Plzeňská teplárna je o krok blíž dekarbonizaci. Dlouho plánovaný úplný odklon od hnědého uhlí umožní i nově modernizovaná turbína. Cenový odhad ale vzrostl z původních čtyř miliard na sedm. Opoziční zastupitelé si stěžují, že vedení města není schopné zdražení vysvětlit. Podle generálního ředitele je projekt transparentní a projde veřejnou soutěží.
„Modernizace turbíny TG2 je součástí našeho odklonu od hnědého uhlí a jednoho z pilířů, který jsme chtěli významně posílit, a to je biomasa,“ vysvětlil výrobní ředitel Plzeňské teplárenské Jan Skřivánek.
Právě výhradně biomasu spaluje jeden z kotlů, který společnost přestavěla před dvěma lety. Po zavedení spalování komunálního odpadu a biomasy zbývá poslední krok k úplné dekarbonizaci. „Za třetí pilíř považujeme zemní plyn,“ řekl Skřivánek.
„Z plynu se bude vyrábět elektřina přímo na hřídeli plynové turbíny. Zbytkové teplo, spalinové teplo, půjde do spalinového kotle,“ popsal generální ředitel společnosti Václav Pašek. Páru z něj pak zpracuje právě modernizovaná turbína. Její výkon se zvýšil skoro o polovinu.
Modernizace rozpoutala spory v zastupitelstvu
Kvůli odklonu od uhlí to momentálně vře mezi vedením města a opozicí. Odhad ceny totiž vzrostl o tři miliardy korun. Podle Paška je původní cifra cenou základních komponent. „Druhá cena je cenou, která je komplexní. Je to cena celého zařízení včetně montáže na klíč,“ vysvětluje.
Detaily však vedení odmítá sdělit. Podle náměstka pro investice Pavla Bosáka (Piráti) ho váže obchodní tajemství. Vyjádření pro štáb ČT odmítl. Opozice s tím však nesouhlasí. „Odpověděl nám, že informacemi k projektu dekarbonizace město, respektive magistrát, nedisponuje. To je velmi zarážející, máme obavy o celý proces,“ uvedl opoziční zastupitel Petr Suchý (TOP 09).
Teplárna Plzeň zásobuje teplem asi šedesát tisíc tamních domácností. Od uhlí má úplně ustoupit do roku 2030. Náhradní zdroj místo uhlí teď hledají i další teplárny. Například tu českobudějovickou začal loni zásobovat horkovod z Jaderné elektrárny Temelín.
