Olomoucký krajský soud opět odmítl žalobu úřadu veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí pro stavbu budovy Šantovka Tower blízko městské památkové rezervace v Olomouci. Investor kvůli žalobě a odkladnému účinku dosud nemohl požádat o stavební povolení. Krajský soud se případem začal znovu zabývat poté, co Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil jeho předchozí verdikt, jímž žalobu ombudsmana v březnu 2022 odmítl. Soudci i tehdy dospěli k závěru, že ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. Ombudsman Stanislav Křeček řekl, že pravděpodobně podá další kasační stížnost.
„Krajský soud opětovně odmítl žalobu veřejného ochránce práv, neboť dospěl k závěru, že veřejný ochránce práv neprokázal, že by na podání žaloby existoval závažný veřejný zájem. Krajský soud byl vázán zrušujícím rozsudkem Nejvyššího správního soudu, v jeho intencích postupoval, provedl potřebné dokazování, nicméně dospěl k závěru, že žalobce neunesl své důkazní břemeno,“ sdělila předsedkyně senátu Barbora Berková.
Ombudsman podle soudkyně neprokázal, že by existovalo riziko systémové podjatosti úředníků, kteří o územním rozhodnutí pro stavbu Šantovky Tower rozhodovali.
Za projektem sedmdesát čtyři metrů vysoké budovy Šantovka Tower stojí skupina Redstone podnikatele Richarda Morávka. Léta se v Olomouci o projektu diskutuje. Se stavbou nesouhlasí památkáři, podle kterých by poškodila historické panorama. Morávek tvrdí opak. „Jsme rádi, že soud již poněkolikáté svým rozhodnutím potvrdil, že náš právní názor je správný a že všechna rozhodnutí ve věci projektu Šantovka Tower byla učiněna v souladu se zákonem," řekl mluvčí Redstone Petr Hlávka.
Rozhodnutí soudu je podle Hlávky precedentem i pro fungování státní správy. „Pokud by úřad veřejného ochránce práv mohl bez dostatečného zdůvodnění a důkazů vstupovat do pravomoci orgánů státní správy a zpochybňovat její rozhodnutí, učinilo by to systém zcela nefunkčním. I tak je smutné, že rozhodování o jednom stavebním povolení může v ČR trvat více než desetiletí," dodal.
Žalobu ve veřejném zájmu podala na magistrát v roce 2019 bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, podle které úředníci porušili při rozhodování o Šantovce Tower několik zákonů a umístění stavby povolili na základě nezákonných závazných stanovisek i v rozporu s územním plánem. Územní rozhodnutí ale před podáním této žaloby nabylo právní moci, investor mohl požádat o vydání stavebního povolení a zahájit výstavbu. Ombudsmanka proto požádala soud o přiznání odkladného účinku žalobě a uspěla. Odkladný účinek přiznal kasační stížnosti i NSS.
Olomoucký krajský soud své rozhodnutí před dvěma lety zdůvodnil tím, že úřad ombudsmana nedokázal svoji podanou žalobu vůči územnímu rozhodnutí pro Šantovku Tower podložit závažným veřejným zájmem. Senát NSS, ke kterému ombudsman Stanislav Křeček následně podal kasační stížnost, pak dospěl k závěru, že požadavek závažného veřejného zájmu v tomto případu naplňuje Křečkovo tvrzení týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je podle NSS nepochybně ohrožen veřejný zájem ohledně nestranného rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby ombudsmanem.
Křeček upozornil, že radnice v roce 2010 uzavřela s investorem Šantovky Tower smlouvu o spolupráci, která zahrnovala odpovědnost města za výsledek projektu, což není obvyklé. Ombudsman ale podle soudkyně neidentifikoval mezi zástupci města osobu, která by měla zájem na výsledku řízení, vyjadřovala podporu projektu a mohla působit na příslušné úředníky.
