Novým ministrem životního prostředí má být šéf Motoristů Petr Macinka. Ještě ani nebyl jmenován a už jsou proti němu demonstrace. Vadí, že zpochybňuje vliv člověka na klimatickou změnu, i to, jaké mají Motoristé sponzory. Ti totiž vykazují zájmy právě v oblasti životního prostředí. Mezi výraznými podporovateli strany je i podnikatel Richard Chlad, který udržoval kontakty s postavami z českého podsvětí, jako byl třeba Radovan Krejčíř. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Dalibor Bártek.
Jedním z vlivným podnikatelů je František Fabičovic. Jeho firma dala Motoristům na kampaň milion korun. Zdůvodňuje to tím, že se přátelí s otcem Macinky. „Řekněte ostatním stranám, proč investují do volebního programu stamiliony, když stačí milion, aby se dostala strana do parlamentu, aby měla tři ministry (Motoristé mají mít čtyři ministry, pozn. red.). Není to paráda?“ uvedl Fabičovic.
Jak se nyní ukazuje, významný jihomoravský podnikatel má ale zájmy na ministerstvu životního prostředí. Bojuje totiž proti vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok, má zde velké množství pozemků.
„Je to unikátní lužní les, rozsáhlé území, druhý největší lužní les v Evropě. Je to území, které je dlouhodobě obýváno celou řadou chráněných a zvláště chráněných druhů,“ říká k Soutoku ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Chráněnou krajinnou oblast ministerstvo životního prostředí vyhlásilo letos v létě a její součástí je Fabičovicova Obora Obelisk i jeho další pozemky. Fabičovic nyní proti způsobu, jak byla vyhlášena, bojuje. Podle něj stát dostatečně nezohlednil práva majitelů pozemků. Podnikatel rovněž tvrdí, že s otcem Macinky nikdy o CHKO Soutok nemluvil.
Sám Macinka je přesvědčený, že vyhlášení CHKO Soutok nebylo nezbytné, nebylo dostatečně odůvodněno a nepřinese vyšší úroveň ochrany, než jaká již existuje. Z těchto důvodů považuje za správné, aby bylo rozhodnutí o CHKO Soutok přehodnoceno a zrušeno.
Hladík ale upozornil, že to podle české legislativy není možné. „Český zákon určuje jenom dvě možnosti, jak zrušit CHKO. Buď to, že zanikne předmět ochrany anebo že existuje jiný převažující veřejný zájem. Mě vlastně napadá jenom obrana státu, nic jiného. Takže by tam třeba muselo vzniknout vojenské letiště,“ vysvětlil s tím, že legální cestou dnes CHKO Soutok zrušit nejde.
O CHKO Soutok už také rozhodovaly soudy. Poprvé Městský soud v Praze zamítl žalobu Fabičovice, podruhé Ústavní soud zamítl návrh na zrušení CHKO, který podali poslanci ANO. Podnikatel se domnívá, že soud je zkorumpovaný. „Nemáme právní stát, je to naprosto jednoduché. Copak vy se domůžete u nás v republice práva?“ prohlásil Fabičovic.
Developerské plány v chráněné oblasti
Na území chráněné oblasti má své zájmy i další podnikatel. Firma DDK Bohemia tam chce stavět developerský projekt. To ovšem komplikuje územní plán Lednice i CHKO Soutok.
Majitelem firmy je Pavel Ďurina. Ten zároveň podniká s Richardem Chladem, mužem, který podporuje Motoristy. Mají spolu několik společností. Podle informací z obchodního rejstříku chtějí firmy podnikat v energetice. Jedna ze společností má název FVE Lednice, což působí, že chce stavět fotovoltaiku právě v Lednici, která sousedí s chráněnou oblastí.
Chlad vydělal například na hazardu. A sám říká, že stojí za úspěchem Motoristů. „Netají se tím, že Filipa Turka v podstatě stvořil a přivedl do politiky a stál i za vznikem Motoristů nebo za tím, co se jim podařilo vybudovat,“ popsala redaktorka Deníku N Eliška Hradilková Bártová.
