JAR nevydá Krejčíře, dokud si neodpyká trest, píše Odkryto

Jihoafrická republika nevydá uprchlého českého podnikatele Radovana Krejčíře do Česka, dokud si odsouzený zločinec neodpyká pětatřicetiletý trest v tamním vězení, informuje web Odkryto. Odvolává se na rozhovor mluvčího jihoafrického ministerstva spravedlnosti s deníkem News24.

„Osobu (Krejčíře) nelze vydat během výkonu trestu nebo před dokončením místního řízení,“ řekl podle Odkryto mluvčí ministerstva Terence Manasa jihoafrickému deníku News24. Podle Manasy by si Krejčíř před vydáním do Česka musel v JAR nejprve odpykat svůj trest, jelikož země spolu nemají dohodu o výměně vězňů.

Krejčíř, kterého české úřady začaly na přelomu tisíciletí stíhat kvůli hospodářské trestné činnosti, v roce 2005 uprchl z České republiky před policejním vyšetřováním. V Jihoafrické republice žije od roku 2007. Začal tam být spojován se závažnými zločiny a od listopadu 2013 je v JAR za mřížemi.

V květnu 2014 stanul před jihoafrickým soudem a v únoru 2016 si vyslechl trest 35 let vězení za pokus o vraždu, únos, mučení a obchod s drogami. Případ se týkal únosu a mučení Bhekiho Lukheleho, bratra drogového dealera, který údajně zmizel i s 25 kilogramy pervitinu. Krejčíř účast na zločinech odmítal, jeho snaha o odvolání byla neúspěšná, pravidelně si stěžoval jihoafrickým úřadům na podmínky svého věznění a oznámil, že se bojí o život.

Pražský vrchní soud v roce 2018 Krejčířovi pravomocně potvrdil souhrnný trest patnácti let vězení za pokus o vytunelování státního podniku Čepro a za přípravu vraždy celníka. Česká republika usiluje o jeho vydání od roku 2007 a vydala na něj několik mezinárodních zatykačů. V polovině března 2018 jihoafrický soud souhlasil s Krejčířovým vydáním, konečné rozhodnutí ale záleží na tamním ministru spravedlnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 7 mminutami

Po izraelských náletech na město Gaza je nejméně osm mrtvých a 15 zraněných, píše AFP

Při izraelských náletech na město Gaza bylo ve čtvrtek nad ránem zabito nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 osob bylo zraněno, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 11 mminutami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 46 mminutami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 2 hhodinami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 6 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 8 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami
Načítání...