Většina českých jehličnanů je ve špatném stavu. Viníkem je sucho a kůrovec, ukazuje výzkum

Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.

Ústav vyhodnocuje míru takzvané defoliace, tedy úbytku jehličí nebo listí, na reprezentativním vzorku více než deseti tisíc dospělých stromů, tedy stromů starších 59 let. Podle míry ztráty se rozdělují do čtyř kategorií. V českých lesích stále převládají jehličnaté stromy, podle dat ministerstva zemědělství v roce 2020 zabíraly přes sedmdesát procent plochy lesů.

Listnaté stromy jsou podle monitoringu výrazně zdravější. Zhruba polovina stromů spadala do kategorie, které chybělo jedenáct až pětadvacet procent listí. Šestadvacet až šedesát procent listí chybělo zhruba třetině stromů. Téměř třináct procent listnatých stromů spadalo do kategorie, které chybělo méně než jedenáct procent listí a jsou považovány za zcela zdravé.

Příčiny problému

Podle vědců za špatný zdravotní stav stromů může hlavně sucho, kůrovcová kalamita a znečištění ovzduší. V českých lesích je početně nejvíce zastoupenou dřevinou smrk, který roste na téměř polovině plochy lesů. Petr Fabiánek z VÚHLM upozornil na to, že od roku 2009 se smrky postupně zotavovaly, ale v roce 2015 přišla změna k horšímu hlavně kvůli kůrovci, který se rozšířil na celé území ČR i do poloh s nadmořskou výškou přes 900 metrů.

Podle monitoringu loni přes šedesát procent smrků spadalo do kategorie stromů, kterým chybí šestadvacet až šedesát procent jehličí. Aktuální situace může být i horší, než ukazují data.

„Uváděné hodnoty silně poškozených stromů nemusí odpovídat skutečné výši. V intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením totiž často dojde k odtěžení těchto stromů. Nemohou tak být zahrnuty do hodnocení,“ dodal Fabiánek.

Kácet se musí, důležité je, kde

V ČR se podle Českého statistického úřadu loni vykácelo přes třicet milionů metrů krychlových dřeva a přes šestaosmdesát procent vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Na České zemědělské univerzitě vznikl projekt s názvem Chytrá lesní krajina, který studuje, jak se bude česká příroda v budoucnu měnit a jak se lze na změny připravit s využitím moderních technologií.

Vznikl pilotní projekt na rozloze 1725 hektarů v okolí Jevan ve středních Čechách, kde bude do přírody instalována síť senzorů, které budou sbírat data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Vyhodnocovat je má umělá inteligence v datovém centru, kam se budou údaje přenášet pomocí 5G sítě. Projekt počítá také s využitím dronů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 6 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...