Reportéři ČT žádali Chlada o rozhovor, ale bezúspěšně, stejně jako Macinku nebo další poslance z řad Motoristů. Na otázku jak můžou Motoristé zaručit, že nebude prosazovat zájmy svých sponzorů, Turek odpověděl, že je to otázka na předsedu strany. „Já si myslím, že budeme hájit zájmy voličů a nikoliv sponzorů,“ řekl s tím, že se za to může zaručit.
Macinka pobouřil prohlášeními o klimatu
Kritikům ale nevadí pouze sponzoři. Macinka pobouřil i svými výroky, které zpochybňují vliv člověka na změnu klimatu. „Klima se mění, měnilo se vždycky a vždycky se měnit bude. A představa, že na to má nějaký dominantní vliv člověk, je představa falešná, představa nevědecká, a ti lidé, kteří tvrdí, že je na tom devětadevadesátiprocentní konsenzus všech vědců na světě, lžou, protože to není pravda,“ citoval Deník N předsedu Motoristů.
Klimatolog Miroslav Havránek v této souvislosti namítá, že člověk má zásadní vliv na změnu klimatu a na tom podle něj panuje napříč vědeckou komunitou téměř stoprocentní shoda.
Výroky Macinky jsou podle něj zavádějící. „Je to určitá úroveň nějaké konspirace. Že je tady nějaké spiknutí vědců, kteří se snaží přesvědčit lidstvo o tom, že něco neexistuje,“ dodal Havránek.
To má ale dopad do reálné politiky. Motoristé nechtějí tolik omezovat těžbu uhlí. Bylo to i jedno z témat na demonstracích. „Už teď vlastně hovoří o tom, že uhlí potřebujeme, hovoří o tom, že bychom ho měli využívat co nejdéle, hovoří o tom, že chtějí vytvářet podmínky pro to, abychom ho mohli využívat co nejdéle. To je vlastně zájem pana (Pavla) Tykače,“ upozornil Jaroslav Bican z Greenpeace.
Macinka pracoval dlouhou dobu s Václavem Klausem, naposledy jako mluvčí jeho Institutu. Tuto neziskovou organizaci přitom finančně podpořil uhlobaron Tykač, dal jim na provoz deset milionů korun. Klaus veřejně Motoristy podporuje, sešel se s nimi například hned na povolební oslavě.
„Lidé z Institutu Václava Klause – Václav Klaus, Jiří Weigl a další – reprezentují svým hlasem důležitý názorový proud v mnoha soudobých debatách, ať již jde o klimatickou agendu, konsolidaci veřejných financí, nebo Evropskou unii,“ uvedl Tykač na svém webu.
Nejasné peníze pro Motoristy
Dalším ze sponzorů strany je Klub motoristů. V loňském roce jí daroval osm set tisíc korun. Tento zapsaný spolek založil Macinka, jeho čestným prezidentem je Turek. Spolek nezveřejňuje své hospodaření. Z neveřejných zdrojů se nedá podle ČT zjistit, kdo ho financuje.
„Tak jako jsou kluby, tak jsou prostě kluby,“ odpověděl Turek na otázku, co klub dělá. Dodal, že není členem strany, a proto je dobré se obrátit na předsedu nebo některého ze členů. Přesto ale uvedl, že byl na mnoha akcích klubu.
„V případě, když sponzorujete politickou stranu napřímo, tak je vidět, kdo peníze posílá. V případě toho spolku to vidět není, protože spolek žádné financování zveřejňovat nemusí,“ dodal Petr Leyer z Transparency International.
Klíčový podporovatel a jeho kontakty na podsvětí
Jak už bylo řečeno, mezi nejvýraznější podporovatele Motoristů patří podnikatel Chlad. Sám se přitom netají kontakty, které měl v minulosti s výraznými postavami českého podsvětí. On sám přiznává, že mezi jeho kontakty patřil zavražděný boss podsvětí František Mrázek nebo za podvody odsouzený podnikatel Tomáš Pitr, ale také třeba Ivan Jonák, který skončil ve vězení za to, že nechal zavraždit svou manželku.
