Ministerstvo životního prostředí připravuje registr výpustí odpadních vod. Do konce roku 2025 zmapuje první dva tisíce kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií největší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Informovali o tom ministr životního prostředí Petr Hladík a zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL). V pilotním projektu na 34 kilometrech Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem se u zhruba třiceti procent ze 108 výpustí nepodařilo zjistit jejich účel nebo je dohledat v evidenci, uvedli ve čtvrtek v Brandýse nad Labem.
Povinnost evidovat všechny výpusti zavádí připravovaná havarijní novela vodního zákona. Podle Hladíka reaguje mimo jiné na následky havárie na řece Bečvě v září 2020. „Ten příklad z Bečvy nám to ukázal – ve chvíli, kdy se stane nějaká krizová situace, kdy se stane například havárie, tak je potřeba aktuálně vidět, kde jsou výpusti, kdo je vlastní, z jakého areálu. Právě nová databáze toto přinese,“ uvedl Hladík.
Novela zpřísní také podmínky pro podniky, které vypouští odpadní vody do řek, a zvyšuje sankce za případnou havárii. „To zásadní, co se v rámci novely upravuje, je, že veškeré havárie bude řídit a organizovat hasičský záchranný systém. Bude odebírat vzorky,“ nastínil Hladík. Vyšetřování budou mít na starost vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. „Právě inspekce bude mít tu možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách,“ doplnil ministr.
Novela zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat stovky až dvou set znečišťovatelů.
Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný registr. „Stále tu máme velké množství různých výpustí například ze starých průmyslových areálů, u kterých ani nevíme, kudy vedou,“ poznamenal Hladík. Některé jsou podle něj nelegální. „V případě, že u takových nedohledáme vlastníka, může nakonec dojít i k zaslepení,“ dodal.
Pilotní projekt odhalil 108 objektů
V první etapě bude vytváření registru v gesci ministerstva zemědělství, do konce roku 2025 má zmapovat zhruba dva tisíce kilometrů toků. „Jsou to ty, kde nám nejvíce hrozí potenciální nebezpečí. Vezmeme provozy na březích řek a u nich se provede monitoring zhruba v pásmu deseti kilometrů a zanesení do registru,“ nastínil Výborný.
Druhá etapa do konce roku 2029 má prověřit dalších šestnáct tisíc kilometrů významných vodních toků, poslední etapa zbývajících zhruba 86 tisíc kilometrů toků v Česku.
Pilotní projekt nechalo letos na jaře provést ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským (VÚV) TGM a Povodím Labe. Jeho součástí bylo terénní mapování výpustí na 34,6 kilometru Labe mezi jezy v Dolních Beřkovicích a Brandýse nad Labem a jejich dohledávání v evidenci. Průzkum odhalil celkem 108 objektů, nejvíce různých typů splaškových kanalizací, kanalizací v průmyslových areálech a dešťových kanalizací v obcích.
„Zhruba u třiceti procent se nepodařilo dohledat v evidenci, neznáme ani jejich účel. Mohou představovat případné riziko,“ upozornil vedoucí odboru aplikované ekologie VÚV TGM Pavel Rosendorf.
Takzvaná havarijní novela vodního zákona, kterou má vláda projednat na podzim, rovněž zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše deseti milionů korun na padesát milionů korun.
V Česku je 16 326 kilometrů významných vodních toků a 86 533 kilometrů drobných vodních toků.
