek financí nutných na zajištění řádné péče o les. Není určená na těžební náklady a nemůže být řeč ani o příspěvku k tvorbě zisku,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Podle Jana Skalíka z Hnutí Duha přijdou miliardy korun, které bude výsadba nových lesů stát, vniveč, pokud se nezajistí snížení počtu zvířat, která sazenice spásají, a nezačnou být v lesech takové typy stromů, které mají v horku šanci na přežití.

Vlastníci lesů se podle materiálu ministerstva zemědělství od konce předloňského roku dostávají s prodejní cenou jehličnatého dříví pod úroveň nákladů nutných k zákonným povinnostem při těžbě, jako je výsadba stromů a jejich ochrana. Ekonomické škody od roku 2018 do roku 2020 by mohly být podle úřadu 32,6 miliardy korun.

„Míru spolufinancování vzniklých škod ze strany vlastníků lesa tak lze například pro rok 2018 při srovnání s rokem 2016 odhadnout na minimálně 34 procent,“ dodává dokument, který v úterý vláda odsouhlasila. Stát podle materiálu nebude dotací podporovat zisk vlastníků lesa ani zdroje na reprodukci dlouhodobého majetku.

Možná podpora by měla být vypočítána jako rozdíl mezi tím, co musí dávat vlastníci lesů na nutné náklady, a hodnotou skutečného prodeje dříví. Stát by chtěl vyplatit letos 1,5 miliardy korun, další miliardu v příštím roce.

„Objem podpory v následujících letech bude vyčíslen s ohledem na další rozsah kůrovcové kalamity a situaci na trhu se dřívím. Předpokládá se však nadále nepříznivá situace na trhu se dřívím, nízká úroveň tržních cen dříví, rostoucí úroveň nákladů na péči o les a rostoucí objem jehličnatého dříví z nahodilých těžeb. Pokud dojde v ochraně lesa a na trhu se dřívím k příznivému vývoji situace, bude podpora redukována, popřípadě i zastavena před koncem roku 2021,“ uvedlo ministerstvo.

Bez pomoci státu nezvládneme zalesňovat, říkají vlastníci

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů rozhodnutí vlády o přidělení miliard korun vítá, i když původně žádalo 3,2 miliardy. „Teď je situace nejhorší na Vysočině, kde hrozí zničení až 80 procent lesů. Trh dřeva kolabuje a my potřebujeme injekci, abychom mohli lesy obnovit. Kalamita letos nejspíš neskončí a nikdo neví, jak dlouho bude pokračovat. Příroda je nás všech, lesy zadržují vodu a bez nich hrozí nedostatek pitné vody,“ shrnul předseda sdružení František Kučera s tím, že pomoc státu budou vlastníci nejspíš potřebovat i příští rok.

8 minut
Lesy slouží všem, stát proto má jejich vlastníky podpořit, říká šéf jejich sdružení
Zdroj: ČT24
Vlastníci lesů
Zdroj: ČT24

Kůrovec sužuje miliony kubíků lesů

Dlouhodobý průměr roční těžby kůrovcového dříví činil do roku 2015 podle odborníků zhruba 1,5 milionu metrů krychlových. Letos v prvním pololetí jenom státní podnik Lesy České republiky zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi. Loni se vytěžilo 23 milionů metrů krychlových kalamitního dřeva, z toho 13 milionů metrů krychlových kůrovcového dříví.

Od dubna platí novela zákona, podle níž stát rozdělil Česko na zóny s různými stupni opatření. Na celém území nově platí možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.

Signatáři Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i dřevozpracovatele, uvedli, že lesníci by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.

Kalamitní dřevo
Zdroj: ČT24

Turčáni: Kdybychom s kůrovcem začali bojovat před 20 lety, situace by nebyla tak hrozivá

„V současnosti jsme se dostali do situace, kdy velice efektivním hospodařením zaměřeným na produkci kvalitní smrkové dřevní hmoty jsme akumulovali obrovské množství smrku,“ poukázal v pořadu Devadesátka ČT24 Marek Turčáni z České zemědělské univerzity v Praze. 

Smrk se podle něj pěstuje v současnosti přibližně na padesáti procentech území všech českých lesů. „Připravili jsme podmínky na to, aby vznikl nějaký problém,“ řekl Turčáni s tím, že když máme jednoduchý systém, ve kterém vznikne problém, tak daný problém se v něm může velmi snadno šířit.  

Kůrovec
Zdroj: ČT24

Kdyby se proti kůrovci začalo intenzivně a cíleně postupovat dvacet let zpátky, nebyla by podle Turčániho v současnosti situace tak hrozivá. „Jsme přesvědčeni o tom, že by k tomu hynutí smrků došlo. Nemuselo by to ale mít takový celoplošný a masivní charakter,“ dodal Turčáni. 

Stamiliony půjdou i na podporu vodohospodářů

Kabinet rovněž schválil půl miliardy korun navíc na vodohospodářská opatření. Letos ministerstvo zemědělství vynaložilo na obnovu rybníků, vodovodů, kanalizací, závlah nebo na opatření proti povodním zhruba dvě miliardy korun. Podle úřadu pomůže půl miliardy korun zahájit další akce, které jsou už připravené a čekají na rozhodnutí o poskytnutí dotace. 

„Shodli jsme se, že musíme ještě v letošním roce zvýšit investice do obnovy a stavby rybníků, zemědělských závlah, vodovodů a kanalizací nebo úpravy drobných vodních toků. Celkem na tyto dotační programy, které pomáhají snižovat negativní dopady sucha, získáme navíc pro letošní rok 500 milionů korun,“ uvedl ministr zemědělství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 33 mminutami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 5 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...