Na řadě míst v Česku doznívá kůrovcová kalamita. Vyplývá to z údajů Lesů České republiky. Těžba kůrovcového dřeva podle státního podniku postupně klesá a lesníkům se daří obnovovat zdevastované plochy.
Kůrovcová kalamita doznívá například v jednom z nejcennějších míst Železných hor, pralesní rezervaci Polom. Od května je ale pozměněná trasa turistické zelené stezky. Na původní cestě totiž hrozí pád stromů napadených kůrovcem. „Z důvodu bezpečnosti návštěvníků pralesa byla trasa odkloněna po lesní cestě po obvodu ochranného pásma,“ řekl vedoucí Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina.
Suché smrky tam ale lesníci po dohodě s ochranáři kácet nebudou. Les se obnoví sám. „Pokud bychom všechny stromy v dopadové vzdálenosti od turistické trasy pokáceli a nechali je odvézt, byl by to radikální zásah, který by výrazně narušil přirozené procesy přírodního lesa,“ vysvětlil Peřina.
Rozpad stromů může trvat sedm až deset let. Potom ochranáři vrátí stezku do původní trasy. Návštěvníci o pohled na les, který se obnovuje sám, ale ochuzeni nebudou, z náhradní trasy vede odbočka k části rezervace Malý Polom.
Pomohlo chladné a vlhké počasí
Není to jediný les na Chrudimsku, ve kterém se kůrovce ještě stále nepodařilo vymýtit. Následky kalamity řeší i v Trhové Kamenici. „Letos opravdu těžíme ve velkém, převážná většina se bude dělat v příštím roce. Tam padne opravdu hodně finančních prostředků do obnovy našich lesů,“ poznamenala starostka Trhové Kamenice Iva Dostálová (nestr.).
Podle státních lesů ale takových míst v Česku postupně ubývá. Pomohlo hlavně chladné a vlhké počasí. A také ochranná opatření, která chtějí státní lesy zavádět i v dalších letech. „Chceme obnovit šestnáct tisíc hektarů a vysadit šedesát osm milionů sazenic různých druhů různých dřevin. Nový porost by měl být druhově pestrý. Takové lesy jsou totiž odolnější vůči kůrovci i změnám klimatu,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Lesníci vysazují pestré lesy
Kůrovcová kalamita se zdá být minulostí také například na pozemcích Lesů města Brna. Lesníci dosud vysadili šest milionů sazenic na sedmi stech hektarech kalamitních holin a ředitel podniku Jiří Neshyba předpokládá, že nejpozději do konce příštího roku bude jejich zalesnění dokončené.
Letos se už lesníci vrátí ke standardní péči o les. „Nyní dotěžujeme již jen zbytkové souše na méně přístupných místech. Prioritní je pro nás bezpečnost návštěvníků lesa, a proto se budeme nyní soustředit především na suché a poškozené stromy okolo naučných stezek a lesních cest,“ uvedl Neshyba.
Brněnské lesy jsou největšími obecními lesy v Česku. A zatímco před rokem 2018 byl nejčetnějším stromem smrk, který tvořil třetinu všech stromů, po ataku kůrovce se skladba dřevin změnila. „Nyní máme v lese nejvíce dubu, a to dvacet šest procent, dále osmnáct procent smrku, šestnáct procent buku, borovice tvoří třináct procent, modřín osm procent,“ řekl Neshyba.
Lesy města Brna měly proti řadě jiných vlastníků lesů výhodu, že si dlouhodobě samy zajišťují sadební materiál. Běžně vypěstují ve svých lesních školkách jeden milion sazenic ročně.
