Británie zakáže prodej nových aut se spalovacími motory o pět let později, oznámil Sunak

Britský premiér Rishi Sunak ve středu oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Cíl uhlíkové neutrality do roku 2050 nadále platí, ujistil Sunak podle agentury Reuters. Emise skleníkových plynů z dopravy a topení přispívají ke změně klimatu.

Britský ministerský předseda zdůvodnil změnu v cestě k dosažení klimatických cílů tím, že ty dosavadní zatěžovaly „nepřijatelnými náklady“ obyčejné lidi. Na tiskové konferenci později odmítl, že by šlo o změkčování samotných klimatických závazků. „Myšlenka, že rozmělňujeme své cíle, je zkrátka mylná,“ řekl.

Premiér ujistil, že Británie dodrží svůj slib snížit emise skleníkových plynů na takzvanou čistou nulu do roku 2050, ale učiní tak podle něj „lepším, přiměřenějším způsobem“.

Sunak argumentoval, že Británie je „napřed před kteroukoli jinou zemí světa“ v přechodu na zelenou ekonomiku, ale upozornil, že příliš rychlé změny by hrozily „ztrátou souhlasu Britů“.

„Jak může být správné teď říkat britským občanům, aby obětovali ještě více než ostatní?“ cituje agentura AP Sunaka. Ten také řekl, že jeho vláda nebude zavádět nové daně, které by lidi odrazovaly od létání, nebude zakazovat novou těžbu ropy a plynu v Severním moři, ani nebude žádnou domácnost nutit k opatřením na zvýšení energetické účinnosti.

Podle Reuters premiér rovněž oznámil, že vláda brzy ohlásí reformy v oblasti britské strategie rozvoje energetické infrastruktury.

Kritika od labouristů i ekologických organizací

Středeční očekávané oznámení rozhněvalo ekologické organizace, opoziční politiky i část britského průmyslu, ale potěšilo ty, kteří se obávali nákladů přechodu na obnovitelné zdroje energie.

„Jde o projev slabosti zoufalého, bezcílného premiéra, který tančí podle malé menšiny v jeho straně,“ komentoval krok expert opozičních labouristů na energetickou bezpečnost a bývalý předseda strany Ed Miliband. Podle něj odklad ukončení prodeje benzinových a dieselových automobilů zatíží rodiny dalšími miliardami nákladů a poškodí důvěru investorů v Británii.

Jihokorejská automobilka Kia uvedla, že krok Británie by mohl způsobit zmatek v odvětví i mezi spotřebiteli a narušit dodavatelské řetězce. Krok podle ní „mění složitá jednání v dodavatelských řetězcích a produktové plánování“.

„Opuštění těchto cílů a odkládání kroků, které nás mají přivést k čisté nule, je nesrozumitelné v době, kdy jiné země prudce zvyšují své úsilí o nalákání výrob a pracovních míst budoucnosti,“ řekla šéfka britské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Tanya Steelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
08:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
01:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. „Jakékoli plavidlo, které se pokusí vplout do moře, bude terčem útoku,“ uvedlo námořnictvo ve zprávě a dodalo, že průliv zůstává uzavřen.
14:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila čtrnáct procent a propadla se pod 94 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
10:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 5 hhodinami

USA budou jednat s Íránem o uvolnění cel a sankcí, sdělil Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy budou úzce spolupracovat s Íránem a budou jednat o uvolnění cel a sankcí. Šéf Bílého domu to ve středu napsal na své sociální síti Truth Social s tím, že v Teheránu došlo k „produktivní“ změně režimu. Írán podle Trumpa již nebude obohacovat uran. Prezident se takto vyjádřil poté, co oznámil uzavření dvoutýdenního příměří s Íránem.
před 6 hhodinami
Načítání...