Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.
Čína i Indie za sebou mají nejteplejší rok za mnoho dekád
Podle portálu weather.com.cn, který provozuje čínská meteorologická služba, činila průměrná teplota v zemi v loňském roce 10,92 stupně Celsia a byla tak o více než jeden stupeň vyšší než v roce předešlém, napsala agentura Reuters. Všech deset nejteplejších let od počátku vedení záznamů v roce 1961 podle něj evidují čínští meteorologové v 21. století. Překonání teplotních milníků přitom loni v Číně zaregistrovali druhý rok v řadě.
„Rok 2024 byl nejteplejším od roku 1901,“ řekl mezitím novinářům ředitel Indického meteorologického úřadu Mrutjundžaj Mohapatra. „Průměrná roční teplota vzduchu při zemském povrchu byla v roce 2024 napříč Indií o 0,65 stupně vyšší, než byl dlouhodobý průměr v období let 1991 až 2020,“ dodal. Průměrná roční teplota v této zemi loni činila podle serveru Times of India 25,75 stupně Celsia. Pro srovnání: v Česku loni poprvé překročila deset stupňů.
Indie loni zažila nejdelší zaznamenanou vlnu veder, kdy teploty přesahovaly 45 stupňů Celsia, podotkla agentura AFP a upozornila, že tato země je třetím největším producentem skleníkových plynů na světě. Více než miliardový stát chce do roku 2070 dosáhnout nulových emisí, zatím nicméně při výrobě elektřiny zůstává závislý na uhlí.
Největším světovým producentem skleníkových plynů, které podle vědců stojí za globálním oteplováním a změnou klimatu, je Čína. Peking se dříve zavázal, že nulových emisí oxidu uhličitého dosáhne do roku 2060. Druhým největším producentem skleníkových plynů jsou Spojené státy, které se připravují na předání moci, kdy se do prezidentského úřadu tento měsíc vrátí republikán Donald Trump, jehož tým podle dřívějších informací médií chystal opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu.
Nižší emise, horší dopady
U Indie, Činy a dalších asijských zemí je primární příčinou vysokých emisí počet obyvatel. Na osobu stále vypouštějí mnohem méně oxidu uhličitého než průmyslové evropské země, jako je třeba Česko.
Čína a Indie se přitom oteplují pomaleji než severněji položené části planety. Podle kvalifikovaných odhadů se planeta globálně oteplila za loňský rok o 1,5 stupně Celsia. Bohaté státy globálního severu, které se oteplují rychleji, mají ale více finančních zdrojů na různá adaptační opatření. Menší změny mají tedy na asijské státy horší dopady.
Světová meteorologická organizace (WMO) před několika dny uvedla, že loňský rok se jeví nejteplejším v historii. S podobnou prognózou o něco dříve přišla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle níž měl rok 2024 namířeno prakticky jistě k označení nejteplejšího roku v historii měření a mohl by se stát prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.
Obě organizace své předpovědi v následujících dnech doplní na základě dat z posledních dní a své souhrny vydají nejpozději do konce měsíce. Rok 2024 byl nejteplejší od roku 1775 také v pražském Klementinu s průměrem 13,3 stupně. Proti dosud rekordním letům 2018 a 2023 byl teplejší o půl stupně.
