Nejbohatší v Česku je podle Forbesu Kellnerová, na světě Arnault

Nejbohatší v Česku je nadále dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem v hodnotě 16,5 miliardy dolarů (355,9 miliardy korun), vyplývá z žebřířku časopisu Forbes. Do světového žebříčku dolarových miliardářů se poprvé dostalo jedenáct Čechů. Nejbohatším člověkem na světě je letos šéf podniku zaměřeného na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault.

Na druhé místo mezi Čechy se posunul většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský s majetkem za 9,2 miliardy dolarů (198,5 miliardy korun). Třetí je majitel KKCG Karel Komárek se jměním za 8,1 miliardy dolarů (174,7 miliardy korun). 

V celosvětovém pořadí patří Kellnerové 101. místo. Křetínský je mezi světovými miliardáři na 208. pozici. Na druhé místo mezi Čechy mu pomohly hlavně rostoucí ceny energií, což se promítlo do znásobení ziskovosti jeho energetických firem. Loni druhé místo patřilo Komárkovi.

Tykač skokanem roku

Z nárůstu cen energií profitoval také majitel energetické a uhelné Sev.en Energy Pavel Tykač, jehož majetek činí osm miliard dolarů (172,6 miliardy korun) a který se mezi Čechy dostal na čtvrté místo. „Stal se skokanem roku s největším meziročním nárůstem výše majetku,“ uvedl Forbes. Naopak na pátou příčku klesl realitní magnát Radovan Vítek. Jeho majetek časopis odhaduje na 6,5 miliardy dolarů (140,2 miliardy korun).

Šestý je předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se 4,1 miliardy dolarů (88,4 miliardy korun). Holding Agrofert patřící do svěřenských fondů Andreje Babiše se už několik měsíců chystá na převzetí rakouské chemičky Borealis na výrobu hnojiv. Česká skupina by se tak stala druhým největším výrobcem hnojiv v Evropě za norskou společností Yara.

Na děleném sedmém místě jsou dva podnikatelé, kteří se do žebříčku dolarových miliardářů dostali poprvé. Jsou jimi majitel průmyslového holdingu Czechoslovak Group Michal Strnad a zakladatel a šéf internetového obchodu Alza Aleš Zavoral. Forbes podotkl, že Zavoral ovládá Alzu přes kyperskou společnost L. S. Investments Limited a nikdy nepodal důkaz o tom, že není jejím majitelem.

Spolu s nimi je na sedmém místě ještě spoluzakladatel Avastu Pavel Baudiš. Majetek všech tří odhaduje Forbes shodně na dvě miliardy dolarů (43,1 miliardy korun).

Přes miliardu dolarů se dostal ještě majitel Penty Marek Dospiva, který s 1,7 miliardy dolarů (36,7 miliardy korun) uzavírá první desítku mezi Čechy. Na jedenáctém místě pak skončil druhý ze spoluzakladatelů Avastu Eduard Kučera. Jeho majetek je odhadován na 1,3 miliardy dolarů (28 miliard korun).

Arnault přeskočil Muska

Na světě je letos nejbohatší šéf podniku na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault. Majetek tohoto francouzského podnikatele časopis Forbes vyčíslil na 211 miliard dolarů (4,5 bilionu korun). Na druhou příčku tak Arnault odsunul šéfa americké automobilky Tesla Elona Muska. Jeho majetek se ztenčil na 180 miliard (3,9 bilionu korun) z loňských 219 miliard.

Pořadím v letošním roce zamíchal pokles cen akcií a růst úrokových sazeb, například majetek letošního vítěze byl loni o 53 miliard dolarů nižší. Počet lidí s majetkem vyšším než jedna miliarda dolarů, což je vstupenka na každoroční seznam, v letošním žebříčku činí 2640. Meziročně je tak žebříček o 28 pozic kratší. Celkový majetek miliardářů se navíc od loňského března snížil o půl bilionu na 12,2 bilionu dolarů.

Musk sestoupil na druhé místo kvůli nákupu Twitteru, za který loni na podzim zaplatil 44 miliard dolarů. Vliv na pokles Muskova majetku měl ale i propad akcií Tesly.

Třetí místo letos náleží zakladateli internetového obchodu Amazon Jeffu Bezosovi. Také on si meziročně pohoršil, jeho majetek se ztenčil na 114 miliard z loňských 171 miliard dolarů. Bezos se držel na vrcholu žebříčku čtyři roky po sobě až do loňska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook.
před 33 mminutami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 22 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.