Evropská unie výrazně zlepšila své výsledky týkající se snahy o zpomalení klimatických změn díky zavedení Zelené dohody, takzvaného Green Dealu. Současné hodnoty unijních emisí směřují k omezení dalšího nárůstu zemské teploty, vyplývá ze zprávy nezávislého vědeckého projektu Climate action tracker (CAT).
Green Deal na emise zabral, říká nezávislá zpráva
„Od voleb do EU v roce 2019 Unie výrazně zlepšila své výsledky v oblasti klimatu díky zavedení Zelené dohody. Unijní emise jsou nyní na cestě odpovídající scénářům, které omezují nárůst globální teploty na něco málo přes 2 °C, což představuje zlepšení o více než 1˚C oproti množství emisí, které jsme odhadovali v roce 2019 před zavedením Zelené dohody,“ uvádí zpráva.
Zelená dohoda předpokládá snížení uhlíkové emise do konce desetiletí minimálně o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Podle klimatologa Miroslava Trnky z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR jsou cíle dohody ambiciózní, nicméně odpovídají realitě a jsou proveditelné.
Trnka uvedl, že společná politika Zelené dohody pomáhá dosažení Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu, se kterou se země světa zavázaly udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. „Pokud by Česká republika a Evropská unie chtěly bezezbytku splnit své závazky z Pařížské dohody, musely by být závazky ještě přísnější. Nicméně i v tom je Green Deal užitečný, protože i když nastavuje velmi ambiciózní cíle, jsou zakotveny v realitě na rozdíl například od starších závazků Velké Británie,“ řekl klimatolog.
Samotné změny evropské ekonomiky nejsou jediným nástrojem omezení emisí. Podobně velký vliv může mít i to, že na ně reagují jiné země. Klimatolog uvedl, že unijní tlak například uhlíkovými cly pomáhá měnit chování dalších velkých zemí, jako je Čína. Číňani si podle něj spočítali, že pokud budou mít výrobu náročnou na emise, přijdou u daného výrobku o evropský trh.
Evropské normy na emise motorů například inspirují podobné normy po celém světě – například indická Bharat VI je inspirovaná evropskou Euro 6. Austrálie přechází na Euro 6d od roku 2025. V Číně platí podobně přísná norma VI B už rok.
„Snižování energetické náročnosti průmyslu, zateplování, podpora investic občanů do lokálních obnovitelných zdrojů energie, to jsou všechno kroky, které lze financovat z emisních povolenek, národních plánů obnovy a ukazují již své efekty,“ řekl Trnka.
EU financuje změny stanovené v Zelené dohodě prostřednictvím investičního plánu InvestEU, který předpokládá investice ve výši nejméně 1 bilionu eur. Kromě toho se odhaduje, že aby EU dosáhla cílů stanovených v dohodě, bude do roku 2030 zapotřebí investovat přibližně 260 miliard eur ročně, uvádí Evropská komise.
Zelená dohoda pro Evropu, takzvaný Green Deal, má Evropskou unii nasměrovat k několika hlavním cílům, k nimž patří omezení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a dosažení klimatické (uhlíkové) neutrality do poloviny století.
Doba změn
„Žijeme v období velkých změn, zavádíme přelomové politiky, a to navíc v bezpečnostně vypjaté situaci. I proto je třeba nepřehlížet dílčí úspěchy a především korigovat politiky tam, kde selhávají,“ uvedl Trnka. Podle něj ani nejlepší evropští vědci a analytici nemohli při přípravě podkladů pro Zelenou dohodu odhadnout všechno správně. „Berme to jako náčrt plánu cesty pro tuto i další generaci, ne přesný minutový itinerář. Ten si každý člen Unie musí stanovovat sám,“ říká.
Projekt CAT dlouhodobě monitoruje opatření největších znečišťovatelů klimatu a jejich výsledky. Porovnává své odhady budoucích emisí skleníkových plynů provedené před posledními volbami do EU v roce 2019 a před zavedením Zelené dohody s těmi současnými.
V roce 2019 vědci odhadovali, že politika EU sníží emise o 33 procent proti úrovni z roku 1990, nyní odhadují snížení emisí o přibližně 51 procent. Odhady ale zatím nedosahují stanoveného cíle 55 procent do roku 2030. „Aby se EU přizpůsobila 1,5 °C a poskytla svůj plný podíl na provádění Pařížské dohody, musela by přijmout domácí cíl snížení emisí do roku 2030 ve výši alespoň 62 procent a výrazně zvýšit své mezinárodní financování v oblasti klimatu,“ doplňuje zpráva.
Strategií Evropské unie je do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a být prvním „klimaticky neutrálním blokem“ na světě.
