Roklanská chata může jít k zemi, národní park má demoliční výměr. Zní i hlasy proti bourání

Správě Národního parku Šumava se otevřela cesta k demolici zchátralé Roklanské chaty nedaleko Modravy v centrální Šumavě. Park, kterému chata postavená v 30. letech minulého století od roku 1993 patří a který kvůli jejímu havarijnímu stavu usiluje o její zbourání, dostal od stavebního úřadu v Kašperských Horách demoliční výměr. Informoval o tom mluvčí parku Jan Dvořák. Proti demolici jsou ale například turisté i někteří politici.

Správci parku jsou nyní připraveni vypsat výběrové řízení, aby co nejdříve sehnali firmu, která chatu rozebere a materiál odvozí. Kvůli ochraně přírody, především tetřeva hlušce, to lze provést pouze od 1. srpna do konce října. Demoliční výměr navíc platí jen jeden rok. Se situací kolem chaty se chce příští týden seznámit při své návštěvě ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Roklanská chata není běžně přístupná. Z české strany k ní nevede turistická trasa, od poloviny července do poloviny listopadu se k ní dá dostat z německé strany přes hraniční chodník. Chata je však nepřístupná a je v takovém stavu, že je už nebezpečná, řekl Dvořák.

„I přes zákaz se do ní ale turisté stále pokoušejí dostat. Naši strážci musejí pravidelně obnovovat zatlučená okna. Stavba je ale opravdu v tak dezolátním stavu, že tam může hrozit nebezpečí ohrožení života nebo zdraví,“ uvedl. O napadení chaty dřevomorkou se ví od roku 2003, v roce 2013 bylo poprvé navrženo zbourání stavby a postavení nové chaty.

O vydání demoličního výměru žádal park už loni

O vydání demoličního výměru správa parku požádala poprvé loni v létě. Kašperskohorský stavební úřad pak letos v lednu žádost zamítl. Podle jeho tehdejšího rozhodnutí park dostatečně neprokázal vlastnictví chaty. Park se odvolal ke krajskému úřadu, který mu dal za pravdu a věc se znovu dostala na úřad do Kašperských Hor.

„Původně jsme očekávali, že stavební úřad rozhodne někdy do poloviny nebo do konce května. Když jsme rozhodnutí nedostali, podali jsme na krajský úřad už podruhé stížnost na nečinnost stavebního úřadu. Nakonec jsme ale dnes dostali demoliční výměr,“ konstatoval Dvořák. Demolice podle něj bude stát několik milionů korun.

Proti zbourání chaty se ale postavil například Klub českých turistů (KČT). Vznikla i petice, která má přes 5300 podpisů. „O tom, že je demoliční výměr, nic nevím. Musíme se poradit, co bude dál. Určitě se zbouráním nesouhlasíme. Myslíme si, že to byla chata, která byla postavena před lety a měla by se zachovat i pro další generaci a jednou by se mohla zase třeba používat,“ řekl místopředseda KČT Ladislav Macka.

Dvořák: Chatu není možné zachránit

Ministerstvo kultury v minulosti zamítlo návrh soukromé osoby na vyhlášení chaty kulturní památkou. „Část veřejnosti s demolicí nesouhlasí, naše argumenty jsou ale jasné – chatu stavebně nelze zachránit a to území, ve kterém je, nedovoluje, aby se opravovala nebo aby se stavěla chata nová,“ řekl Dvořák.

Velká studie posouzení vlivu na životní prostředí, takzvaná EIA, v roce 2018 nepovolila postavení nové chaty, ale ani zpřístupnění turistické trasy k ní. Důvodem je ochrana populace tetřeva hlušce.

Chatu v blízkosti hranic s Německem postavilo Ředitelství státních lesů a statků v letech 1936 až 1937. Chtělo nahradit chátrající Roklanskou hájenku opodál. V roce 1938 chatu zabralo Německo jako součást Sudet. Po roce 1945 ji Německo pravděpodobně vrátilo Státním lesům a od roku 1949 sloužila jako zařízení k ostraze státní hranice. V roce 1993 ji převzala Správa NP Šumava a používala ji k občasnému přespání výzkumníků a jako loveckou chatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
08:20Aktualizovánopřed 7 mminutami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 8 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 17 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 17 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 18 hhodinami

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
před 21 hhodinami

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Evropský pohled