Především však podle Reportérů ČT udržoval blízký a přátelský vztah s dnes již uprchlým zločincem Radovanem Krejčířem. V Česku byl Krejčíř odsouzen za miliardové podvody a přípravu vraždy na patnáct let a v Jihoafrické republice, kam utekl, si odpykává 35letý trest vězení za obchodování s drogami, únos, mučení a pokus vraždy. V obou zemích jej přitom policisté podezřívají ze zorganizování řady dalších vražd.
„Radovan Krejčíř byl největší zločinec naší poválečný historie, ne-li té delší. A pro nás zločinec číslo jedna,“ vzpomenul bývalý kriminalista Karel Tichý.
S mužem, jehož jméno se stalo synonymem zločinu, se přitom v minulosti Chlad opakovaně stýkal. Řešil s ním obchodní záležitosti a společně trávili i volný čas. „Znali se, tykali si, viděli se, dali si spolu kávu, oběd, večeři, asi jo, ale nevím, párty, večírek. Holky se znají, navštěvují se, jezdily spolu na nákupy,“ popsal jejich vztahy bývalý spolupracovník Krejčíře Aleš Zagora.
Přestože Chlad sám dnes dává veřejně k dobru, že nešlo o byznys, ale pouze o přátelství na dobu určitou, které poté, co prý zjistil, že Krejčíř užívá drogy, sám ukončil.
Z dosud nezveřejněných dokumentů, které se Reportérům ČT podařilo získat, ale i svědectví vyplývá, že s ním udržoval těsný kontakt až do jeho útěku. Policie měla navíc podezření, že se Chlad dokonce zapojil i do některých Krejčířových zločinných aktivit. Nikdy kvůli tomu však nebyl obviněn.
„Chlad v té době už asi věděl, co Krejčíř všechno dělá, do řady věcí byl asi schopen nahlédnout. Na některých se možná účastnil i finančně,“ domnívá se Tichý.
Oba muži se poprvé setkali nejpozději v roce 1999. V té době se Krejčíř přesouval ze severní Moravy do Prahy a od Chlada si v areálu jeho firmy ve Všenorech u Prahy pronajal dvě kanceláře.
Například v dubnu 2002 se Krejčíř rozhodl vyřešit své spory s jistým pražským podnikatelem a později informátorem policie Jakubem Konečným tak, že jej prostřednictvím albánských zločinců nechal unést. A to právě do kanceláří Chladova areálu.
„Tam byl donucen, v těchto prostorách, podepsat bianco směnky, dlužní úpisy, čisté papíry a pak byl vyhozen do světa a pěšky kráčel ku Praze, ale byl tehdy ještě živý,“ dodal kriminalista.
O tři roky později, v březnu 2005, byl Konečný unesen znovu. Tentokrát už definitivně a byl zavražděn. „To, že byl unesen pravděpodobně Krejčířem nebo lidmi z okruhu Krejčíře, je asi jasně dané,“ dodala bývalá státní zástupkyně Petra Pavlánová.
Krátce poté předložil Krejčíř dvě falešné směnky, k jejichž podpisu donutil Konečného během prvního únosu v roce 2002. Na jejich základě se domáhal vrácení bezmála čtyřiceti milionů korun jako úhradu údajné půjčky Konečnému. Aby falešným směnkám dodal zdání pravosti, zajistil si i formální zdroj části peněz. Byl jím Chlad. Dokládají to dva příjmové doklady a směnky, podle nichž měl Chlad půjčit Krejčířovi dvakrát deset milionů korun přesně ve stejných dnech, na které byly datovány zfalšované směnky mezi Krejčířem a Konečným.
„Vezměte si situaci pana Chlada. Je vyslýchaný jako svědek už poté, co Krejčíř je na útěku, takže mlžil, a pochopitelně se snažil říci co nejméně,“ uvedla Pavlánová.
Milionové půjčky zločinci
Faktem je, že to nebylo zdaleka poprvé, kdy Chlad půjčoval Krejčířovi miliony korun. Ostatně podnikatel se tím sám ani netají. Například když v červenci 2002 skončil Krejčíř ve vazbě kvůli půlmiliardovému daňovému úniku firmy M5, pomohl mu opět Chlad. Tehdy provedla policie v Krejčířově luxusní černošické vile domovní prohlídku, během níž objevila utajenou místnost s dokumenty k řadě zločinů, ale také třeba ukradené cenné obrazy nebo samopaly s vypilovanými čísly a tlumiči.
