Už za přibližně čtvrt roku, konkrétně od 1. září, bude zakázáno vytápět starými kotli na tuhá paliva, které spadají do první a druhé emisní třídy. Podle resortu životního prostředí je v tuzemsku třeba vyměnit přibližně 150 tisíc takových kotlů, Asociace podniků topenářské techniky odhaduje, že jich je ještě o sto tisíc víc. Energetická specialistka Martina Kuchařová pro ČT24 popsala nejen to, jak zjistit, zda ta která domácnost vytápí takto starým kotlem, ale poradila také, jak postupovat při výběru nového tepelného zdroje.
Jak zjistit, zda se mě zákaz týká
„Zákaz od 1. září se týká kotlů, které jsou v první nebo druhé emisní třídě. Označení zjistíme buď na štítku, který každý kotel má, případně na základě servisního protokolu (prohlídky kotle),“ napovídá expertka. Kontrolu technického stavu a provozu kotle má každý povinnost provádět jednou za tři roky.
Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky po letošním 1. září, hrozí jeho provozovateli pokuta až padesát tisíc korun. Na dodržování zákazu starých kotlů budou dohlížet obce, které by v případě pochybení měly nejdříve vyzvat k nápravě, až poté uložit pokutu.
„Nechceme jít primárně cestou pokut, ale pomoci. Chceme je motivovat kotel vyměnit. (...) V první fázi budou obce s rozšířenou působností dávat spíše nápravná opatření a pomáhat lidem, kde si zažádat o dotaci. Pokud by to nepomohlo, je možné přistoupit k pokutě,“ ujasnil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Staré kotle první a druhé emisní třídy fungují na tuhá paliva a od září 2022 se nesmějí už ani prodávat. Zákaz jejich provozu je pak v zákoně už od roku 2012, netýká se ale například kamen, krbových vložek či sporáků, které slouží k přímému vytápění místnosti.
Kuchařová upozornila, že jak se zákaz těchto kotlů blíží, roste mezi lidmi i zájem o jejich výměnu. Připomněla také, že zákaz už byl dvakrát odložen – nejprve kvůli covidové pandemii, následně kvůli ruské agresi na Ukrajině.
Jak žádat o dotaci
Dotace lze nyní získat ve dvou programech – první je určený pro nízkopříjmové domácnosti či pro žadatele, kteří pobírají starobní nebo invalidní důchod třetího stupně nebo příspěvek na bydlení. Podpora výměny starých kotlů je poskytována od roku 2015.
„Jedná se o takzvané kotlíkové dotace, které mají na starosti krajské úřady, dotace je až 95procentní. U kotle na biomasu může být až do výše 130 tisíc korun, u tepelného čerpadla až 180 tisíc korun,“ vypočítala Kuchařová. Dotace jsou financovány z fondů Evropské unie a vypláceny jsou zálohově. Celkem již ministerstvo životního prostředí podpořilo výměnu 130 tisíc kotlů, vyměněno jich bylo 115 tisíc za více než třináct miliard korun. Průměrná výše dotace činí 115 tisíc korun.
„Doporučujeme lidem, aby si minimálně podali žádost o dotaci a rezervovali si peníze na případnou budoucí výměnu kotle,“ poradila Kuchařová.
Ostatní domácnosti pak mohou o peníze žádat v programu Nová zelená úsporám, v jejich případě dotace pokrývá až polovinu nákladů. Skrz něj se dosud vyměnilo přes 51 tisíc zdrojů a vyplaceno bylo více než 4,7 miliardy korun.
„Vyřízení dotace v programu Nová zelená úsporám je do tří týdnů, tedy jakmile podám žádost — a tu mohu podat kdykoliv před realizací, po realizaci nebo v průběhu realizace — do tří týdnů je zadministrována,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Žadatel o dotaci musí podle Kuchařové doložit vlastnictví nemovitosti i kotle, likvidaci původního zdroje vytápění či vlastnictví bankovního účtu. „S tím poradí buď (energetické poradenství) EKIS, místní akční skupina, popřípadě energetičtí specialisté,“ radí Kuchařová, na koho se obrátit s prosbou o radu či konzultaci.
Od 1. září se kotlíkové dotace i podpora z programu Nová zelená úsporám sníží až o desítky tisíc korun. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách.
Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. „Bude zahájena motivační finanční podpora výměn všech uhelných kotlů. Jen ve třetí emisní třídě je jich v provozu asi šedesát tisíc. Cílem je do deseti let odejít od spalování uhlí v lokálních zdrojích vytápění,“ řekl Hladík. Do konce června ministerstvo zveřejní přesné dotační parametry.
Jak vybrat nový kotel
Správný kotel podle Kuchařové navrhne topenář či energetický specialista. „Doporučujeme nevyměňovat pouze zdroj tepla, doporučujeme podívat se na celý dům, zjistit, kolik energie na vytápění potřebuje. A na základě toho zdroj navrhnout,“ přibližuje. Neplatí podle ní, že se třicetikilowattový kotel bude automaticky měnit za jiný o stejném výkonu.
„Chtěli bychom lidem doporučit, aby si vyměnili okna, zateplili. A tím snížili svoji potřebu energie na vytápění, a mohli tak mít menší zdroj tepla,“ uvedla energetická specialistka. Boom podle ní zažívají tepelná čerpadla. „Ale u novostaveb, pasivních domů, bych se určitě nebála elektrického podlahového vytápění, protože ty domy mají tak nízkou spotřebu energie, že není třeba mít velký zdroj,“ radí Kuchařová.
Podle energetických společností je zájem také o plynové a kondenzační kotle a kotle na biomasu. Zájem roste také o elektrokotle, které se ale často kombinují se solárními panely. Mezi podporovanými zdroji dále zůstávají tepelná čerpadla, kamna na pelety a objekty, které je možné napojit na centrální zásobování systémem.
