Obnovu lesů v oblastech napadených kůrovcem komplikuje přemnožení lesní zvěře, především pak srn, jelenů, daňků a divokých prasat. Ta totiž při hledání potravy nejčastěji napadá sazenice nebo okusuje mladé stromky. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové a Vlastimila Skotáka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně se škody napáchané zvěří pohybují v řádech desítek milionů korun. Kromě zpomalení obnovy lesa tak dochází i k výraznému navýšení nákladů lesních správ.
Přemnožení divočáci i vysoká zvěř ničí stromky vysazené po kůrovci. Správám se obnova lesů prodražuje
Podle mluvčí Lesů České republiky se škody spojené s poničením nově vysazených stromů za poslední tři roky zvýšily z 5,8 na 11,6 milionů korun. Za většinou z nich stojí právě přemnožená lesní zvěř a divoká prasata. „Evidujeme škody na sazenicích a mladých porostech způsobené především vysokou zvěří, jako jsou jeleni, daňci nebo mufloni, ale i divokými prasaty. Právě černá zvěř, tedy prasata, nové sazenice vyrývají při hledání živočišné potravy,“ vysvětluje Jouklová.
To potvrzují i závěry expertů Jiřího Kamlera a Vlastimila Skotáka z Mendelovy univerzity v Brně. Jejich výzkum sledoval rozsah škod způsobených divokými prasaty na nově vysazených lesních porostech ve více než třech stech honitbách. Nejvíce poškozenými oblastmi jsou podle vědců Znojemsko, Kyjovsko a Sokolovsko.
„Našemu experimentu se věnujeme od roku 2019, hlavní pokusy trvaly dva roky a některé nadále probíhají. Škody se vyskytují v rámci celé České republiky a v silně postižených oblastech může dojít k poškození až osmdesáti procent vysazených stromů,“ popisuje Skoták z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Zpomalení obnovy českých lesů
Přemnožení divočáci jsou podle vědců problém především v prvních týdnech po výsadbě nových stromků. Při hledání potravy rozrývají půdu, vytahují sazenice nebo ožírají jejich kořeny. Společně se škodami způsobenými okusem mladých stromů vysokou zvěří tak dochází k výraznému zpomalení obnovy českých lesů. Podle Jouklové ale stojí za současným stavem především přemnožení zvířat.
„Běžně to bývá tak, že divočáci s obnovou lesa pomáhají, protože do země zarývají například žaludy, bukvice a jiné sazenice, dokonce i tam, kde je půda hodně udusaná a ztvrdlá. Při současných počtech ale může docházet i k poškozování výsadby, jak ze strany černé, tak i jiné lesní zvěře. Jako každý rok proto zavádíme opatření v podobě repelentních přípravků a výstavby oplocení,“ dodává Jouklová.
Nejvíce situace doléhá především na menší a soukromé honitby, které musí při opakované obnově porostu zaplatit větší částky. Zákon totiž ukládá majitelům lesa holiny po těžbě kůrovcového dřeva zalesnit do sedmi let od vykácení a zároveň dodržet druhovou rozmanitost. V případě nedodržení podmínek jim pak hrozí až statisícové pokuty.
