Správa šumavského národního parku zpřísnila podmínky pro likvidaci kůrovce v rezervaci na Boubíně – paradoxně proto, že se ho z pralesa šíří více než v předchozích letech. Park se totiž obává přílišných zásahů člověka do vzácné zóny a umožňuje prakticky jen oloupání kůry u stojících stromů. Lesníci kontrují, že omezení značně ztěžují boj s broukem.
Na kůrovce jen oloupáním stromu. Lesníci si stěžují na podmínky v Boubínském pralese
Reportáž: Lesníci kritizují možnosti kácení na Boubíně (zdroj: ČT24)
Už před rokem Lesy ČR jako správce rezervace usilovaly o výjimku na plošné kácení v Boubínském pralese. Národní park však tento požadavek zamítl a nyní zpřísnil i podmínky pro zásahy.
„Doposud platilo rozhodnutí z roku 2015. Podle něho se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90 procentech rezervace,“ uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.
Nové rozhodnutí nařizuje, že na vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. Na polovině této plochy musí zůstat stromy po pokácení ponechané na zetlení.
„Tímto rozhodnutím se rezervace chrání tak, aby samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále. Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna, a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů,“ dodala Havlátková.
Výhrady lesníků
Kůrovec se sice totiž množí hlavně v bezzásahové zóně, odtud se ale šíří do sousedního hospodářského lesa. A lesníci proto k rozhodnutí správy parku namítají, že omezuje jejich možnost s kůrovcem bojovat.
„Nám to ztěžuje naši akceschopnost, naši rychlost, je třeba, pokud dojde k velkému šíření lýkožrouta, najmout větší množství výrobních kapacit,“ komentuje Ladislav Řezník z Lesního závodu Boubín nutnost odstraňovat kůru ze stojících stromů – na místo kácení.
Oloupání třicet metrů vysokého stromu trvá třeba dvě hodiny. Důvodem omezení těžby je ochrana hnízdících ptáků a již zmíněná snaha o bezzásahovou krajinu. O přísnější podmínky těžby na Boubíně usilovaly i některé ekologické organizace. Výjimku, kterou naposledy vydal park pro likvidaci kůrovce a která dávala lesníkům větší možnosti zásahu, kritizovalo především Hnutí Duha.
Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buků, smrků a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.