Nejbohatší v Česku je podle Forbesu Kellnerová, na světě Arnault

Nejbohatší v Česku je nadále dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem v hodnotě 16,5 miliardy dolarů (355,9 miliardy korun), vyplývá z žebřířku časopisu Forbes. Do světového žebříčku dolarových miliardářů se poprvé dostalo jedenáct Čechů. Nejbohatším člověkem na světě je letos šéf podniku zaměřeného na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault.

Na druhé místo mezi Čechy se posunul většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský s majetkem za 9,2 miliardy dolarů (198,5 miliardy korun). Třetí je majitel KKCG Karel Komárek se jměním za 8,1 miliardy dolarů (174,7 miliardy korun). 

V celosvětovém pořadí patří Kellnerové 101. místo. Křetínský je mezi světovými miliardáři na 208. pozici. Na druhé místo mezi Čechy mu pomohly hlavně rostoucí ceny energií, což se promítlo do znásobení ziskovosti jeho energetických firem. Loni druhé místo patřilo Komárkovi.

Tykač skokanem roku

Z nárůstu cen energií profitoval také majitel energetické a uhelné Sev.en Energy Pavel Tykač, jehož majetek činí osm miliard dolarů (172,6 miliardy korun) a který se mezi Čechy dostal na čtvrté místo. „Stal se skokanem roku s největším meziročním nárůstem výše majetku,“ uvedl Forbes. Naopak na pátou příčku klesl realitní magnát Radovan Vítek. Jeho majetek časopis odhaduje na 6,5 miliardy dolarů (140,2 miliardy korun).

Šestý je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se 4,1 miliardy dolarů (88,4 miliardy korun). Holding Agrofert patřící do svěřenských fondů Andreje Babiše se už několik měsíců chystá na převzetí rakouské chemičky Borealis na výrobu hnojiv. Česká skupina by se tak stala druhým největším výrobcem hnojiv v Evropě za norskou společností Yara.

Na děleném sedmém místě jsou dva podnikatelé, kteří se do žebříčku dolarových miliardářů dostali poprvé. Jsou jimi majitel průmyslového holdingu Czechoslovak Group Michal Strnad a zakladatel a šéf internetového obchodu Alza Aleš Zavoral. Forbes podotkl, že Zavoral ovládá Alzu přes kyperskou společnost L. S. Investments Limited a nikdy nepodal důkaz o tom, že není jejím majitelem.

Spolu s nimi je na sedmém místě ještě spoluzakladatel Avastu Pavel Baudiš. Majetek všech tří odhaduje Forbes shodně na dvě miliardy dolarů (43,1 miliardy korun).

Přes miliardu dolarů se dostal ještě majitel Penty Marek Dospiva, který s 1,7 miliardy dolarů (36,7 miliardy korun) uzavírá první desítku mezi Čechy. Na jedenáctém místě pak skončil druhý ze spoluzakladatelů Avastu Eduard Kučera. Jeho majetek je odhadován na 1,3 miliardy dolarů (28 miliard korun).

Arnault přeskočil Muska

Na světě je letos nejbohatší šéf podniku na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault. Majetek tohoto francouzského podnikatele časopis Forbes vyčíslil na 211 miliard dolarů (4,5 bilionu korun). Na druhou příčku tak Arnault odsunul šéfa americké automobilky Tesla Elona Muska. Jeho majetek se ztenčil na 180 miliard (3,9 bilionu korun) z loňských 219 miliard.

Pořadím v letošním roce zamíchal pokles cen akcií a růst úrokových sazeb, například majetek letošního vítěze byl loni o 53 miliard dolarů nižší. Počet lidí s majetkem vyšším než jedna miliarda dolarů, což je vstupenka na každoroční seznam, v letošním žebříčku činí 2640. Meziročně je tak žebříček o 28 pozic kratší. Celkový majetek miliardářů se navíc od loňského března snížil o půl bilionu na 12,2 bilionu dolarů.

Musk sestoupil na druhé místo kvůli nákupu Twitteru, za který loni na podzim zaplatil 44 miliard dolarů. Vliv na pokles Muskova majetku měl ale i propad akcií Tesly.

Třetí místo letos náleží zakladateli internetového obchodu Amazon Jeffu Bezosovi. Také on si meziročně pohoršil, jeho majetek se ztenčil na 114 miliard z loňských 171 miliard dolarů. Bezos se držel na vrcholu žebříčku čtyři roky po sobě až do loňska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
před 3 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.