Vláda plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu v součtu o 450 miliard korun. Výpočet ČT vychází z dubnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci. Opozice, ale i část koalice, je skeptická.
Největší současné armádní investice představují nadzvukové letouny F-35 a bojová vozidla pěchoty CV 90. Jen za letadla zbývá doplatit přes 116 miliard, za obrněnce 65 miliard. Velké výdaje chystá ministerstvo obrany třeba i na nové tanky nebo platy vojáků.
Minimálně 2,2 procenta HDP příští rok
Už v příštím roce hodlá vláda zvýšit výdaje na obranu na 2,2 procenta HDP. Do rozpočtu ale plánuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhnout růst armádních výdajů na 2,3 procenta HDP. Z důvodu, aby měl kabinet pro splnění svého cíle rezervu.
Vláda rozhodla, že obranné výdaje vzrostou během pěti let až na tři procenta HDP. Oproti letošku tak hodlá vydat navíc dohromady přes 450 miliard. Podle ministra financí to lze bez zvyšování daní a tvrdých škrtů jiných výdajů.
„Máme před sebou velké výdaje na dekarbonizaci, podle našich vlastních plánů máme od roku 2023 do roku 2030 dát víc než jeden bilion korun,“ uvedl Stanjura, odkud navrhuje peníze vzít. „Pro mě je ochrana svobody, obranyschopnost vyšší priorita, budu navrhovat, abychom tam snížili výdaje a ty výdaje dali na obranu, aniž bychom museli snižovat standardy, zvyšovat daně nebo zvyšovat deficit,“ upřesnil.
Je třeba změna evropských parametrů, míní ANO i KDU-ČSL
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) – stejně jako opozice – je ale k plánu skeptický. „Bez změny evropských parametrů tak, aby se na nich dohodla evropská sedmadvacítka, toto možné není,“ obává se Hladík.
„Bylo to dohodnuto navíc, to je pikantní, za českého předsednictví, to znamená, musely by se ty podmínky zcela zásadně změnit,“ podotýká místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Alena Schillerová.
„To je většinou naše rozhodnutí,“ odpovídá Stanjura na otázku, jestli přesměrování peněz půjde v Evropské unii vyjednat.
Hnutí STAN plán podporuje. „To si řekněme na rovinu. Ubereme z dekarbonizace a našim dětem a vnukům předáváme dluh. Ale chápu to, ta bezpečnostní situace a obrana země je prioritní,“ uvedl Josef Bernard (STAN).
TOP 09 by naopak chtěla škrtat výdaje. „Zdroje výdajů na obranu bychom hledali především v přehodnocení některých výdajových priorit,“ konstatuje Bernardův kolega ze sněmovního rozpočtového výboru Miloš Novotný (TOP 09).
„Vláda by měla konsolidovat konečně veřejné finance, měla by ty peníze ušetřit jinde,“ domnívá se Jan Hrnčíř (SPD), místopředseda sněmovního rozpočtového výboru.
Jestli vláda přesměruje část peněz z ekologických investic na obranu už pro příští rok, bude jasnější na konci srpna, kdy ministerstvo financí zveřejní první návrh rozpočtu na rok 2026.
