Politici se přou o to, kde vzít více peněz na obranu

5 minut
Události: Financování výdajů na obranu
Zdroj: ČT24

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Resort obrany za současné vlády uzavřel kontrakty už za 435 miliard korun. Investuje také do logistiky nebo zásob munice. Přesto to podle něj kvůli dluhu z minulosti a nové bezpečnostní situaci nestačí. Jak vyšší výdaje financovat, nyní kromě vlády řeší i studie odborníků z Karlovy univerzity.

„Buď snížíme jiné výdaje, nebo zvýšíme příjmy, nebo se budeme více zadlužovat. Z těchto tří možností, pokud jde o rychlost, tak rychle můžeme zvýšit jenom zadlužení,“ tvrdí člen NERV Petr Jánský z Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Investice do obrany se projevují s poměrně velkým časovým odstupem. To, co zaplatíme nyní, se projeví za pět až deset let ve schopnostech zbrojních sil. Z tohoto pohledu bych preferoval spíše ambicióznější tempo zvyšování obranných výdajů,“ říká Vojtěch Bahenský z Pražského centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

ANO preferuje speciální daň

O tom, že výdaje na obranu mají růst do roku 2030 postupně až na nejméně tři procenta HDP, rozhodla vláda svým usnesením na začátku března. Podle opozičního ANO přitom ale ani letošní rozpočet dosud požadovaných dvou procent nedosahuje. Na pokrytí zvýšených výdajů preferuje hnutí speciální daň.

„Windfall tax. Tak jak to má ČEZ a banky, ale ty tomu nějakým způsobem unikly. Já myslím, že to dává logiku. Proč by lidi měli platit vyššími daněmi za zbrojení? My říkáme (navyšování výdajů na obranu) ano, hlavně řekněte, kam chcete investovat,“ upřesňuje postoj ANO Babiš.

„Zbrojaři mají nehorázné zisky, vydělávají na válce, takže příští rok vláda říká (že bude Česko vydávat na obranu) 2,2 procenta HDP. To je navýšení o 34 miliard. A pokud tyhle firmy mají zisky v desítkách miliard, tak proč je nezdanit?“ dodává.

„Většina firem v České republice má třeba osmdesát procent civilní výroby a dvacet procent vojenské výroby. Co chceme zdaňovat? A když to opravdu uděláme, tak ty firmy přesunou výrobu,“ oponuje prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Koalice mimořádnou daň odmítá

„Vyšší daňové zatížení výrobců mi smysl nedává. Co ale dává smysl, je třeba založení nějakého národního fondu obrany, kam by mohly finančními dary přispívat české domácnosti, ale také významní investoři nebo významné firmy,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

Proti zdanění je i šéfka resortu obrany. „Pokud bychom teď tyto firmy zdanili, tak to přesně bude mít ten efekt, z kterého se bude radovat Ruská federace, že se na nějakou dobu opět výrazným způsobem pozastaví výroba i rozvoj zbrojního průmyslu a to přece je něco, co si nemůžeme jako Evropa dovolit,“ míní Černochová.

Ta hledá možné zdroje s ministrem financí. „Není to o tom, že bychom začali teď jednat. Pan ministr má nějaké varianty a ve chvíli, kdy budou známé, tak je představíme veřejnosti,“ uvádí Černochová.

SPD je proti navyšování výdajů nad dvě procenta HDP

Mimořádná daň se nelíbí ani opozičnímu SPD. „Je potřeba transparentně soutěžit jednotlivé strategické a významné projekty a v žádném případě nepřekračovat dvě procenta HDP, ani nezvyšovat daně a ani se nezadlužovat,“ vysvětluje postoj hnutí člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích.

I letos chce vláda dosáhnout minimálně dvouprocentních výdajů na obranu. O tom, jak se daří závazek naplňovat, má ministryně své vládní kolegy informovat do konce června. Resort má letos podle Černochové v rozpočtu přes 154 miliard korun, dalších zhruba šest a půl pak na obranu vydávají další instituce. Celkem suma přesahuje 160 miliard.

Závazkem jsou pro letošní rok dvě procenta HDP, což aktuálně vychází na necelých 168 miliard. Číslo o něco snížila nové prognóza ministerstva financí, které odhaduje menší hospodářský růst. I tak ale stále chybí sedm miliard. Zároveň by Česko během května mělo dostat výsledky auditu NATO. Ten určí, které loňské útraty nakonec uzná jako výdaje na obranu.

„My ty výdaje máme samozřejmě i v roce 2025. A když je obhájíte jednou, tak už je obhájíte i podruhé. Ne výši, ale obhajujete účel výdaje, zda se dá označit jako obranný,“ vysvětluje Stanjura.

„Vládní rozpočtová rezerva je prázdná už od zhruba 15. března, protože poslední zbytky, které tam byly, se použily na obnovitelné zdroje. To je tedy i ohrožení bezpečnostní, kdyby se cokoliv stalo,“ říká bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci projednají zpřísnění migračních pravidel

Sněmovna má na čtvrtečním programu jednání koaliční novelu se zpřísněním azylových a migračních pravidel. Na mimořádné schůzi svolané z podnětu vládního tábora by měli poslanci posoudit ve druhém čtení také například zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů a zákaz prodeje zábavní pyrotechniky na tržištích a ve stáncích.
před 18 mminutami

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
před 2 hhodinami

Normalizační prezident Husák zažil pád režimu, který sám pomáhal budovat

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.
před 2 hhodinami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Armáda bez důvěry veřejnosti neznamená nic, řekl Řehka na veletrhu IDET

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Deník N: Odsouzený muž daroval ministerstvu bitcoiny, řeší to policie

Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Násilí mezi mladými je na vzestupu, trend má zvrátit nový program

Resort vnitra a další úřady upozorňují na radikalizaci a násilí u dětí a mladistvých. Všímá si toho i zpráva o extremismu, kterou ve středu projednala vláda. Trend potvrzují i policejní statistiky. Podle odborníků selhává prevence. Vláda proto přichystala Program bezpečného dětství, který se chce zaměřit na zvrácení tohoto trendu. Kabinet by jej měl představit a projednat příští týden.
před 12 hhodinami

Loňské povodně odnesly z rybníků část ryb, stát majitelům vyplatí kompenzace

Sto milionů korun rozdělí ministerstvo zemědělství mezi majitele rybníků a další chovatele. Bude to kompenzace za loňské povodně, kdy část ryb odnesla voda. Škody majitelé teprve vyčíslují, největší byly pravděpodobně na Rožmberku. Rybáři tu loni na podzim vylovili zhruba o polovinu ryb méně, než původně očekávali. Přesné ztráty ještě nevyčíslili. Musí je prokázat podle metodiky ministerstva. Žádost o dotaci mohou podat v červnu.
před 12 hhodinami
Načítání...