Po obvinění Krejčíře podlehli panice i bankéři Živnobanky, kteří mu předtím půjčili třicet milionů korun, za které ručil domem na Karlově náměstí v Praze. Banka to vyhodnotila jako obrovské riziko a požadovala okamžité zaplacení celého třicetimilionového úvěru. A tehdy pomohl opět Chlad, který peníze Krejčířovi poskytl.
Celková výše všech půjček, které Chlad Krejčířovi poskytl, někdy hotově a bez jakéhokoliv zajištění, se pohybuje v desítkách milionů korun. Přesnou sumu již dopočítat nelze, je však zřejmé, že půjček bylo mnoho.
„Prostě mu v podstatě půjčoval provozní kapitál, když bych to zjednodušila,“ doplnila Pavlánová, že to bylo opakovaně. Podle bývalého kriminalisty Tichého Chlad rozhodně věděl už v té době, co je Krejčíř zač.
Zároveň podnikatel Chlad dosud hodnověrně nevysvětlil to nejdůležitější: proč jej některá svědectví a poznámky Krejčíře propojují s nezákonnými aktivitami uprchlého zločince. Vedle podivných směnek souvisejících s únosem Konečného jeho jméno figuruje v miliardové kauze Čepro.
„Šlo o to, že skupina lidí kolem Krejčíře se pokusila přes fiktivní pohledávky z Čepra vydobýt peníze v řádu miliard korun,“ upřesnil novinář Petr Skočdopole.
Princip podvodu byl jednoduchý. Krejčíř a jeho zločinecká skupina vytvořili falešné pohledávky za Čeprem na skoro tři miliardy korun a ty zažalovali u soudu. Zároveň uplatili pracovnici Čepra, která ukradla soudní obsílky, takže vedení státní společnosti o žalobách nevědělo a nebránilo se proti nim. Soudy pak bez řádného projednání rozhodly, že státní firma musí miliardy za smyšlené pohledávky zaplatit.
„Tohle bylo mimořádné tím, že směřoval proti Čepru a tím pádem proti českému státu,“ uvedla Pavlánová.
V té době už ale skupina kolem Krejčíře držela soudem pravomocně uznané pohledávky za Čeprem a začala s nimi obchodovat. A právě do těchto obchodů namířených proti státní firmě se podle všeho zapojil i Chlad. Potvrzuje to řada rukou psaných poznámek Krejčíře a především svědectví. To nejdůležitější kriminalistům poskytl bývalý významný distributor pohonných hmot Milan Popilka. Podle jeho slov ho 29. prosince 2004 Chlad navštívil doma a nabízel mu pohledávku za Čeprem ve výši 160 milionů korun.
„Čepro byl můj zákazník, jeden z největších a já si budu brát nějakou pohledávku za Čeprem, když mně platili? Já jsem věděl, že to je podvodník a nikdy jsem s ním nic neměl, s Chladem nikdy,“ říká Popilka.
Chlad nejprve jakékoliv jednání s Popilkou na téma pohledávek za Čeprem policistům zcela popřel, při dalším výslechu ale připustil, že debatu vedl. Odvolal se však na to, že jej o to požádal boss podsvětí František Mrázek. Ten ale v celé kauze nefiguroval a v době, kdy to Chlad policii tvrdil, byl již tři měsíce mrtvý.
Samotná kauza Čepro nakonec zlomila Krejčířovi vaz a právě kvůli ní utekl z republiky. Tehdy naposledy se jeho osud spojil s Chladem. Areál podnikatele posloužil Krejčířovi k tomu, aby se pokusil tajně vyvést cenný majetek pryč z Česka, to se mu ale nepovedlo.
Policie nakonec zhatila i tento plán a majetek zadržela. Každopádně platí, že Chlad nebyl v souvislosti se zločinnými aktivitami Krejčíře nikdy z ničeho obviněn. „Ne každé amorální neetické jednání je postižitelné normami trestního práva,“ podotkla bývalá státní zástupkyně Pavlánová.
